because of || larry stylinson || cz

19.

Harry

„Styles." Ohlásím se neznámému volajícímu. Proč mi sakra někdo volá o půl sedmé ráno?
„Čau Harry, tady Jordan. Sorry asi jsem ti zavolal z pracovního čísla." Zasměje se na druhé straně můj kamarád. „Jo v pohodě. No?" Ospale si protřu oko a pohledem zkontroluju Louiho, který pořád klidně oddechuje na posteli vedle mně.

„Přehlídka jak víš začíná o půl šesté, takže tam buď tak ve čtyři." Oznámí mi pro mě už dávno znané informace.
„Jo jasný, počítám s tím." Nevím, jestli jsem to tady už zmiňoval, ale jdu jako jeden z modelů. To Louis neví a tak to pro něj bude takové malé překvapení.

„Okay, vidíme se tam." Zasměje se Jordan.
„Jo, zatím čau." Položil jsem hovor. Předpokládám, že na místě bude jako vždycky zmatek, vzhledem k tomu, že půl hodinu na moji přehlídku, navazuje další přehlídka normálně Gucci s tou novou kolekcí, kterou jsme fotili nedávno.

„Dobré ráno." Zamumlal Louis a přitáhl si mě k sobě.
„Dobré ráno." Usmál jsem se a políbil ho. „Uhh, Harry." Stáhl obočí k sobě a trochu se odtáhl. Ranní dech.
„Uhh, Loui." Zasmál jsem se a znovu si ho k sobě přitáhl. Louis zabořil nos do ohbí mého krku a přitiskl se ke mně. „Co by jsi chtěl dnes dělat, zlato?"
„Vždyť máš dneska přehlídku." Zamumlá do mé kůže.
„Ano, ale musím tam být až ve čtyři, takže do té doby máme hromady času." Mé prsty vytvářely na Louiho zádech uklidňující kroužky. Miluju tyhle rána a celkově čas, kdy se s Louim jen tak mazlíme. Navíc po ránu je vždy tak přítulný a to ho dělá ještě víc roztomilým.

„Tak tím pádem bych prostě zůstal v posteli a mazlil se." Zamumlal a zavrtěl se, aby našel pohodlnější pozici. „Dobře, ale prvně se půjdeme najíst." Zasmál jsem se. Jak jsem jen tak náhodou narazil na takovéhle zlatíčko?

Zvedl jsem se z postele a natáhl ruce, abych Louiho vytáhl na nohy. V hotelu jsme snídani neměli a tak jsme se jednoduše rozhodli, že zajdeme do toho Starbucks, kde jsme byli včera. Sjeli jsme dolů výtahem, vyšli před hotel a zamířili přes ulici pro naši snídani.

Louimu najednou zapípal mobil a... měl bych přestat tolik žárlit, ale ono to nejde!
„Kdo ti píše?" Vyhrkl jsem, když se Louis zasmál.
„Harry, uklidni se, je to jenom můj kamarád." Zasmál se a přitáhl si mě do polibku. Jak já jen miluju jeho rty.

„Klidně si to přečti." Zasmál se a podal mi svůj mobil.

„Dobře." Zasmál jsem se, když jsem to dočetl a ukradl si pro sebe jeho rty.
„Říkal jsem ti, že nemáš absolutně důvod žárlit." Taky se zasmál můj modrooký přítel. Zapadli jsme do Starbucks a objednali si něco na snídani. Vzali jsme to všechno a šli si sednout do rohu ke stolu.

Když už jsme dojedli, vrátili jsme se s původním plánem mazlení se, na hotel. Hned jsem skočil do postele a natáhl ruce, jako malé dítě, co něco chce, na znamení toho, aby se ke mně Louis přitulil. Ten se s zasmáním svalil na mou hruď a já obmotal svoje ruce kolem jeho drobného tělíčka. Vždycky mi přišlo neskutečně roztomilé to, jak je můj Lou maličký.

*

Ani nevím, jak to tak rychle uteklo, ale oba už jsme stáli nachystaní před hotelem a čekali na taxi, aby nás odvezlo na přehlídku. Když před námi zastavilo klasické londýnské taxi, nastoupili jsme a já nadiktoval řidiči adresu. Do patnácti minut jsme byli tam. Zaplatil jsem řidičovi dost možná větší částku, než to vážně stálo a vystoupili jsme.

Vešli jsme dovnitř a vydali se směrem, který jsem moc dobře znal, do maskéren a šaten. Přece jenom tu nejsem poprvé. Vešli jsme dovnitř, kde to bylo přesně tak, jak jsem to znal. Docela chaos. Už tady byli všichni modelové a modelky, co na sobě budou mít moje oblečení a půjdou se mnou. Každý z nich seděl na jednom křesle a každého z nich upravovala jedna vizážistka, jednou z nich byla i Gia. Hned jak mě uviděla usmála se na mě a já na ni jen mávnul nazpět.