Golfista

4. Business trip

Niall TPWK-writer

Liam Fox_ie01

,,Máš všechno?" strachuje se už po několikáté mamka. ,,Neboj mami, mám všechno co budu potřebovat," usměju se na ni.
,,Zvládneš to tady?" Nerad ji tu nechávám, a ještě na celý týden. Nikdy jsem tak dlouho pryč z domu nebyl. ,,Samozřejmě, jsem dospělá Liame," zasměje se mamka.
,,Já vím, ale taky nemocná. Co když se ti udělá špatně a já tu nebudu?" Tohle se mi nelíbí. Zahájili jí novou léčbu, nejen že ta stará nezabírala, ale teď když si můžeme dovolit lepší, chci zkusit všechno.
,,Tak řeknu Monice, bydlí hned vedle. Neměj strach a pokus si to tam užít," obejme mě a já protáčím očima, tak aby to neviděla. ,,To si užiju. Zrovna s Niallem," uchechtnu se.
,,No tak, nebuď takový Li," okřikne mě. ,,No jo, když on je fakt hroznej." A čím se blíží ten turnaj tím horší je. Poslední dva dny ho mám chuť zabít.

Autoškolu mám hotovou, a dokonce už i řidičák a proč? Protože pan Horan nehodlá čekat až na úřadě někdo hejbne zadkem a vydá mi ho. Takže to zařídil sám. To by bylo skvělé, jenže jen co jsem měl tu kartičku v ruce začal mě honit. To je furt odvez mě, odvez mě tam a několikrát mi volal už i v noci! Opravdu mám chuť ho zaškrtit.

,,Ukaž mu jak umíš být laskavý a on se určitě umoudří," poradí mi mamka naprosto zbytečnou věc. ,,Dobře, zkusím to." Nemá cenu se s ní hádat. Poberu si tašky, ještě jednou zkontroluju, zda mám vše, a i s mamkou se vydám dolů. Před domem akorát parkuje Zayn. Niall je bohužel už s ním.
,,Dobrý den, ahoj Liame," vyleze Zayn z auta s úsměvem na rtech. ,,Dobrý den, Zayne. Jak se máte?" usmívá se na něj i mamka. ,,Ahoj." mávnu na něj a jdu si dát věci do kufru.
,,Dobře a vy? Jak se cítíte?" obejme krátce mamku. Tak jak na tom je ví, zeptal se poté co jsem jeden den nemohl přijít. Mamce bylo opravdu zle a musel jsem s ní zůstat doma. Zayn se u nás objevil s polévkou a tehdy jsem kápl božskou.
,,Dobře, děkuji za zeptání. Dejte mi na něj pozor. A ať se aspoň trochu podívá na školu," úkoluje mamka Zayna. ,,Mami," zakňourám.
,,No co," zasměje se. Dojdu k ní a obejmu ji.
,,Dávej na sebe pozor ano," zašeptám ji. ,,Ty na sebe taky a ozvy se." Dá mi pusu na tvář stejně jako já ji. Nastoupíme se Zaynem do auta a oba jí ještě zamáváme, než vyjedeme.

Je to děsný, loučí se jako by odjížděl na měsíc někam na druhý konec zeměkoule.
Při tom jede jenom pět hodin cesty na pár dní.

Na Zaynův popud jsem sám volal mamce. Samozřejmě nepředpokládá nic jiného než výhru. Jasně mi to několikrát řekla, že je můj koníček stál hromadu peněz, tak prohry nepřipadají v úvahu.
Ukončila to tím, že přišla Elizabeth na odpolední čaj a zavěsila.
Tolik můj vztah s matkou o otci radši ani nemluvě, toho jsem už pár let neviděl. Jeho dítě je firma, matka se občas o něm zmíní, ale to je tak všechno.

Mě nejbližší člověk je opravdu Zayn, ale i ten poslední dobou na mě nemá čas.
No co, budu žít sám svůj sen, a hlavně jak já chci.

,,Můžeme už jet?" Zkusím ty dva popohnat. Oba nasednou do auta a zamávají ji. Radši se otočím na druhou stranu abych to nemusel sledovat.

Na hotel přijedeme pozdě odpoledne, takže se jenom ubytujeme. Liam dostane pokoj hned vedle mě, Zayn o dva dál.
Vybalím v klidu tašku, dneska v plánu už nic není. Trénink před turnajem je domluvený na ráno a pozítří je turnaj.