Má Volba [Yaoi / Muichiro X Tanjiro]✔️

19 - Odpověz lásko

Well, dvě důležité věci na začátek :D

1. Nechápu kde se to nabralo, ale moc děkuju za přes 500 přečtení na tomto příběhu <33

2. Dostala jsem chuť napsat příběh o jiném shipu, nejspíš GenMui, takže bych byla ráda kdybyste dali vědět jestli by byl zájem nebo ne :D

Užijte si kapitolu <33

Muichiro si usušil tělo a zavazal si kolem pasu vlhký ručník. Poté se otočil do zrcadla a několik vteřin se jen koukal sám na sebe.

Pokaždé když spatřil svůj odraz, vzpomněl si na bratra... A na ten fakt že už tu s ním není.

Silně se zakousl do svého rtu, aby udržel slzy pod kontrolou a zhluboka se nadechl ,,Tanjiro čeká, klid, nemůžeš se teď rozbulet" vydechl a podíval se na své ruce.

Měl je celé zajizvené od malých řezných rámek, které schovával i na stehnech.

Opatrně se natáhl pro obvaz a obvázal si ty nejčerstvější, aby náhodou nezačaly v noci krvácet.

Poté se oblékl do pyžama a vrátil se do pokoje.

Tanjiro spěchal do sprchy, takže se kolem sebe jen mihli, s tím že ho jemně pohladil po vlasech a proběhl do koupelny.

Menší si zničeně a zhluboka povzdechl a posadil se na postel.

Všechno se dnes odehrálo tak rychle, že to sotva stihl vstřebat a teď vedle něj bude spát.

Najednou byl hrozně nervózní, přestože vedle něj spal několikrát. Jakoby to teď bylo jiné. Konečně mu vyznal co cítí, ale místo úlevy cítil stres.

Nebyl ten typ co by si vztah nějak idealizoval.

Vztahy začínají a končí, stejně jako láska a ta je doprovázena utrpením. Už není cesty zpět. Může se stát cokoli a nikdy to mezi nimi nebude jako dřív.

Co bude dělat když se s ním pohádá?

Přijde o poslední důležitou osobu v jeho životě. Zase kvůli vlastní chybě.

Čím víc o tom přemýšlel tím víc si vyčítal že mu to řekl.

Nervózně semkl rty a zoufale si prohrábl vlasy.

Co teď?!

,,Mui!" vyhrkl Tanjiro a slabě s ním zatřásl.

On jen překvapeně zamrkal ,,T-to už ses stihl vysprchovat?"

,,Jo, ale přijdu a ty tu zničeně sedíš a koukáš někam do zdi, všechno v pořádku?" zeptal se starostlivě a sedl si blíž k němu, aby ho mohl chytit za ruku.

,,T-to nic, j-jen jsem trošku přemýšlel" odvětil s nervózním úsměvem.

Druhý pozvedl obočí ,,Nevypadáš přesvědčivě, co se děje?" zeptal se vážně a palcem ho pohladil po hřbetu ruky.

,,Ne, ne, ne! Fakt se nic neděje" usmál více stiskl jeho dlaně ,,jsem jen unavený, tak pojďme spát" odvětil a rychle si z vlasů udělal vysoký drdol.

,,Když myslíš..." povzdechl si a zadíval se na dlouhé tričko ve kterém spal ,,nebude ti vedro? Kdyby sis to triko sundal, budu jen pro" ušklíbl se a prsty nenápadně zabloudily pod látku a jemně ho chytil za pas.

Muichiro zrudnul jako rajčátko a trošku nadskočil ,,N-ne, j-je mi akorát!" vyhrkl a nervózně si skousl ret ,,o-opravdu pojďme s-spát..."

Tanjiro se zahihňal ,,Dobře... Ale upozorňuju že za své ruce neručím" provokativně pozvedl obočí a stáhl chlapce k sobě pod deku.