Drunk || BTS

18

„Co si vezmeš na to rande?" odvrátil pohled od televize Jungkook.

Taehyung nervózně pochodoval po pokoji a šílel. Jungkooka ho vcelku bavilo sledovat.

„Právě nevím. Mám jít fancy? Nebo casual? Když půjdu moc fancy, bude si o mě myslet, že jsem divnej."

„Jestli začneš mluvit o práci, tak si to bude myslet ať už na sobě budeš mít cokoliv," zasmál se a na televizi přepnul reklamu.

Taehyung ho probodl vražedným pohledem.

„Mám se s ním vyspat?"

„Cože?!" prudce se na staršího otočil div mu nevypadly oči z důlků.

„Jestli se s ním mám vyspat," zasmál se Taehyung. „To je skoro otázka života a smrti."

„Vždyť ho uvidíš poprvé v životě!"

„S Hoseokem to bylo stejný a mohl ses posrat radostí, když jsem ti to řekl," zasmál se Taehyung.

„Ale s Hoseokem to je jiný," nedal se Jungkook načež mu Taehyung věnoval nechápavý pohled.

„Jak to myslíš?"

„Nevím, prostě je. Tam to byl osud."

„Osud? Co to kecáš?" zasmál se Taehyung a jen v černých kalhotách a několika tričky v ruce se postavil před Jungkooka. „Který?"

„Jo, osud! Jak jste se pak potkali po druhý a teď po třetí nebo vlastně po čtvrtý? Vždyť to je kouzelný! Počkej až to jednou budeš vyprávět dětem a vnoučatům," zasnil se Jungkook a Taehyung protočil očima.

„Ne, Kookie, je to jen blbá shoda náhod, které se budu snažit vyvarovat, co to půjde. Tenhle se mi vážně moc líbí, zatím co jsme si psali, tak si rozumíme. Je milý a příjemný."

„Ale já myslel, že Hoseok se ti taky líbí!" nevzdával to Jungkook. „A vezmi si to khaki, ta barva ti sluší."

„To jsem nikdy neřekl," zakroutil Taehyung hlavou a Kook protočil očima.

„Kdyby se ti nelíbil, tak by sis ho v první řadě nevzal domů a v druhé řadě by ses s ním nevyspal!"

„Vzal jsem ho domů, protože jsem mu chtěl pomoct. A vyspal jsem se s ním, protože jsem byl fest opilej a v tu chvíli mi to přišlo jako jediný dobrý řešení situace," vysvětlil Taehyung a oblékl si na sebe tričko, které mu Jungkook poradil.

Ostatní složil do úhledného komínku a odnesl zpět do skříně.

„Hoseokovi se ale taky líbíš," podotkl Jungkook.

„A na to jsi přišel zase jak?" začal se smát Taehyung a navoněl se.

„Kdyby ses mu nelíbil, nevyspal by se s tebou," pokrčil rameny. „Přeci s nikým nespíš z donucení nebo z lítosti, ne?"

„Byl určitě taky opilý a je to kapitola, kterou jsme uzavřeli, opakovat se nebude, pokračování také nebude a tím to hasne," řekl důrazně Taehyung a Jungkook přikývl, že rozumí a již toto téma vytahovat nebude.

Zamířil do baru, kde měl schůzku s potencionálním partnerem. Jungkook trval na tom, že půjde s ním, ale Taehyung ho donutil, aby doma hlídal Maxe a kdyby bylo nejhůř, aby ho vzal na procházku a přišel ho zachránit.

Nechtěl, ale musel souhlasit, protože jinak věděl, že mu Taehyung už nikdy nic neřekne.

„Jsem tu, černá bunda a kalhoty. Čekám u vchodu na lavičce." – napsal rychlou zprávu Taehyung a posadil se.

Venku byla vcelku zima, ale domluvili se a Minsoo mu ještě ráno psal, že se moc těší. Měli jít do jedné z kaváren v centru města. Taehyung byl rád, protože tam bylo dost případných svědků. Čekal deset minut a Minsoo nešel. Napsal Jungkookovi, že má zpoždění a že to budou asi mínusové body.

Když čekal víc jak půl hodiny, psal Minsooovi, jestli má v plánu se dostavit. Když se nedočkal žádné odpovědi, zamířil do kavárny sám. Nechtěl Jungkookovi přiznat, že vlastně vůbec nepřišel. Asi by se mu nevysmál, ale určitě by si neodpustil poznámku na styl, že to vlastně čekal nebo že říkal, že se na to má vyprdnout a místo toho se dostat pod kůži Hoseokovi. Nechápal, co s tím Hoseokem pořád bylo. Čím byl tak zajímavý, aby na něj Taehyung měl skočit jen co ho viděl?

Dal si kávu a k ní si nechal donést whisky s ledem. Asi to potřeboval.

Zalitoval, že si s sebou nevzal počítač a nemohl pracovat. Využil příležitosti, že kavárna nabízela zdarma ke kávě čtení – pokud jste si dali kávu u nich, mohli jste si půjčit nějakou z knížek a číst si po dobu své návštěvy – a našel nějakou knihu. Byl to nějaký román pro ženy, ale jiná tam nebyla a bylo to lepší než jen trapně sedět a koukat před sebe.

Co ho trochu děsilo, byla postava svalnatého muže bez trička na obálce. Tohle si opravdu někdo koupí? Ženský jsou pěkný prasáci!

Nakonec to nebyl špatný příběh a zjistil, že se do něj plně ponořil. Strašně fandil hlavní hrdince a rozčiloval se nad tím, když se celá knížka otáčela proti ní. U čtení stihl vypít jednu kávu, dvě vody a tři whiskovky s irskou whisky a ledem.

„Omlouvám se za zpoždění, protáhlo se mi jednání, ale hned jak jsem si přečetl tu zprávu, tak jsem vyrazil."

Taehyung pohledem vystřelil k nově příchozímu. Nečekal, že nakonec někdo dorazí.

„Jen jsem to teda moc nepobral... jo a jinak, ahoj, zapomněl jsem pozdravit."

„A-ahoj," vykoktal ze sebe Taehyung a překvapeně zíral na černovláska, který se vysvlékal z kabátu.

Na sobě měl bílou košili a tmavě modré společenské kalhoty, zřejmě měl důležitou schůzku. Fakt nečekal, že by ještě vůbec někdo dorazil. Kdyby to věděl, odpustil by si tu whisky, která z něj táhla na sto mil.

„Piješ takhle za bílého dne? Fuj! Styď se," zasmál se černovlasý a Taehyunga byste se krve nedořezali.

A/n: Hello!

Omlouvám se za dlouhou prodlevu. Bylo toho teď na mě fakt hodně a neměla jsem moc čas ani sílu psát.

Každopádně z tohoto rozjetého vlaku bez zastavování pokračujeme dál a do nového roku by mohla být povídka dopsaná :D Ale nemusíte být smutní, protože hned na ni bude navazovat další vhope (protože vhope není nikdy dost!!), kdy Taehyung bude pracovat v knihovně jako brigádník a Hoseok tam bude chodit, protože prostě musí kvůli škole! Snad to nebude tak moc klišé a pitomý jak si občas říkám, že ten nápad je :D

Jenze jak víme, já romanťárny psát neumim, takže se můžete těšit na další komedie, trapné vtipy, drama 😌🌚

Už nebudu kecat!

Děkuju za přečtení a neskutečnou podporu u této povídky!❤️

Bye!