We can't

-31-

Došli jsme na pláž a posadili se do písku. „Co se tam stalo, zlato?" „Ten číšník- se semnou chtěl vyspat" bylo mi strašně trapně říkat to. „Cože?, děláš si prdel?" Zvýšil na mě hlas a zvednul ruku.

Automaticky jsem sebou cukla a hned se začala omlouvat. „Já vím byla to moje vina asi ty šaty byly moc promiň nechtěla jsem-" vychrlila jsem ze sebe všechno co jsem měla na jazyku a pokračovala bych dokud by mě Justin nezastavil.

„Lásko co to meleš kurva? Nebyla to tvoje vina a nemáš důvod omlouvat se vůbec za nic. V těch šatech jsi nádherná a já se omlouvám musím na tebe dávat větší pozor aby všichni věděli že jedinej kdo má právo na tebe sahat jsem já" zavrčel Juss.

Nevěděla jsem co říct a tak Justin pokračoval. „Tak mu rozbiju držku kreténovi" procedil skrz zuby naštvaně a zvedl se. „Ne Justine, nebudeme si kazit ten večer ještě víc. Prosím, neřeš to" chytla jsem ho za ruku, on povolil a já ho stáhla zpátky dolů ke mně.

„Jsi prostě kurva moje a nikdo na tebe sahat nebude" řekl naštvaně a bouchl pěstí do písku. Sedla jsem si na něj a opakovala jsem co řekl. „Jsem jenom tvoje a jedinej kdo na mě může šahat jsi ty." políbila jsem ho a on mi polibek opětoval.

Odtáhla jsem se od něj. A jen tak začala mluvit, přišla mi to jako dobrý chvíle, jen my dva a navíc jsem mu to chtěla říct, styděla jsem se za to, ale jestli to měl někdo vědět, byl to právě on.

„Když mi bylo třináct a máma byla v nemocnici, tak jsem byla doma sama. Teda sama s otcem." Řekla jsem a nervózně jsem ho tahala za knoflíky u bíle volné košile kterou měl.

Upřeně mi hleděl do očí a poslouchal.
„Přišel do mýho pokoje, a sedl si ke mě na postel." Řekla jsem a cítila jsem, jak se mi začaly oči plnit slzami. „Nemusíš to říkat lásko." Šept a setřel mi neposlušnou slzu na mé tváři.

„Chci" šeptla jsem. „Začal mi říkat jak jsem krásná že jsem jako máma a že když s ním máma nespí budu muset já." Vyhýbala jsem se očnímu kontaktu, ale všimla jsem si jak Justinovi stekla slza po tváři, hned ji utřel a dělal jakože nic.

„Snažila jsem se bránit, ale co by 13 letá malá holka zvládla proti 40 letému chlapovi že jo" uchechtla jsem se i když to nebylo ani trochu vtipný.

„A pak se to prostě nějak stalo. Bylo to poprvé co jsem do ruky vzala žiletku a pořezala se. Pak to udělal ještě jednou. Mámě jsem nic neřekla, byla nemocná a já jí nechtěla přidělávat další starosti" dořekla jsem co jsem chtěla a podívala se na Justina. Měl tváře od slz. „Je to strašný" šeptl a přitisknul si mě k sobě. Lehl si semnou do písku a nic neříkal.

„Slibuju že ti už nikdo neublíží. Přísahám. Budu na tebe dávat pozor a každýmu zmrdovi co se na tebe jen podívá rozbiju hubu." Procedil skrz zuby.
„Nikdo se tě nedotkne bez tvýho svolení, slibuju zlato."

Helou, sice kratší kapitola ale do večera s snad vydám další. Taky se teďka ten děj budu snažit trochu víc zrychlit protože jsem u 31 kapitoli a stále tam nebylo pořádný drama. Tak kdyby to bylo moc rychlí tak řekněte 😂.

<3
12.2.2023