Má Volba [Yaoi / Muichiro X Tanjiro]✔️

2 - Černé slunce

Muichiro pootevřel oči a omámeně zamžikal. Zvedal se mu žaludek jako na kolotoči a hlava mu mohla každou chvíli vybouchnout. Neviděl vůbec nic.

Chtěl si sundat tu věc co měl na očích, ale uvědomil si že má svázané ruce za zády.

Chvíli byl zmatený co se stalo, ale nakonec si na všechno vzpomněl.

Měl zabít svého spolužáka. Byl rozhodnutý to udělat, aby se mohl vrátit za bratrem.

Jenže v tu chvíli mu to došlo.

Yuichiro!

Chtěl začít křičet, ale zabránila mu v tom páska, kterou měl přes ústa. Jediné k čemu se teda zmohl bylo zoufalé mumlání.

Nohy měl volné, takže zkusil kolem sebe něco najít, jakýkoli objekt nebo nějaký kus nábytku. Nic. Musí být u zdi v prázdné místnosti. V potaz připadal sklep, protože tu byla docela zima.

Začal cukat rukama, ale nic.

Do očí se mu pomalu ale jistě začaly tlačit slzy. Nebál se o sebe, ale O Yuichira. Bůh ví jak dlouho je sám doma. Co když se mu něco stalo nebo stane?

Zatracený Kamado...

Najendou uslyšel blížící se kroky a zvuk kliky.

Jeho tělo úplně ztuhlo a jen čekal co se bude dít.

Ten dotyčný za sebou dveře zamknul ,,Konečně jsi vzhůru. Asi jsem tě uzemnil moc"

Určitě to byl on.

Tanjiro k němu jistými kroky došel a dřepl si přímo před něj. Sundal mu šátek z očí, ale světlo v místnosti chlapce donutilo hned křečovitě oči zavřít.

Všechno se mu točilo jako na kolotoči a chtělo se mu spát

Vypadalo to jako obyčejná garáž. Tomu však nevěnoval pozornost a své oceánové oči upřel na rudovlásého chlapce před ním, který se pobaveně usmíval.

,,Nekoukej tak na mě. Předtím to nevyšlo tak teď třeba budeš sdílnější" řekl s úsměvem a strhl mu pásku z úst ,,Jsme v příjemnějším prostředí tak povídej"

Muichiro se jen zamračil a uhl pohledem pryč.

Musí vymyslet způsob jak ho zabít. Pokud to neudělá, nedostane peníze. Jenže za okolnosti že mu leží svázaný v garáži to bude o dost těžší.

Z přemýšlení ho přerušil Tanjiro, který si jen povzdechl ,,Dobře zeptám se znovu. Proč někdo jako ty dělá to co dělá?" zeptal se znovu a chytil ho za bradu, aby se mu mohl podívat do očí.

,,Jakoby ti do toho něco bylo!" odsekl a vykopl kolenem nahoru přímo jemu do brady.

Vyšší překvapeně vyhekl, protože tohle opravdu nečekal a musel se dlaní opřít o zem, aby udržel rovnováhu. Zhluboka se nadechl, aby potlačil to nutkání ho praštit. Ještě chtěl být milý, ale on mu to dvakrát nezlehčoval.

,,Tak jinak" zabrblal a posadil se do tureckého sedu. Znuděně si opřel hlavu o hřbet ruky ,,Dáme si takový upřímný talk co ty na to" ušklíbl se A znuděně přivřel oči ,,deep talk"

Muichiro ho jen vytočené pozoroval a propaloval ho pohledem.

,,Řeknu to narovinu. I já jsem zabil spoustu lidí" zamumlal a klidně čekal na jeho reakci.

Chlapec vykoulil oči div mu nevypadly z důlků.

Jak mohl věřit tomu, že někdo jako on je vrah. Ikdyž pokud vezme v potaz to, jak dobrý je v bojových sportech a v sebeobraně... Neměl problém mu probodnout dlaň skrz na skrz a unesl ho Bůh ví kam jen aby se ho ptal na zbytečné otázky. Jiní lidé by mu řekli psychopat, ale zrovna někdo pod přezdívkou slza smrti by ho asi soudit neměl.