krásný pro bolest

14

,,Co to tu voní?" zeptám se a snažím se najít zdroj té vůně.

,,Jedl si někdy něco z fast foodu?" zeptám se a jeho nechápavý pohled mi hned napověděl že ne. ,,Tady, vem si co chceš." usměju se a podám mu několik tašek. Nejvíc jich bylo z Mcdonald nebo z KFC. Snad mu něco bude chutnat.

Začal jsem se v taškách s jídlem různě prohrabovat a ochutnávat co to je a jak to chutná.  ,,Je to výborný!" řeknu nadšeně.

,,To jsem rád. Pojedeme?" zeptám se a on přikývne. Jel jsem pomaleji než před tím. Nechtěl jsem aby mu bylo špatně. Po asi půl hodině jsme přijeli domů.

,,Můžu ještě?" zeptám se když zastavíme.

,,Jistě, tady máš klíč, odemkni si byt a v klidu se najez."

Vzal jsem si klíče a odešel do bytu. Nechal jsem mu pootevřené dveře a hned jsem odběhl do kuchyně.

Vzal jsem překvapivě všechny tašky a odešel do bytu. Byl jsem rád že nechal pootevřeno, ale taky jsem byl rád že sem nikdo nevešel, snad...

,,Jane, kdy jsou Vánoce?" zeptám se když si ho všimnu.

,,Brzy, vlastně už zítra, dneska nazdobíme stromek a zítra to oslavíme."

,,To zní skvěle." řeknu s úsměvem.  ,,Pomůžu ti udělat večeři." řeknu po chvíli.

,,To budeš hodný." řeknu a začnu balit dárky.

,,Copak to děláš?" zeptám se, odložím jídlo a sednu si vedle něj v obýváku na zem.

,,Balím dárky."

,,Já chci taky." řeknu nadšeně.

,,Dobře, takže vezmeš dárek, dáš ho-" z mého vysvětlování mě vyrušil zvuk telefonu. ,,Omluv mě na chvilku." řeknu a odejdu do kuchyně. Louis...

,,Ahoj, co potřebuješ?"

"To ti nemůžu jen tak zavolat?"

,,Můžeš, ale to ty neděláš."

"Pravda, přijedu k tobě na Vánoce."

,,Cože? Ale já už mám plány!"

"To sis někoho našel nebo co?"

,,No ne tak úplně."

"Prostě přijedu a tečka. Je to kluk nebo holka?"

,,Kluk.."

"Kolik mu je?"

,,Ani ne 15."

"Spal si s ním? Zbláznil ses?! Však je pod zákonem!"

,,Nespal jsem s ním."

"Dobře, hele vezmu sebou i Alyu a dvojčata. Ahoj."

,,Cože ale-" on ten hovor ukončil! Vrátil jsem se do obýváku, kde Marco balil dárky. ,,Budeme mít na Vánoce společnost." řeknu smířeně.

,,Koho?" zeptám se nechápavě, myslel jsem že budeme sami...

,,Můj bratr a jeho rodina, dohromady čtyři lidi. Jsou moc fajn, určitě si je oblíbíš."

,,Dobře, budu ti věřit."