Golfista

13. What we are?

Je to už dva dny co do mého domu přišla Kristen s Jamesem. Dva dny od toho, co jsem se vyspal s Liamem a že to stálo za to.

,,Dobré ráno, Nialle," objeví se v kuchyni Zayn.
,,Asi jak pro koho," řeknu sarkasticky.
,,Chceš to slyšet hned?" zeptá se mě. ,,Ne asi." Jsem podrážděný, Zayn by měl mít výsledky testů.
Hodí na stůl velkou bílou obálku. Ihned se po ní natahují a vyndám papíry do kterých se začtu.
,,Dobré ráno, už to přišlo?" objeví se i Liam, který měl dva dny volno kvůli zkouškám. Jenom zamručím na souhlas.

Najdu výsledné porovnání a tam je to černé na bílém. Genetická shoda, příbuznost otec a syn. Do prdele.
Obličej schovám do dlaní, na tomhle si tisk smlsne a rodiče si pak smlsnou na mě. Kurva.

,,Podle tvého výrazu soudím, že je James tvůj," konstatuje Liam. Zvednu k němu pohled a dívám se do té hřejivé hnědé. Kývnu na souhlas.
,,Budeme muset vydat prohlášení," řekne Zayn. ,,Hmm... Tohle asi nezahrajeme do autu. Kdy přijde ten právník?" Rovnou se zeptám, musíme tuhle situaci dořešit.
,,Dneska odpoledne, až po tréningu. Taky budeš muset zařídit Jamesovi pokojíček." Jako bych o tom pokojíčku nevěděl. Jenom jsem nic nepodnikal, dokud nebylo potvrzené, že je James opravdu můj.

,,Dobré ráno," objeví se Kristen i s Jamesem. ,,Dobré ráno," pozdravíme ji všichni.
Zvednu se od stolu a jdu si udělat další kafe. Dneska to bude dlouhý den.
Teďka musím na tréning, pak přijde právník, večer na večírek od sponzora a někde mezi tím bych měl ještě začít dělat pokojíček. Sakra.
Doufám, že Kristen ještě pár dní zůstane. Než se všechno vyřeší.
Chůvu, musím najmout chůvu.

,,Co tu děláš?" vytrhne mě Liam z mých myšlenek. Kdy stojím u kávovaru, kafe dávno připravené a já tu čumím do blba.
,,Přemýšlím, musím sehnat chůvu a udělat Jamesovi pokojíček."
,,Můžu ti s tím pomoct." Přijde až ke mně a zezadu mě obejme. S povzdechem se do jeho náruče položím, ani jsem netušil že jsem tak napnutý. Liam si položí bradu na mé rameno.
,,Chceš ještě dělat chůvu? To nejde, když budeme oba na greenu a Zayn má svou práci kterou musí zastat. Ne, najdu chůvu, která se o Jamese postará, když já nebudu moct," jsem už rozhodnutý.
,,Dobře," dá mi pusu do vlasů a sebere právě udělané kafe.
,,Hej, to bylo moje," křiknu na jeho vzdalující se záda. ,,Správně bylo," směje se. Zmetek jeden.
Na tváři mám přiblblý úsměv a dám dělat nové kafe.

S Liamem je mi tak příjemně. S ním dokážu být uvolněný, vždy mě zbaví napětí. S nikým jsem tohle nezažil a nevím co si o tom myslet.

Po snídani se s Niallem vydáváme na trénink, pořád mi hlavou vrtá, jak mu pomoct. Chůvu si musí najít sám to je na něm komu svého syna svěří. Pane bože, má syna. Pořád tomu nějak neumím uvěřit.
Niall, ten Niall. Sprostý, náladový, jeden průser za druhým a ten má vychovávat dítě. Navíc mi začíná dělat starosti náš vztah. Není to hrané, ne z mé strany a hádám že z Niallovi taky ne. Je nám spolu dobře.
A to že jsme se spolu vyspali tomu jen nasadilo korunu. Nevím, co si o tom myslet, peníze, které tímhle vydělám jdou výhradně na mamky léčbu, nic jiného z toho nekupuji, takže se cítím špatně ale ne zase až tak špatně.

,,Liame nesoustředíš se," zamračí se na mě Niall, když ke mě má nataženou ruku s holí. ,,Promin Ni." Hůl si od něj přeberu a uložím, hned mu podávám jinou.
,,Tuhle ne," povzdechne si. Dojde ke mně a hole si vymění. ,,Co je s tebou?" vidím určitou starost v jeho očích, bojí se že ho opustím? Nebo proč? Je to jen starost o mě?
,,Jen toho je moc, mamce léčba nezabírá snad vůbec, do toho zkoušky ve škole, ještě jsme se ani neučil. Nemůžu si dovolit je neudělat, ztratil bych i to částečné stipendium.
Nedělej si s tím starosti, slibuju že se už budu soustředit," usměju se na něj a políbím ho. ,,Víš co, dneska už máš volno trénink zvládnu a večer semnou nemusíš, stejně jde Zayn. Zalez si ke mně do pokoje nebo jeď domů a uč se." Chci protestovat, ale jeho rty mě zastaví.