We can't

-12-

„Nezajímá mě tvůj názor, když máš takovej problém jít do nemocnice tak půjdeš aspoň k moji mamce. Je to doktorka a podívá se ti na to." Zvýšil na mě hlas Bieber. „Fajn" protočila jsem oči. „Počkáš tady Amy s tím psem?" Zeptal se Bieber. „Samozřejmě" „Děkuju" šeptla jsem směrem k ní a vystoupila z auta.

„Aby ti bylo jasný tak si o tomhle zítra promluvíme" „O čem?" „Třeba o tom že jsi se chtěla kurva zabít?" Zařval na mě. „Myslím že to aby jste na mě řval je to poslední co teďka potřebuju" zvýšila jsem na něj hlas na zpět. „Neřvi kurva po mě!" Zavřval. „Vy kurva neřvěte po mně!" Zakřičela jsem na něj na zpět.

Byla jsem silná, aspoň jsem tak vypadala. I když uvnitř mě jsem brečela a křičela o pomoc. Zůstala jsem silná, i když jsem nemohla. Musím.

„Drž hubu, bože" „Nápodobně" odsekla jsem.

Protočil očima a zaklepal na dveře od baráku. Nevypadal nový, bylo na něm poznat že už se pár let používá ale byl hezký a z venku vypadal útulně.

Během pár vteřin nám otevřela paní. Hádám že mamka Biebera. „Justine, Ahoj" usmála se na něj a hnedka se mu vrhla kolem krku. „Ahoj, mami" pousmál se i on. Bylo na něm vidět že ji má rád. Aspoň někoho jinak je jako chodící mrtvola. I když nedivím se mu...

„Představíš nás?" Zeptala se s úsměvem ta žena. Byla malého vzrůstu, měla delší hnědé vlasy a nádherně modře zářící oči. Bieber se jí moc nepodobal.

„Jo ehm...Chloe, moje máma Pattie, Mami, Chloe moje studentka" usmála jsem se i přes to jak mizerně mi bylo. „Pattie" usmála se a natáhla ke mě ruku. „Chloe" přijmula jsem její ruku a pokusila se o druhej úsměv.

„Tak co si žádáte mládeži?" „Měl bych prosbu, no Chloe má v háji nohu a teďka už vlastně i ruku. A z jistých důvodů nechce do nemocnice tak mě napadlo jestli by jsi jí mohla pomoct ty" „Prosím" dodal a usmál se na jeho mámu. „Samozřejmě" usmála se a odstoupila od dveří aby jsme mohli projít. „Doprava po schodech dolů" zvýšila za námi hlas. Bieber šel první a já kulhala za ním. „Potřebuješ pomoct?" „Nestarejte se, děkuju" pravda byla že by jsem pomoc ocenila...

Bieber mi přece jenom podal ruku a já mlčela. Neměla jsem na to říkat mu něco a vlastně jsem ani nevěděla, co by jsem mu měla říct.
Děkuju, to asi ne ne?

Bože nevím...

„Díky" usmál se na mě. Má bipolární poruchu nebo co kurva. V jednu chvíli mě vraždí pohledem a pak se usmívá.

„Chloe posaď se na to lehátko prosím podívám se ti nejdřív na tu nohu." Řekla Pattie která byla hnedka za náma.

Justin
„V pohodě, Chloe?" Zeptal jsem se když se rozhlížela po celé ordinaci a vypadala že popadala dech. „J-ja-já...ne" šeptla a z očí se jí spustilo několik slz. Poznal jsem že se nemůže pořádně nadechnout.

„Justine?" Zvýšila na mě mamka hlas. Byl jsem v rádoby tranzu, rychle jsem se probral a začal reagovat. „Dohajzlu" šeptl jsem.

„Chloe?" Snažil jsem se na ni mluvit ale pořádně mě nevnímala a jen brečela a popadala dech. „Vezmi jí z ordinace, dělej" vyhrkla na mě mamka a já jí vzal do náruče a rychle s ní vyběhl schody nahoru.

Položil jí do obýváku na sedačku a byl úplně ztracenej. Nevěděl jsem co mám dělat. Vypadala že už jí je líp. Jediná věc co mě napadla bylo políbit jí.

„Chloe, možná mě zabiješ, ale myslím že by to mohlo pomoct" šeptl jsem a přitáhl si jí za zátylek k sobě.

Udělal jsem první pohyb a ona ho po mně zopakovala. Už nemá myšlenky na tu ordinaci ale na mě. Mise splněna.

Dohajzlu, líbání s ní bylo jiný než s kýmkoliv, i něž s NÍ. Už strašně dlouho jsem se takhle nelíbal. S ní sice ano ale teďka to bylo jiný. Dávali jsme do toho všechno. Nenávist co k sobě cítíme ale zároveň vášeň a to jak se navzájem přitahuje.

Odtáhla se ode mě, kvůli nedostatku kyslíku a koukala se mi do očí. „Jsi v pořádku?" Šeptl jsem. Nic neřekla jen si mě přitáhla k sobě a začala mě líbat. Vjel jsem jazykem do její pusy a ona začala kopírovat moje pohyby a kurva teďka to bylo pořádný líbání.

Pustila mě k sobě blíž, a já se bál že už se od ní nedokážu držet dál....

Fuuu, já nemám slov k téhle části nevím jestli a to dobrý nebo ne. Nejsem s tím úplně spokojená takže mi napiště prosím svůj názor budu ráda.

<3
9.10. 2022