Má Volba [Yaoi / Muichiro X Tanjiro]✔️

6 - Nový domov

,,Muichiro, řekl jsem ti sněz to!"

,,Ale nii-san já nemám hlad..."

,,Nezkoušej to na mě! Jestli přestaneš jíst, dopadneš jako já a jídlo ti budou dávat sondou, takže jez!" zakřičel Yuichiro naštvaně a prstem ukázal na tenkou hadičku, která mu vedla z nohu.

,,Jak když mám pravou ruku zavázanou?" vyhrkl druhý plačtivě.

,,Máš ještě levou! Zcela zdravou!"

Muichiro se otráveně zavrtěl na židli a praštil hlavou o stůl ,,Nemám hlad..." zavzlykal a rozvalil se vedle tabletu s teplým jídlem.

Yuichiro si povzdechl ,,Prostě jez. Ruka se ti bude zotavovat dlouho tak se nauč všechno dělat levou rukou!" zasyčel, vzal lžičku a nabral na ni rýží s omáčkou ,,nebo tě mám krmit jako malé dítě?"

,,Bože dej mi to" vydechl unaveně a vyrval mu příbor z ruky. Dal si to jídlo do pusy a neuspokojeně si povzdechl ,,Mnohem radši bych si dal ty tvoje výborné tousty... Mám už toho nemocničního jídla po krk" zamumlal unaveně.

Yuichiro si povzdechl ,,Je to třetí den teprve... Když jsem byl v nemocnici, jedl jsem tuhle stravu dva měsíce v kuse... Je zdravá a ty tu nebudeš dlouho" odvětil káravě a protáhl se ,,Musíš si zvyknout"

Muichiro si unaveně promnul oči a pokusil se do sebe narvat aspoň trošku jídla. Po pár lžících odložil příbor ,,To už by mohlo stačit ne?" zeptal se a prosebně na něj zamrkal.

Druhý jen otráveně přikývl ,,Tak se vrať do postele, chtěl bych ti něco říct..."

,,Říct? Mám se bát?" nejistě se na něj otočil.

,,Nejdřív si běž lehnout"

Muichiro ho zaraženě probodl pohledem, ale nakonec se opřel o židli, aby se mohl postavit a po zdravé noze doskákal k lůžku, protože druhou měl v následků zranění závázanou.

Yuichiro zůstal sedět na židli a jen se na něj pootočil ,,Asi budeš naštvaný, ale chci aby jsi věděl že jsem to udělal hlavně pro tebe. Ať už na to řekneš cokoli, nic tím nezměníš" vydechl odhodlaně, zatímco si prokřupal všechny prsty.

,,Tak už mi to řekni!" vyhrkl naléhavě a zalezl pod bílou peřinu.

,,Mluvil jsem s Tanjirem a... Přijal jsem tu jeho nabídku" odvětil seriózně, aniž by se bratrovi který na něj nechápavě zíral, podíval do očí.

,,C-cože...?"

Yuichiro přikývl ,,Bude to tak nejlepší. Už se nebudeš muset trápit kvůli penězům a -"

,,Však ten kluk je psychopat! Navíc ta rodina je hrozně velká, co když na tebe budou zapomínat?! Nebo na ty léky! Co když se ti tam nebude líbit? Co když je ta jeho rodina stejně šílená jako on?!" vyhrkl se slzami v očích ,,tvůj stav se zhoršuje! Chůze ti dělá problém! Nemůžu tě nechat úplně cizím lidem!"

,,Právě kvůli tomu, Mui!"

,,He...?"

Yuichiro si položil ruce na stehna ,,Máš v tomto pravdu... Ale nemůžu svůj špatný zdravotní stav nechat na tobě. Máš školu, osobní život a nemůžeš se celé dny starat o mě" odvětil vážně a seriózně se na něj podíval ,,Navíc Tanjirovi rodiče už vše řeší s paní od sociálky. Sám jsem s nimi mluvil a jsou to velmi milí lidé. Pořád budeme mít pokoj spolu a když to Kie dovolí, někdy ti udělám ty tvé oblíbené tousty" pokusil se usmál, ale v tuhle chvíli to pro něj bylo docela těžké.

Muichiro poraženě hypnotizoval svou poraněnou ruku. Opravdu teď bude bydlet s Kamadem? V jednom baráku?

,,Ale i tak!"