Má Volba [Yaoi / Muichiro X Tanjiro]✔️

3 - Stalker

Yuichiro mu nalepil poslední náplast pod oko a spokojeně přikývl ,,Hotovo... Jsi si jistý že do té školy jdeš?”

Druhý přikývl ,,Nemám na výběr. Když budu mít absenci, bude to problém. Kamada budu muset nějak ignorovat” povzdechl si a otráveně si promnul obličej. Vzal svou tašku a pomalu se postavil na nohy ,,Zkus zůstat co nejvíc v posteli, dneska přijdu pozdě. Prášky jsem ti nachystal na stolek, tak si je po jídle dej” odvětil a podíval se na bratra, který ho unavenýma a nemocnýma očima pozoroval sedíc na jeho posteli.

,,Hmm... Dávej na sebe pozor”

Muichiro mu s úsměvem zamával a odešel na chodbu. Naposledy se podíval do zrcadla a pohlédl na svůj obličej.

Modřiny se pokoušely zakrývat malé náplasti a celkově vypadal jako po rvačce.

Jen si povzdechl a zavřel za sebou dveře bytu.

•°•°•°•°

,,K tabuli půjde... Aoi!”

Dívka překvapeně zvedla hlavu ,,J-ja?!” vyhrkla a podívala se Muichira, který seděl vedle ní.

,,Kdo jiný, jen pojďte!”

Muichiro se jí tiše vysmál a ona otráveně vyšla vstříc svému osudu u tabule.

,,Takže... Co jsme dělali minule?”

Chlapec se jen pobaveně opřel o dlaň a vytáhl telefon. Nemůže si nechat ujít možnost, vyfotit jí jak ji dusí u tabule.

Udělal pár fotek a položil si mobil na lavici. Nejistě se zavrtěl a podíval se z okna. Pořád měl pocit že ho někdo pozoruje a kouká mu do zad. Bylo to nepříjemné, neměl rád pozornost. Ten pocit kdy ho někdo propaloval pohledem a podvědomě ho soudil.

A nemusel být ani detektiv aby zjistil o koho jde.

Byl to Tanjiro, který ho s mírným úsměvem ve tváři pozoroval ze čtvrté lavice z prostřední řady. Překvapivě.

Tak moc ho to ubíjelo, že měl chuť se na něj otočit a přes celou třídu na něj zařvat co má sakra za problém. To že je psychopat už zjistil, ale tohle ho vytáčelo mnohem víc než nějaké vraždění. Sledovat ho jak nějaký stalker.

To jsem to dopracoval...

Jen si povzdechl a přihlásil se. Bohužel si bude muset to zkoušení nechat ujít.

Po svolení učitele se tiše zvedl a vylétl ze třídy rovnou na záchody. Zavřel se do kabinky a zhluboka se nadechl. Idioti jako on mu vždycky píli krev. Nejdřív ho málem zabije, unese ho, znouv ho málem zabije a stejně ho vezme domů. Kdo ví kde zjistil jejich adresu. Dobře. Možná on se ho pokusil zabít, ale i tak.

Unaveně si promnul obličej a chtěl otevřít kabinku, ale v tu chvíli uslyšel nějaké hlasy.

,,Ty vole, to cígo už fakt potřebuju”

,,Neasi vole, ta učitelka je úplně blbá...”

Sakra. Že zrovna teď narazí na tyhle.

Měl dvě možnosti. Čekat než odejdou, nebo nějak proběhnout kolem nich. Oboje bylo otravné.

S hlubokým nádechem otevřel kabinku a ocitl se tváří v tvář dvoum entitám z vedlejší třídy.

Jeden měl bílé vlasy, namakanou postavu a na sobě upnuté tílko. Mohl být klidně o dvě hlavy větší než Muichiro.

Arogantně a pohrdavě se na něj podíval a zapálil si cigaretu ,,He? Co tady dělá ten nerd?” vyštěkl a otráveně naklonil hlavu k klukovi, který stál vedle něj.