NEPŘÍJEMNÉ...POKRAČOVÁNÍ/ Nik Tendo...M+

15

             Během pár chvil tam bylo několik stovek lidí a jakmile zaznamenali mě, počet se tak zšestinásobil. „Kej, tady je otázka přímo perfektní" ukázal Dominik na jednu z nich. <Doufám, že se bude vaše svatba streamovat, pokud tě Nik požádá o ruku. Vzala by sis ho?> a já jsem Dominika probodla pohledem. „Hm?" čekal na odpověď. „Tak chat!" začal Dominik, tleskl rukama a provokativně se na mě usmál, „co si myslíte, budete chtít stream z naší svatby?". Protočila jsem oči a sledovala komentáře. Myslela jsem, že se zblázním. „A máš po prdeli!" zasmál se Rej, ale přikryl si pusu rukou, jakože on nic. Dominik se zase opřel o gauč, vítězně se na mě usmál a vlepil mi polibek do vlasů. „Ale Niku?", „ano?" odpověděl, ale to nevěděl, že to čeká past. „Kdo řekl, že si tě vezmu?" nechápavě jsem se na něj podívala. Okamžitě se na mě otočil. Mračil se, ale zároveň nechápal situaci. „Jasně, že bych si tě vzala" soucitně jsem se usmála a vlepila mu letmou pusu. „To si vyřídíme doma" šeptl mi do ucha a já se uchechtla.
             Po nějaké době jsme všichni zapomněli, že nějaký stream běží. „Hej! Cittovi!" zařval Ráďa. Oba dva s Dominikem jsme se na něj otočili a začali se smát. Jakmile se Ráďa dosmál, pokračoval, „furt jste nám neřekli jméno". „Kája chce Damiana...-", „ale ty chceš Dominika, co?" přerušil ho Kuba a Nik mu to potvrdil. „Jo, chtěl bych Dominika, ale Káji chce malého Damíka", „taky jsem to jméno vybrala, když jsi tady nebyl Dominiku" oponovala jsem. „Já nebyl?...Kej, tohle jsme už řešili a kam jsme došli? K Damíkovi" pozvedl obočí. „Je to zvláštní" drkl do Nika Rej, „hm?", „bude tady běhat další dítě a zrovna Nikovo! Vždyť on sám je ještě dítě" rozesmála jsem se, ale zarazila se. „Tak to děkuju! Teď se budu bát je nechat doma samotný" pleskla jsem Reje přes rameno.
            Nik ležel roztáhnutý na gauči a já mu nějakým způsobem ležela na hrudi. Všichni ostatní seděli mimo gauč, protože dlouhý Nik a já široká jsme zabírali moc místa. Bylo už pozdě a stream byl už vypnutý. „Brouku? Pojedeme domu?" zamručela jsem mu do hrudi, pohladil mě po vlasech, „chceš už domu jo?" řekl, když jsem nereagovala. „Ano, prosím" zamrumlala jsem. Nik zvedl telefon, „Reji, princezna je unavená. Hodíš nás prosím domu?" a hovor ukončil. Vlepil mi polibek do vlasů, „vstávej, do auta tě už nepřenesu" uchechtl se s pobavením v hlase, „neser mi nebo budeš mít tichou domácnost" slezla jsem z něj a pohrozila mu prstem. „Jo, brácha, nedá ti" rozesmál se Kuba, „být tebou, tak taky držím hubu, Kubíčku" se zívnutím jsem se protáhla. Dominik se zvedl a šel ode mě dál, aby si zapálil.
             Od té doby, co jsem těhotná, tak nekouřím ani nepiju a zbožňuju vůni cigaret. „Niku? Brouku? Pojď sem ke mně" zaskučela jsem. Věděl přesně o co jde. „Máš absťáček, viď?" ušklíbl se, naklonil se nade mě a políbil mě. Polibek jsem prohloubila, ale pak si to rozmyslela a odtáhla se, protože mi nebylo příjemné, když jsou okolo nás ostatní. „Očividně máš absťák i na mě" mrkl na mě a ruku s cigaretou, kterou měl ve vzduchu si přiložil k ústům. Prostě jen provokoval.
           Domu jsme dojeli v půl jedné ráno. Hodila jsem batoh na gauč a sebou pleskla hned vedle batohu. „Jdu do sprchy. Půjdeš se mnou?" houkl na mě Nik, ale jakmile neuslyšel reakci, vzdal to, „tak asi ne". Zamručela jsem a zamotala se do deky na gauči. Mně se to zdálo jako chvíle, ale jak znám Nika, tak tam byl dlouho. „Půjdeme si lehnout do ložnice?" pohladil mě po vlasech. Zamručela jsem, zvedla  se a odcupitala do ložnice. Stáhla jsem ze sebe šaty a legíny a nechala je u postele. Nik už ležel. Lehla jsem si k němu, přitáhl si mě k sobě a já mu dala zadek do klína. Dýchal mi na krk a mně naskočila husí kůže. Vlepil mi polibek a já sebou zavrtěla, „ty si nedáš pokoj". Otočila jsem se na něj a ruce mu opřela o nahou hruď, on ty své zapletl do mých vlasů. „Jsi tak nádherná...Tak dlouho jsem tě chtěl mít u sebe a konečně jsi tu" zkoumal každičký můj kus obličeje. Pohledem se mi zastavil u rtů. Čekal co udělám, ale já neudělala nic, což Nik nevydržel a spojil naše rty jako první.
             „Chybělas mi" šeptl do polibku, „tvoje doteky" pokračoval, „to co umíš. Děláš se mnou věci". „Mlč už" přerušila jsem ho. „Zlato...Nemůžeme. Nechci vám ublížit" zaskučel.

A teď je to poslední kapitola dneška! DALŠÍ KAPITOLA ZÍTRA<3

-Kej/Krarolina/Koralína/Karey🤍