We can't

23

„Koukej" usmál se Justin a podíval se na moje prsa. „To si-" vyhrkla jsem.
Celý prsa jsem měla pokrytý fialovými modřinkami. Rychle jsem z nej slezla a šla k zrcadlu. „Justine ty seš fakt-"  řekla jsem a pořád byla fascinovaná tím co Justin udělal. „Prase" zasmál se a zavrtal hlavu do polštáře. „Děkuji za pochvalu." Pořád se smál.

Podívala jsem se na sebe. Takhle jenom v kalhotkách jsem se sobě nikdy nelíbila.
Ale teďka. Cítím se hezká. Fakt jo. Je to asi díky Justinovi.

„Princezno?" Otočila jsem se. „Nechtěla by jsi mi pomoct?" Usmál se nervózně Justin.
Nejdřív jsem nechápala co po mně chce. Ale hned jak naznačil očima na svůj rozkrok pochopila jsem to.
Zasmála jsem se. „Hej to není vtipný." Zakňoural Justin.

„Pro mě je" zasmála jsem se a přišla k němu. Posadila jsem se na něj, i když pořád ležel a začala mu dávat malinký pusinky od pusy přes břicho zastavila jsem se těsně nad lemem boxerek.

Rychle jsem z něj slezla a byla na cestě do koupelny. „No tak Chloe" zakňoural. „Ty jsi zlá." „To zvládnete pane profesore" zasmála jsem se a celý jeho tělo se napnulo.

Pousmála jsem se nad tím a odešla do koupelny kde jsem se zamčela. „Jsi svině."
„Já vím!" Zakřičela jsem na něj nazpátek.

Nevím kde se to ve mě všechno bere. To jak se chovám. To jak po něm toužím. Prostě všechno.

Rychle jsem se vysprchovala a v jeho tričku jsem vyšla ven. Pozastavila jsem se když tady nikdo nebyl. Rozhodla jsem se jít dolů. „Tak co holka? Bolí hlavička?" Zasmála se Amy. „Co ty tady děláš?" Zasmála jsem se a sedla si na bar. „Jo tak to bych taky ráda věděla." Řekla a v tu chvíli přišel do kuchyně Harry. „Ty víš co tady děláš nebo taky ne?" „Hej já narozdíl od vás všech nechlastal." Bránil se a my se všichni zasmáli.

*********
J U S T I N 1:30 AM
Utřel jsem si slzy a potáhl si z cigarety. Chyběly mi, dneska to jsou dva roky. Dva roky co mě opustily. Kdyby jsem nebyl debil a nenechal je jet samotný nestalo by se to. Mohl jsem za to já.

„Justine" slyšel jsem za sebou něčí hlas. Neotočil jsem se, nechtěl jsem aby mě viděla brečet. Obmotala si kolem mě ruce a dala mi pusu na rameno. „Co se děje?"

„Nic" odpověděl jsem bez jakých koliv emocí. „No tak, jsem tady pro tebe"

„Říkám že se kurva nic neděje takže se seber a běž." Zvýšil jsem na ni hlas a odstrčil jí od sebe.
Pak už jsem nic neslyšel, jenom zavření dveří od balkónu.

Nevím jak dlouho jsem tady byl. Pár minut nebo pár hodin. Utřel jsem si tváře od slz a típnul poslední cigaretu. Zhluboka jsem se nadechl a otevřel balkonové dveře. Nebyla tady. Divím se? Já jsem fakt debil. Přehnal jsem to. Neví co se děje a asi by mi ani v tu chvílí pomoct nedokázala. Ale i tak, neznamenalo to že jsem na ni měl být tak hnusný.

Sešel jsem schody a porozhlédnul se po obýváku. Ležela na gauči přikrytá tenkou dekou pod kterou jí musela být neuvěřitelná zima.

Nic jsem neříkal a opatrně aby jsem ji nevzbudil, jsem jí chytnul do náruče a vynesl jí nahoru do postele.

Přikryl jsem jí dekou a dal jí pusu na čelo.
Odešel jsem, nebudu spát s ní, když si to nepřeje a já si to momentálně ani nezasloužím.

Ahojjj, paradon že tak dlouho nevyšla další část. Ale skrz školu a dalších miliardu věcí na to nemám čas, energii ani náladu. Tak to semnou prosím nevzdávejte. ❤️

<3
11.12. 2022