Golfista

12. Boyfriend

„Objednám nám večeři, co ty na to?" zeptám se a doufám v kladnou odpověď. „Dobře, ale ven i něco Kristen, nezapomínej na ně," upozorní mě. Jenom pokývnu hlavou na souhlas a jdu nám objednat večeři.
Zavolám do mé oblíbené restaurace, která i dováží. Sobě a Liamovi objednám Lasagne. Vím, že je má Liam nejraději, jeho zasněný pohled kdykoliv je udělá jeho mamka je nepřehlédnutelný. Nakonec objednám něco i Kristen a Jamesovi. Zayn jako vždy pojede domů.

Než jídlo přivezou jdu připravit stůl.
Také dojdu za Kristen, kde cestou potkám Zayna.
„Jdu domů, zítra ráno přijedu a začnu hnedka zařizovat ty testy, ať to vyřešíme co nejdřív." Jednou rukou mi zmáčkne rameno na povzbuzení. „Liam už odešel?" zeptá se zvědavě.
„Děkuji a ne neodešel, máme ještě nějaké plány," lehce se pousměji na večerem stráveným s Liamem. „Tak si užijte večer." S tím odchází a já pokračuju za Kristen.
Lehce zaklepu na dveře. S tichým dále otevřu dveře.
„Objednal jsem večeři, tak jestli se k nám s Liamem přidáš." Nejsem nadšený z toho, že by seděla s námi, ale rozhodl jsem se být hodný.
„Děkuji, ale nepřijdu. James usnul a nechci ho tu nechávat samotného," usměje se na mě a při tom pohladí spícího James po vláskách.
„Tak já ti to přinesu, až to přivezou," nabídnu ji. „To bys byl opravdu moc hodný."
„Nialle, jsi s Liamem šťastný?" zeptá se, když jsem na odchodu.
Zastavím se k ní zády. Ona neví, že všechno je jenom hrané nebo alespoň ze začátku to tak bylo. Čím dýl jsem v Liamově přítomnosti, tím mi je příjemnější. Líbí se mi tohle mezi námi, momentálně jsem spokojený tak jak to je.
Otočím se ve dveřích a odpovím ji: „Ano jsem."
Přijdu akorát, když se ozve zvonek. Dojdu tedy pro jídlo.
Liama najdu už sedět u stolu. „Hned jsem zpátky," řeknu Liamovi, vezmu porci pro Kristen s Jamese a jdu jí to i s příborem odnést.
Během chvíle jsem zpět a naservíruji jídlo pro nás dva. Talíř dám před Liama a sám si sednu naproti němu. „Dobrou chuť," popřeju.

,,Dobrou chuť," usměji se na Nialla a pustím se do jídla. Všiml si, jak mám rád lasagne? Nebo to je náhoda? S tím, jak cítím jeho pohled na tváři jsme si jistý, že to náhoda není. ,,Děkuju, jsou výborné," podívám se na něj.
,,Není za co," přikývne. ,,Kristen se nechtěla přidat?" ptám se zvědavě, ale opatrně. Nejsem si úplně jistý, jak moc se mohu ptát.
,,Ne, James usnul a nechtěla od něj." Pokývám hlavou, že rozumím. Stejně musím přemýšlet nad tím, jak těžké to pro ni musí být vzdát se ho. Já nevím, být to mé dítě hledám jakékoli řešení, abych o něj nepřišel. A co teprve on, jak bude bez mámy trpět. Vždyť zná jen ji, ona je jeho bezpečí.
,,Nad čím přemýšlíš?" ozve se Niall. ,,Nad Jamesem," povzdechnu si a odložím příbor, ,,já... prostě to nechápu. Nikdy bych se svého dítěte nevzdal, neříkám že je kvůli tomu špatná nebo tak něco. Ale ona je to jediné bezpečné a milující co on zná. Trápí mě, jak ho bude bolet, když ji ztratí." Možná jsem na tohle citlivější, protože vím že já tu svou mámu brzy ztratím.
,,Liame..." Začne Niall a chytne mě za ruku. ,,Jen bych si přál, aby se našlo řešení, kde i ona bude moct být sním víš," pousměju se. Nepochybuj, že se u Nialla bude mít dobře. Jenže máma je prostě máma.
,,Neřešme to teď," povzdechne si Niall. ,,Nebudu," usměju se a dám mu pusu na hřbet ruky.

Po jídle a uklizení talířů se společně vydáme do vířivky. V šatně se převlékneme, každý zvlášť do plavek.
Když dojdu k vířivce Niall už kontroluje teplotu vody a zapíná ji. Ať chci nebo ne prohlížím si ho. Je krásný, měl jsem již několik příležitostí vidět jeho tělo a vždy mě odrovná.
,,Můžeme?" otočí se na mě se sladkým úsměvem. ,,Můžeme," přikývnu. Oba vlezeme dovnitř a pohodlně se usadíme. Niall si přes má stehna natáhne nohy, po kterých ho hned začnu hladit.
,,Báječné," vydechne s úsměvem na rtech. Sleduju ho, jak přivírá oči, jak lehce otvírá rty a spokojeně vydechuje. Vypadá u toho tak zatraceně dobře.