because of || larry stylinson || cz

3.

Harry

Probudil jsem se něco okolo půl jedenácté.
Na to, že když můžu mám rád spaní, až tak do dvou odpoledne, jsem se dneska vzbudil fakt brzo.

Oblékl jsem si černé džíny a větší tričko světle modré barvy a šel do koupelny.
Když jsem chtěl vejít, zjistil jsem, že je zamčeno.
„Ježiš, Gemmo, měla jsi na to celé ráno si udělat, to co v té koupelně chceš, teď vypadni!" Křikl jsem na ni přes dveře.
Chvíli jsem čekal a potom se ozvalo cvaknutí zámku a vyšla ven Gemma s úšklebkem na tváři.
Rozcuchala mi rukou vlasy a pak prostě odešla.
Co to bylo? Netuším.

Vešel jsem do koupelny a myslel jsem, že se asi udusím.
Gemma tady vystříkala asi tři tuny nějakého deodorantu.
Rozkašlal jsem se a vyšel zpátky na chodbu.
Gemma už tam nebyla a tak jsem vlítnul do jejího pokoje.
„Děláš si prdel? Teď si to běž vyvětrat." Řekl jsem jí a ukázal rukou směrem ke koupelně.
Větrat se jí to bude dost těžko, když v té koupelně není okno.

„Na to zapomeň, ty jsi mě od tam vyhnal, takže si to teď větrej sám." Pokrčila rameny.
Protočil jsem oči a vrátil se tam zpátky.
Chvíli jsem tam jenom jak debil máchal dveřmi abych s tím udělal aspoň něco.
Potom Gemma vyšla z jejího pokoje a začala se hrozně smát.
Měl jsem chuť po ní něco hodit, ale když jsem naznal, že už se tam neudusím, radši jsem se na ni vykašlal a vešel dovnitř.

Vyčistil jsem si zuby a opláchnul si obličej, abych ze sebe udělal člověka.
Vrátil jsem se do pokoje, kde jsem si rozčesal vlasy.
Sedl jsem si na postel s tím, že napíšu Liamovi.
Sice bydlí o tři baráky dál, ale proč bych tam chodil.

Najednou se ozval zvonek.
Normálně jsem nechodil otevřít, tak proč bych měl teď.
Když se ale ozval už po třetí a nikdo neotvíral, protočil jsem oči s zvedl se z postele.

Sešel jsem dolů, kde nikdo nebyl a zamířil ke dveřím.
Otevřel jsem dveře a v nich stál Liam.
Ani se neptal, jestli může jít dál a prostě vešel.

„Co takhle říct čau, když se mi jenom tak nahrneš do domu." Uchechtl jsem se.
Liam protočil očima.
„Čau?" Nadzvedl obočí.
„Bože." Zasmál jsem se a společně jsme se vydali do mého pokoje.

„Neříkej, že mě nevidíš rád." Zasmál se Liam a společně se mnou si sedl na postel.
„Stejně bych ti za pár minut napsal, abys přišel." Uchechtl jsem se.
„Ahaaa a proč?" Mrknul na mě.
„Zaprvé jsem se s tebou chtěl podívat za novýma sousedama." Odmlčel jsem se.
„A?" Nadzvedl jedno obočí.
„Viděl jsi sakra toho jejich kluka? Liame ti říkám, nikoho nádhernějšího jsem neviděl."

Toho kluka jsem od včerejška nemohl dostat z hlavy.
Ty jeho nádherné oceánově modré oči.
Ty jemné rozcuchané vlásky.
Ten božský zadek, na který jsem se mohl koukat, když vcházel do domu.
Ty růžové tváře a nádherné rty.
A ty ostře vytvarované lícní kosti.
Bože, ten kluk byl dokonalý.

„Harry." Liam mi lusknul prstama před obličejem.
Rychle jsem zamrkal a zmateně jsem se na něj podíval.
„Nějak ses nám zasnil." Zasmál se.
„Že ty ses do něj zakoukal!" Vykřikl najednou, až jsem sebou trhnul.
„Možná..." Podíval jsem se s úsměvem do svého klína a cítil jsem jak se mi do tváří hrne červeň.
„Bože Harolde, ty se červenáš! Tak to ses do něj stoprocentně zakoukal." Zkonstatoval Liam a poplácal mě po rameni.
Zvedl jsem pohled a uviděl ho jak se usmívá.

„Jdem tam?" Zeptal se mě.
„Už teď?" Nadzvedl jsem jedno obočí.
„No, jako kdy bys tam chtěl jít."
„Já nevím, ale co jim vůbec řekneme?" Zasmál jsem se.
Tohle nám ani jednomu nedošlo.
„Jak to mám vědět, ty jsi tam chtěl jít." Uchechtl se.
„No ty jseš tady ten chytrej, tak něco vymysli, protože já jsem tam chtěl jít jenom proto, abych znovu viděl toho kluka." Pokrčil jsem rameny.
Liam se jenom uchechtl a protočil oči.