Ovlivnění osudem

23. kapitola

Nová linie příběhu:

Monica byla dost překvapená a nevěděla co říct. Sebastian se na ni zadíval. „Dělám si legraci." Pokračoval a chtěl se posadit. Všechno ho ale bolelo.
„Počkejte, ležte..." Zastavila ho Monica. „Já zavolám doktora." Řekla vyděšeně a odběhla na chodbu pro lékaře. Ten hned přišel, poslal Monicu na chodbu a zkontroloval Sebastiana. Po chvíli vyšel z pokoje.
„Chtěl by vás ještě vidět." Prohlásil.
„A jak mu je?"
„Vypadá to dobře, ale ještě si tady nějakou dobu poleží." Monica kývla na souhlas a znovu vešla do pokoje. Sebastian se na ni znovu díval a pousmál se.
„Ehm... já..." Monica moc nevěděla co říct. Nakonec šla k němu. „To co jste pro mě udělal... já... chtěla bych vám opravdu moc poděkovat. Zachránil jste mě."
„Byl bych mnohem radši, kdybyste se do takové situace vůbec nedostala." Zamračil se při vzpomínce na Thomase. „Možná když bych přijel dřív..."
Monica chvíli váhala, ale nakonec se zeptala. „Co jste tam vlastně dělal?"
„Asi to bude znít hrozně, ale vlastně jsem vám chtěl překazit svatbu." Přiznal. Monica byla překvapená.

Den před nehodou:

Sebastian zrovna zavezl zásilku do domu, kde Monica s Thomasem bydleli. To ale do té doby nevěděl, když se chystal odjet zrovna vyšla ven Natasha s Thomasem.
„Takže si zítra tu tvojí trapnou veselku užij." Smála se Natasha.
„Můžeš toho nechat?" Zlobil se Thomas.
„Ale vždyť je to fraška, oba moc dobře víme, že já jsem jediná žena tvého života." Objala ho kolem krku a vášnivě ho políbila. Thomas polibek nakonec ukončil a trochu ji odstrčil.
„Tady ne, co kdyby nás někdo viděl?"
„Tak řekneš, že se loučíš se svobodou." Zasmála se. „Navíc ta tvoje rádoby moderátorka stejně je ještě v práci."
„Nech už Monicu být."
„A ty se nečerti. Je to sice občas sexy, ale teď ne." Zašklebila se Natasha.
„Už prosím radši běž."
„Taky tě miluju." Zasmála se Natasha a vydala se po chodníku pryč, ještě mu cestou poslala vzdušný polibek. Thomas nakonec odešel zpátky do domu. Sebastian byl v šoku. Nedávno totiž Monicu s Thomasem viděl, takže ho poznal, a když o ní i padla řeč, měl jasno.
„Tohle se musí dozvědět." Pomyslel si. „Vždyť si toho idiota má zítra brát."

Současnost:

„Chtěl jsem vám to přijet říct, ale bylo docela složitý zjistit, kde vlastně tu svatbu máte. Nakonec se mi to ale povedlo přes jednoho známého, co měl zrovna na svatbě dělat přes catering. Přijel jsem chvíli před tím, než se stala ta nehoda. Jenže jsem z dálky viděl, jak jdete pryč a pak jsem viděl toho idiota, jak na vás jede autem... no a zbytek už znáte." Vyprávěl Sebastian.
Monica jen kroutila hlavou. „Pořád se mi to zdá jako nějaká noční můra. Vlastně jsem se chvíli před obřadem dozvěděla o té jeho milence na vlastní oči... přišla mu tam totiž oznámit, že je těhotná." Zašklebila se. „Nejvíc mě ale mrzí, že jste to musel odnést vy."
„Mě by zase hodně mrzelo, když bych tam nebyl a ten pitomec by..." Ani nebyl schopný tu větu skončit, jen zavřel oči a zatřásl hlavou, jako by chtěl tu myšlenku vyhodit z hlavy. Nakonec se na Monicu znovu podíval a nesměle ji chytil za ruku, kterou měla položenou kousek od jeho. „Mrzí mě, že jste přišla o svůj svatební den." Řekl nakonec smutně. „Ale není mi ani trochu líto, že jste si nevzala toho zmetka."
„Asi to byl osud. Protože jsem si až pozdě uvědomila pravdu."
„A jakou?"
„Že jsem s Thomasem nebyla šťastná a vzít si ho by byla velká chyba. Nechtěla jsem vidět, že to není skutečná láska a že k sobě nejspíš ani nepatříme." Monica se smutně pousmála a Sebastian se na ni zamilovaně díval.

„Neboj se, právníci už dělají na tom, aby tě odsud dostali!" Uklidňovala Thomase jeho matka. „Jelikož tam nebyl žádný svědek kromě těch dvou, tak by to mělo být raz dva vyřešené."
„Byla tam i Natasha." Poznamenal Thomas.
„Ach ano, ta Natasha." Zamračila se jeho matka. „S tou už jsem to vyřešila."
„Cože? A jak?"
„Dala jsem ji peníze, aby zmizela a ona je velmi ochotně přijala."
„Ale mami!"
„Žádné ale, chceš se odsud dostat anebo ne?"
Thomas si povzdechl. „Chci."