We can't

-36-

Hned co zazvonilo, tak si Justin posbíral svoje věci a zvedl se ze židle. „Chloe semnou, hned!" Zvýšil hlas. „Nezašukejte si" zašeptala mi do ucha Amy. „Krávo" zvýšila jsem na ní hlas a zasmála se.

Zaklepala jsem na jeho kabinet a hnedka vešla. „Slečno, myslím si že by bylo vhodné klepat." řekl Justin přísně. Zavřela jsem za sebou dveře a rovnou je zamkla. „Tak to mě asi budete muset potrestat pane profesore." řekla jsem a u toho si zkousla ret.

Došla jsem k němu a posadila se nna něj. „Tak strašně jsi mi chyběl." šeptla jsem. A přiblížila jsem se k jeho rtům. Které jsem hned políbila. „To i ty mně zlato." Odtáhl se ode mě a zajel mi rukama na stehna a jel víš. „Hele tak 5 dnů bych se tam nepřibližovala" zasmála jsem se. „Pravý rytíř jde i přes krev" řekl Justin s úsměvem na tváři a pak jsme oba vyprskli smíchy.

„Ježiš Jayi" zasmála jsem se. „To ne, přijde mi to nechutný" řekla jsem a trochu se na něm zavrtěla. Viděla jsem jak přivřel oči.

Tak jo Jayi, budeme si hrát.

„Menstruace?" Uchechtl se. „Nene, to ne. Ale provozovat určitě věci během ní." Řekla jsem a zase se na něm zavrtěla.
„A teďka se snažíš o co?" šeptl a já cítila jak tvrdne.

Zajel mi rukama pod tričko, které ze mě pak dostal. „Jsi tak nádherná." Zašeptal a jednou rukou mi rozepnul podprsenku. „Miluju tvoje prsa" šeptl a jedno vzal do ruky a na druhém mě začal líbat.

Odtáhla jsem se od něj a klekla si před něj. Celou dobu jsme se sami sobě koukali do očí. Rozepla jsem jeho pásek a pak samotné kalhoty. „kurva, Chloe" zavzdychal.

Vzala jsem ho do ruky a v tu chvíli se ozval zvuk, který znamenal že přestávka končí. „Promiň zlato" zasmála jsem se a v rychlosti vstala. „Ale no tak, to mi neuděláš." Zakňučel a podíval se na jeho kámoše, který byl v pozoru.

Začala jsem se oblíkat a pak přešla k zrcadlu. Justin pořád bez braně seděl s rozepnutýma kalhotama a koukal na mě. „Pane profesore, máme spolu tělocvik, myslím že by jste si měl pohnout." Usmála jsem se a přešla k němu. Dala jsem mu rychlou pusu.

„Chloe, ne. Nenechávej mě tu tak." Zakňučel a já se zasmála. „To zvládnete pane profesore" usmála jsem se a rychle mu utekla ke dveřím. „Tak na tělocviku" provokativě jsem mu zamávala. „Spratku" slyšela jsem za sebou ale to už jsem zabouchla dveře.

Rozešla jsem se ke skříňkám, kde na mě čekala Amy. „Pan profesor se asi trochu zpozdí." Zasmála jsem se a odemkla skříňku, aby jsem si vzala převlečení na tělocvik. „Ježiš co jsi tam s ním dělala." Zasmála se. „Hrála si sním" „Tak to chci slyšet."

Čauky, pokud to někdo pořád čte tak se omlouvám, vim ze dlouho nebyla žádná kapitola ani nic takový. Neměla jsem energii a ani nápady psát a věřím že pokud někdo z vás taky píše tak mě chápete. :)
Tenhle příběh v příští kapitole ukončím, protože vím, že kdybych to psala dál už to nebude ono. Ani pro vás a ani pro mě. Takže doufám, že mě chápete. ❤️

Taky mám v plánu psát další příběh. O mafii takže budu ráda pokud tomu dáte šanci. ❤️