NEPŘÍJEMNÉ...POKRAČOVÁNÍ/ Nik Tendo...M+

21

„Zbouchl si mě" prohlásila a chtěla podat Nikovi ultrazvuk. „To těžko, frajerko" vybouchl Nik, „no fakt... Jsem na začátku druhého měsíce" rozhodila rukama. „Kdo ti to má věřit?! Vypadni odsud!" zabouchl dveře, až jsem se lekla.
              Zavřely se dveře a já zůstala stát. „Tohle není dobrý, Dominiku" hlesla jsem se zastřeným hlasem. „Lže. Vždycky byla prolhaná" rozchechtal se, ale jakmile viděl, že se nesměju přestal. „Ježiši, není těhotná" prskl, „jak by mohla?" pokračoval, „třeba tak, jako já že jo!" prskla jsem na něj zpátky. „My jsme dítě chtěli" ohradil se. „Já ho chtěla, ty jsi byl proti" pohladila jsem si břicho a začaly mi téct slzy. „Ne, zlato. Neplakej..." okamžitě mě obejmul. „Víš, že vás miluju" šeptal mi hezká slova a hladil mě po vlasech.
Přemýšlela jsem, jak řeknu Nikovi, že mě neodveze k rodičům. Musela jsem být chvíli bez něj. Musela jsem přemýšlet. Né nad naším úžasným vztahem, ale nad naším narušitelem toho úžasného vztahu. „Niku?" houkla jsem do obýváku, „nezačínej takhle" prohlásil, vstal z gauče a šel za mnou do chodby. „Počkej...", „pojedu sama Niku" sklopila jsem oči k podlaze. „Chci chvilku být samotná" zamrkala jsem, protože jsem nechtěla zase brečet. Z pokoje vyběhl Kuba, „už jedete?". Nik roznožil a založil ruce na prsa, „jen Kája" odpověděl s určitým sarkasmem. „Jakto?", „tys neslyšel tu scénu tady?" otočil se na něj Nik. „Simona tady byla" prskl, jakmile si na ní zase vzpomněl. „Co chtěla?" zatvářil se znechuceně Kuba a opřel se o futra obýváku. „Prej jsem jí zbouchl" uchechtl se Nik a mě jakoby někdo uhodil. Slyšet to znova bylo jako kdyby mě někdo buď polil ledovou vodou nebo mi vlepil facku. Kuba se rozesmál, „vždyť má tělísko, kráva" a rozesmál se ještě víc, „vždyť jí znají všichni tady!" rozhodil rukama, ale bylo jasné, že myslí Pardubice a okolí.
Nik mi pomohl s věcmi do kufru auta. „Fakt nemám jet s tebou?" přitáhl si mě do objetí, „Niku ne" objala jsem ho. Natáhla jsem se pro polibek, který mi dopřál. Odtáhla jsem se a prstem mu píchla do hrudi, „ty to všechno vyřeš!" zabodla jsem ho ještě víc, „co všechno?" rýpnul si. „Ten byt a Simonu" oklepala jsem se, sotva jsem to jméno vyslovila. „Jak nařídíš" zasmál se. Naposledy jsem mu dala pusu, vlezla do auta, nastartovala a konečně vyjela ze sídliště.
Volala jsem skoro celou cestu s mamkou a vysvětlovala jí situaci. Byla stejně překvapená, jako já. „Ale tak když Jakub říká, že je to děvka a že má nitroděložní tělísko, tak by to mohla být pravda ne? Víš, že to tam znají" zaváhala, ale nakonec to opravdu řekla. „Je mi to jasné, ale i tak jsem z toho zvláštní" povzdechla jsem si a zajela na benzínu pro pití. „Určitě se to vyřeší" usmála se a já se s ní rozloučila, abych mohla jít pro to pití, protože jsem si nechala pití doma, protože moje hlava byla sotva schopná myslet.
Dneska jsem byla jak ústřední linka. Tentokrát mi volala Marťa. „Ahoj Marti" připojila jsem si jí k autu, abych se mohla lépe soustředit na cestu. „Ahoj, Káji. Prosimtě, nikdo ti to asi oficiálně neřekl, ale jseš pozvaná na svatbu ano?" šla na mě opatrně, protože poslední dobou moje hormony byly horší a horší. Snila jsem o své svatbě a jakmile se zmínila Marti a Ráďovo svatba, bulela jsem jak želva. „Děkuju za oficiální pozvání, ale víš, že bych šla s Nikem, že ano?" zasmála jsem se a Marťa mi dala za pravdu. „To už je to příští týden?" povzdechla jsem si, protože ten čas utekl jako voda. „Ano! Tak moc se těším" vypískla a já se zakřenila, protože se Marti pískot rozlehl po celém autě. Příští týden, až přijedu domu, bude zajímavý... Jen doufám, že se to všechno vyřeší a nebo se probudím z toho blbého snu.

Trošku pozdějš, ale přece!
Zbožňuju vaše reakce na tuhle knížku i na novou knížku!
Akorát jsem dneska celý den zkoušela testy na autoškolu/motoškolu, takže proto takhle pozdě, snad prominete!

-Kej/Krarolina/Koralína/Karey🚙🏍