Má Volba [Yaoi / Muichiro X Tanjiro]✔️

17 - Vzpomínky mrtvého chlapce

Tanjiro seděl u Yuichirova psacího stolu a zadumaně pozoroval Muichira, jak klidně pospává v bratrově posteli.

Před ním ležel onen kožený deník. Když si ho přečte, bude vědět všechno. O Muichirovi, o jeho rodině a o jeho posledních dvou letech života.

Ale je to správně?

Nebylo by lepší aby se to dozvěděl od něj? Sám Yuichiro mu to řekl.

Chtěl aby v něj měl Muichiro důvěru a řekl mu to sám, ale zároveň si to chtěl hrozně přečíst když měl možnost.

Z pohledu mentality mu nikdy až tak nerozuměl a teď měl všechno jako na dlani. Stačilo otevřít ten deník a číst.

Nejistě přejel pohledem z knihy na tmavovláska a zase zpět. Udělal to několikrát než se konečně dohnal k nějakému výsledku.

Přečte si to.

Opatrně otevřel deník a začal na první stránce.

19. Srpna
15:47
Dnes mi po týdnech různých vyšetření diagnostikovali zhoubný nádor. Lékaři mi dávají jeden, maximálně dva roky života... Muichiro o tom neví, ale rodiče se mu to chystají říct dnes večer. Bojím se jeho reakce...

18:53
Rodiče mu vše řekli. Přiběhl za mnou a snažil se ze mě dostat že je to jen vtip... Poté se mi zhroutil v objetí. Pláče už dvacet minut v kuse a odmítá mě pustit.

23. Srpna
10:26
Čtvrtý den co se to dozvěděl a neustále vypadá stejně. Má uplakané rudé oči, sotva vylézá z pokoje a skoro nic za ty dny nesnědl. Celý den je zabalený v peřinách schoulený do klubíčka a pozoruje cosi vzdáleného za oknem. Rodiče s tím nic nezmůžou a ze zoufalosti už hledají psychologa, který mu má pomoct. Doufám že nedostane žádné prášky, nevěřím jim...

29. Srpna
16:51
Blíží se nový školní rok a Muichiro se s tím stále nesrovnal. Naštěstí už není tak uzavřený jako předtím, což je posun, ale stále jsem ho od té doby neviděl se usmát... Třeba mu přátelé ve škole zlepší náladu.

12. Září
10:04
Ani po nástupu do školy se nic nezměnilo. Naši přátelé o ničem neví, proto nedokážou pochopit proč je takový. Muichiro se ode všech úplně odcizuje a na druhou stranu mám pocit, jakoby mě stále hlídal, jestli jsem v pořádku. Je jako můj anděl strážný.

1. Října
17:45
Už víc jak měsíc jsem neviděl jeho úsměv. Už se chová skoro normálně, ale ten jeho pozitivní přístup mi velmi chybí. Ani rodiče si s ním nevědí rady, přestože psycholog dělá co může. Každý týden k němu chodí na sezení, ale k ničemu to není.

22. listopadu
15:26
Psycholog to vzdal a poradil se s nějakým psychiatrem. Napsali mu nějaké prášky, ale musím uznat že maličko zabrali. Jeho úsměv vidím úplně zřídka, ale už  vypadá lépe. Co se týká mě, připadám si stále víc unavený, ale to je pochopitelné. Snažím se to nedávat najevo, aby si nedělal větší starosti.

Rudovlásek byl docela překvapený co všechno se zatím dočetl. Věděl že to pro všechny muselo být velmi těžké, ale tohle vůbec nečekal.

Radši četl dál...

3. Března
22:47
Můj stav se o dost zhoršil a Muichiro si toho všimá. Nemůžu už chodit na tělocvik, nemůžu s bratrem chodit na tréninky a lékaři mi vyhrožují sondou... Jakoby nestačila ta hromada prášků co beru každé ráno. Na druhou stranu se už Mui usmívá. Snaží se mě podporovat a dělá vše proto abych se cítil lépe... Opravdu je to skvělý bráška