Drunk || BTS

21

„Je tady Hoseok," pronesl tiše k Jungkookovi, který se na něj nechápavě podíval, když viděl, jak starší ztuhnul jen co si sedli.

„Chceš jít jinam?" navrhl Jungkook a otočil se, aby staršího chlapce vyhledal pohledem.

„Zvládnu to," přikývl Taehyung. „Už máme stejně objednáno."

Jungkook zamručel na znamení souhlasu a sledoval Taehyunga, který vypadal, že ho opět opustil všechen život.

„Proč mu prostě neřekneš, že ho miluješ?"

„Protože ho nemiluju," pokrčil rameny Taehyung.

„Vždyť na něj pořád myslíš!" nedal se Jungkook.

„Myslím na něj, protože mě jednou týdně bombarduje přes email a protože vím, co vše mu musím naposílat," odvětil Taehyung. „Je to čistě pracovní."

A Jungkook, kdyby nebyli na veřejnosti, by mu nejraději jednu vrazil.

„A co když on miluje tebe?"

„Nesmysl, po jednom sexu se nezamiluješ," zakroutil hlavou Taehyung.

„A co když jo? Nebo alespoň tam je určitě nějaká vzájemná přitažlivost, na které by se dalo pracovat, ne?" zkusil to Jungkook a usmál se na baristku, která jim donesla kávu.

„Teď už tam není opravdu nic. Nemůžeme se před sebou přetvařovat, že jsme kamarádíčci, když nejsme," zabrblal Taehyung a pohodlně se opřel o opěradlo židle.

„Hele, seš dospělý, je to tvoje rozhodnutí, nutit tě dál nebudu, i když si myslím, že děláš velkou chybu," rezignoval Jungkook a upil ze své kávy.

„Díky," usmál se na něj Taehyung, ale místo polehčujícího pocitu cítil nepříjemný tlak na hrudi a oči, které mu do hlavy vypalovaly díru.

***

„Tak pojď, Maxi," zaúpěl Taehyung, když pes běhal ve tmě po parku a on neměl nejmenší tušení, kde byl.

Vždy jen viděl, jak se nějaká obří koule prořítila pod lampou a zase zmizela. Nechápal, kde nabral tolik energie. Normálně se držel blízko u Taehyunga.

„Maxi!" zavolal do tmy, když se pes dlouho nevracel. „Sakra, kde vězí?"

Přitáhl si bundu více k tělu. Foukal studený vítr a on si nemohl dovolit být nemocný. Zítra měl prezentovat a konečně, konečně, měl nějaké pozitivní zprávy pro sponzory a ulevil tím i sobě. Těšil se, že to bude první schůzka, na které se nezhroutí. Na to, že už takhle fungoval více jak půl roku, byl to vcelku úspěch. Po šesti měsících nebrečet v kanclu a pak jít na hodinu a přednášet tam s vřelým úsměvem a nadšením, aby to studenty bavilo. Poté se vracet do svojí práce a tam znovu pracovat na projektu, za který dostal skoro sprďáka, že mu nejde a vědět, že ho dostane znovu od svého šéfa, protože to musel prezentovat znovu – s jediným rozdílem, že na vývojových schůzkách ve firmě to probírali více odborně –, to nebylo nic na něj. Měl chuť i jít dát výpověď a jít dělat někam za kasu obchodu a pípat lidem nákupy.

„Maxi! Ke mně!" zavolal jak nejhlasitěji uměl.

Prošel park a když psa nikde neviděl, otočil se na patě a za občasného volání se vracel zpět, odkud přišli. Doufal, že ho najde. Max ještě nikdy nezmizel, nikdy se mu nezaběhl. Musel potkat Jungkooka nebo někoho, koho znal, protože u cizích lidí se na drbání nezdržel, pokud Taehyung volal. Samozřejmě byla možnost, že ho pes jen neslyšel.

To bylo v tom lepším případě. Ani se nechtěl domýšlet, co by se stalo v tom horším. Nervózně si přes hlavu natáhl kapuci a ruce strčil do kapes. Nenápadně přidal do kroku a doufal, že ho najde.

Co viděl, ho vlastně ani nepřekvapilo. Max ležel na zádech a nechával se drbat na břiše od nějakého muže. Spadl mu velký kámen ze srdce a úlevně si oddychl.

„Maxi," zakroutil hlavou a pes rychle vyskočil na nohy.

„Moc se za něj omlouvám, někdy je až moc přátelský a nechápu, že mě neslyšel, když jsem na něj volal. Snad on něj nejste nějak špinavý, nebo Vám nezničil oblečení. Kdyžtak Vám to zaplatím nebo alespoň čistírnu. On se občas rozvášní a je samou radostí divočejší než normálně," omluvně se usmál na muže, který byl oblečený do černého a kolem krku měl omotanou šálu.

„To je v pohodě, zajímalo by mě, jestli je takhle přátelský i jeho majitel?"

Taehyungovi se silně rozbušilo srdce. Cože to řekl?

A/N: Hello!

Jsem vostrá, co? Pořád to docela jde to psaní, ale neslibuju nic :D

Celý den sedím, protože po včerejším cvičení (kdy jsem prubla svoje rekordy ve zvedání na dřep a na legpress) nemůžu absolutně chodit a jak sedím, tak mě zas bolí zadek,... člověk si nevybere :D

Kdo myslíte, že bude neznámý, tajemný cizinec, kterého mu Max „vybral"?

Díky za přečtení.

Bye!