We can't

-26-

Vzpomněl jsem si na Chloe. Na to když tohle dělala ona. V moment co jsem otevřel oči a viděl tu blondýnu jak mi stahuje boxerky zarazil jsem se. „Přestaň" zvýšil jsem hlas.

Oddělala ze mě ruce a stoupla si. „Kreténe" vlepila mi facku a odešla.
Výborně.

Kurva já jí tak moc miluju.
Vytáhl jsem si z kapsy telefon a vytočil její číslo. „Justine?" řekla, ale nebyla to Chloe.
„Amy?" „Ano, co potřebuješ?" Byla na mě naštvaná?

„Mluvit s Chloe" „Teďka usla." „Já jí kurva miluju" zavzlykal jsem a svezl se po zdi. „Dokaž jí to, nevěří tomu." „Proč kurva ne?" „Já nevím, ale musíš jí dokázat že to myslíš vážně. Pokud to tak teda myslíš." „Samozřejmě že ano. Udělám cokoliv jen ať je prostě semnou prosím. Já jí miluju."

„Já vím" šeptla. „Co mám udělat?" „Vezmi jí někam" „Dobře" řekl jsem a postavil se. Vím přesně kam jí vezmu. „Vyřiď jí že jí miluju prosím, a udělám všechno-cokoliv na světě prosím. Pro ní." „Vyřídím a ty se z toho vyspi prosímtě." Uchechtla se a já to položil.

Justin: Příď zítra ke mně, prosím.

Odeslal jsem zprávu a pak šel hledat Ryana. Když jsem ho viděl u zdi oblizovat se s nějakou holkou otočil jsem se a šel ven z baru. Pro něj bude noc ještě dlouhá.

*******

CHLOE
„Mám k němu jít?" Zeptala jsem se Amy. Snídali jsme spolu u Amy v posteli. „A proč by jsi nešla zlato?" Povzdechla si. „Já nevím, bojím se." „Není čeho. Slibuju." Usmála se. „Myslíš že bude naštvanej?" „Nebude" zakroutila hlavou.

*******

Byla jsem skoro u Justinova baráku, když jsem si všimla že nakládá nějaký věci do kufru auta.
Došla jsem k němu a díky bohu si mě nevšiml. Chvilku jsem stála než se otočil. „Chloe...ahoj" „Ahoj" šeptla jsem. „Rád bych to s tebou vyřešil, ale jelikož nestíháme, tak bych byl rád kdyby sis nastoupila." „Cože, proč?" „Prostě si nastup prosím." Zvýšil na mě hlas ale hned jak si to uvědomil hodil na mě omluvný pohled. „Dobře" šeptla jsem a nastoupila si.

Po chvilce nastoupil taky a vyjel od jeho baráku. „Kam jedeme?" Šeptla jsem. „Překvapení, princezno" „Nemám ráda překvapení." „Tohle se ti bude líbit, věř mi." Usmál se. „Když myslíš" šeptla jsem. „Nemyslím, vím takže pšt."

Jeli jsme ještě pár minut a Justin po chvilce zastavil. „Letiště?" Uchechtla jsem se. „Ano vidíš správně" „Co tady děláme?" Řekla jsem a vystoupila jsem zároveň s ním. „Letíme pryč" „Kam?" 
„Překvapení. " usmál se a začal vyskládávat tašky z auta.

„Počkej, vezmu to" řekla jsem a chtěla mu pomoct aspoň s jednou taškou. „Zapomeň"

********

„Jsi na mě naštvanej?"
Seděli jsme už v letadle a já to stále nechápala. Ale rozhodla jsem se neprotestovat, protože jsem si to u něj nechtěla pokazit ještě víc. Ale už jsem to napětí mezi námi nevydržela.

„Cože?" „No jestli jsi ne mě naštvanej" „Proč by jsem byl?" Šeptl a položil si ruku na moje stehno. „Za to co se stalo u tebe" uhla jsem pohledem. „Nejsem" šeptl. „Mrzelo mě to to jo, ale chápu tě." „Já upřímně nevím co cítím. Protože toho cítím strašně moc. Ale nikdy jsem nebyla zamilovaná, nikdo nikdy nebyl zamilovaný do mě. Nikdy mi nikdo neřekl ty dvě slova a já je nedokážu říct asi. Prostě já nevím bojím se." Nevěděla jsem ani co říkám. Prostě jsem mluvila, tak jak to cítím. A brečela jsem. Opět. „Lásko, pojď pryč odsud" šeptl mi do ucha.

Zalezli jsme na záchody a on mě přitiskl ke stěně. Líbal mě dával do toho všechno co cítil. Snažila jsem se taky, když jsem mu to nemohla říct, chtěla jsem aspoň aby to cítil. Odlepil se od mých rtů a přitáhl si mě do objetí. „Miluju tě a počkám si na tebe jak dlouho budu muset." Šeptl mi do ucha. „Já-" chtěla jsem něco říct. Po pravdě jsem nevěděla ani co říct, ale bylo mi blbé neříct nic. „Nemusíš nic říkat, princezno"

********

„Víš že tohle ti v životě nebudu moct oplatit a už vůbec né splatit?" Uchechtla jsem se.  „Oplácíš mi to tvojí přítomností, a splácet mi nic nemusíš, kdyby jsem nechtěl nevezmu tě sem." Dal mi pusu na krk.

Stáli jsme na balkóně v hotelu v našem pokojí. Koukali na západ slunce a povídali si.
V tuhle chvíli jsem si byla jistá jen jednou věcí a to tou že ho mám víc než ráda...

Helou ❤️ , vůbec nevím jestli je to dobrý nebo strašný. Spíš se přikláním k té druhé straně. 😅
Každopádně vám děkuju za 4000 a víc přečtení, ani nevíte jak strašně moc si toho vážím. ❤️❤️❤️
Děkuju za všechno a přeju vám krásný Vánoce. ❤️

<3
23.12. 2022