Drunk || BTS

10

Taehyung měl jediné štěstí, že s ním na konferenci byli i Baekhyun s Chanyeolem, kteří mu dali svoje reporty, aby si z nich udělal jeden svůj a mohl je odeslat. Tohle bylo poprvé v Taehyungově životě, kdy si z konference nic neodvezl. Tohle byla částečná lež, protože si odvážel pomalu mizející značky u klíčních kostí a špinavé roláky. Na to, jak se těšil na prezentace profesorů a studentů vysokých škol, tak si opravdu nic neodvezl. Ne, že by jednotlivá témata nebyla zajímavá – to byla všechna do jediné. On se jen nemohl soustředit. Jak si myslel, že ten večer za vším udělá tlustou čáru, pletl se. Celý týden chodil a kontroloval, jestli ho někde nepotká. Hrozil se setkání s černovláskem víc než čehokoliv na světě. Chvílemi si říkal, že měl přežít wellness s Minyoung a tohle by se nikdy nestalo a byl by těch nervů ušetřený.

Sice by měl trochu jiný trauma a litoval by toho pak v práci, ale v tuhle chvíli... se vlastně nemohl rozhodnout, která varianta byla horší.

Vyhodil Minyoung doma a odvezl i sám sebe. Cestou vyzvedl Maxe a hned jak svého miláčka viděl, bylo mu lépe. Jeho miminko mu chybělo.

Věděl, že je zbytečný nad tím přemýšlet a nějak to hrotit. Teď už bylo na všechno pozdě. Teď byl doma, Hoseok měl byt pěkně daleko od něj. To, že se tenkrát objevil tady byla náhoda. Všechno tohle byl jen sled špatných náhod a odteď už bude vše jen lepší.

Zaparkoval před bytem a s Maxem v patách zamířil domů. Plánoval se rychle převléct a ještě stihnout procházku. Jednak potřeboval vyvenčit Maxe a sobě provětrat hlavu a přijít na jiné myšlenky. Rozhodl se, že se tomu všemu postaví jako chlap. Dneska si dá horkou vanu a půjde spát.

Doma vyřídil ještě několik emailů a připravil si na dopoledne přednášku pro studenty. Zkouškové se blížilo. To pro něj znamenalo jediné – dvojnásobné množství práce.  Bral to jako dobré znamení, protože pak nebude mít čas se zaobírat svými vlastními myšlenkami a přemýšlet nad tím, co by kdyby...

+++

„Takže jste se spolu vyspali?!" vypískl Jungkook, když seděl s Taehyungem u něj doma a měli maraton Rychle a zběsile filmů.

„Jo..." přikývl.

Nakonec to v sobě neudržel a musel to někomu říct. Potřeboval slyšet nějaký jiný názor na tuhle celou situaci. Byl to už skoro měsíc a on, i když teď už ne tolik, pořád na to myslel. Přemýšlel, že by zašel někam do baru a zkusil si domů přivést někoho jiného, ale ta myšlenka se mu hnusila. Nechtěl si domů nikoho vodit, neměl chuť na žádný jednorázovky. Na plnohodnotný vztah neměl čas, a tak se zase vrátí k životu, kde sex je pro něj skoro sprosté slovo a jeho další sexuální partner si tam pak bude moct vymést pavučiny.

„A to mi to říkáš jako jen tak? Jakoby nic? U televize? Po měsíci?!" otočil se na něj a do pusy si nacpal další hrst popcornu.

„No, já to nechtěl s nikým probírat, ale prostě... Je to za mnou, nechci se k tomu vracet, něco s ním mít znovu, netoužím po něm sexuálně, ani nijak jinak... Bylo to hezký, to nepopírám – alespoň ty části, který si pamatuju. Jenže prostě... nevím proč, ale pořád se mi to honí v hlavě, aniž bych chtěl, víš?" promnul si spánky a slabě si povzdychl.

„Tak, když na to myslíš, asi to v tobě něco zanechalo? Třeba se tomu jen moc bráníš..." podotkl Jungkook.

„No a co mám dělat jinýho?"

„Buď si přiznat, že ses zamiloval-"

„Nemůžeš se zamilovat po jednom sexu, Kooku," zakroutil hlavou Taehyung.

„Nepřerušuj mě," protočil očima. „Co zajít ven někoho ulovit, abys věděl?"

„Nechci nikoho lovit," tentokrát to byl Taehyung, kdo protočil očima a upil ze svého piva.

„Proč ne?"

„Prostě na to nemám náladu," pokrčil rameny a hlavou se opřel o opěrku gauče.

„A s Hoseokem jsi na to chuť měl?" rýpal Jungkook.

Pomalu, ale jistě se snažil Taehyunga dobrat k odpovědi, kterou chtěl slyšet. Se starším do bylo vždy těžké, když přišlo na lásku. Taehyung se všemu bránil zuby nehty. Jungkook věřil, že to bylo tou minulostí a chtěl, aby se druhý posunul již dál. Bylo to moc dávno. Taehyung tvrdil, že se posunul, to byla svým způsobem pravda. Bral si tolik práce, že neměl na ty smutné myšlenky čas (a to měl v plánu i tentokrát).

Taehyung utíkal. Utíkal sám před sebou, ale odmítal si to přiznat. Byl sám sobě největším nepřítelem, aniž by si to uvědomoval. Jeho vlastní myšlenky ho ničily a místo, aby se k nim postavil čelem a snažil se je vyřešit jako problémy v matematice nebo chemii, tak hledal důvody, proč na tyhle problémy neměl čas.

A/N: Hello!

Rychlý dílek před spaním. 😊 Jsem hotová, fakt úplně brutálně. Dneska na co jsem sáhla, to se mi děsně dařilo xD

Pohovor se šéfisem dopadl (snad) v pohodě. Já přežila (málem jsem umrzla cestou domů, protože šíleně padá sníh a já díky včerejšímu alkoholovému vyčerpání dnes raději místo auta zvolila autobus.

Jsem šíleně zmrzlá doteď, ležim pod dvěma peřinama (protože chlap odjel a mám to celý pro sebe😍) a dekou a stále je to málo. Miluju zimu, ale mohl by padat sníh a být sníh a mít teplotu tání tak 20 stupňů 🤣

Taky jsme jeli s koněm na vyjdu a byla už tma... (trénování jízdy ve tmě mě stálo fakt hodně času, protože on to psychicky nezvládal :D). Tak už to teď zvládá lépe než já a poprvé jsem na něm ve tmě jela a bomba. Já mu skákala strachy na zádech vždy když někde něco bouchlo nebo štěkl pes a pán naprosto na párku a na pohodičku :D Kdybyste ho ještě viděli, jak on se na mě vždy podívá, když se něčeho leknu :D Jako mámo, tohle nebylo tak hrozný, přestaň dělat héérečku :D

Anyways, jdu spát. Ráno za ním jedu ráno a doufám, že stihnu vyjížďku ve sněhu (zmrznu) :D

Miluju vás!

Bye!