5. kapitola: prokletí

4 1 3
                                    

Ukázalo se, že královna Erganu je velice vstřícná a ani trochu se nezlobila, že na jejich hradě chtěla žena pár dní zůstat. Dokonce sama nabídla, že může zůstat, jak dlouho jen bude potřebovat, avšak už se k ní od Denethora nedoneslo, že by mohlo jít o případnou hrozbu, neboť ani on sám tomu nevěřil. Považoval to za hloupost.

Za okny hvízdal severní vítr a s jeho pomocí se na zem snášely stále další a další sněhové vločky. Království bylo již celé pod bílou přikrývkou, a tak připomínalo jeho původní vzhled. Za vlády dřívější královny vypadalo království totiž úplně jinak, než v těchto letech. Tehdy bylo celé pokryté ledem...

Žena usedla ke stolu a pousmála se. Z očí si opatrně stáhla bílý šátek a podívala se do zrcadla. Její oči byly šedé, kalné, avšak viděla příliš dobře. Když se totiž vrátila z posmrtného života zpátky na zem, zrak byl to, co se jí vrátilo. Ačkoliv se to mohlo zdát jako obrovský dar, bylo to i jejím prokletím, neboť její zrak mnohdy napáchal mnoho škody. Jen proto ten šátek – aby se vyhnula velkému nebezpečí.

výprava za záchranou Vánoc 2. Kde žijí příběhy. Začni objevovat