because of || larry stylinson || cz

20.

Louis

Dnes jsme měli s Harrym v plánu jít si udělat ty nové tetování. Momentálně jsem stál s Harrym před skříní a čekal, až se rozmyslí, co si vezme. V tomhle byl jak holka. „Ale tak tohle tahle vestička vypadá líp, než ta tmavěmodrá." Zakňučel a hodil tu tmavěmodrou zpátky do poličky. „Ne?" „Však je to jedno." Povzdechl jsem si. „Hazz, vypadáš dobře v obou." Obmotal jsem svoje ruce kolem jeho ramen a položil si hlavu na jedno z nich.

„Vem si tuhle." Vzal jsem mu z ruky tu černou a otočil ho čelem k sobě. „Fajn." Políbil mě na rty a přetáhl si tu vestičku přes hlavu. Měl jsem pravdu, vypadá nádherně úplně ve všem. „Kdy ses ty stihnul obléknout?" Zmateně se na mě podíval, když si uvědomil, že já už dávno oblečený jsem. „Prostě si nevymýšlím co si vezmu na sebe tak dlouho. Věř mi za tu půl hodinu, co jsi tady stál se dá stihnout hodně věcí." Mrknul jsem na něj a šel si obout boty.

On mně následoval a přitom, kdy kolem mně procházel mě nezapomněl plácnout přes zadek. Hodil jsem po něm vražedný pohled. Moc dobře věděl, že to nemám rád a stejně to pořád dělal. On se jenom s pokrčením ramen nevinně ušklíbnul a odemkl dveře, abychom mohli vyjít.

Ruku v ruce jsme vyšli před hotel a já nás vedl cestou k tomu salonu. Po cestě jsme potkali nejednoho paparazzi, protože Harryho včerejší přehlídka vyvolala pěkný zájem internetu. Dokonce už před budovou, odkud jsme včera odcházeli jich stálo víc jak dvacet.

Šli jsme po ulicích dopoledního Londýna. Tohle město mi tak chybělo. „Kde jsi vlastně bydlel, Lou?" Zeptal se mně zničehonic Harry. „Jestli chceš, můžeme se tam potom jít podívat. Bude docela divný, když teď budeme očumovat úplně něčí jiný barák." Zasmál jsem se.

Přešli jsme přes ulici, kde byl ten tetovací salon a vešli jsme dovnitř. Hned se na nás upoutala pozornost těch čtyřech lidí, co si nechaly dělat tetování a jedné holce na sedačce spadla brada. To bylo vtipný. Okamžitě se na nás podíval pár šedomodrých očí mého kamaráda Juliena, který stál za pultem. Na tváři se mu rozlil úsměv a hned se rozběhl k nám.

„Čau, Louisiano." Zasmál se a vtáhl si mně do objetí.
Bouchl jsem ho silně přes záda, protože co tohle bylo sakra za oslovení? „Nazdar." Uchechtl jsem se a objetí mu oplatil. „Hele, vás dvou je plnej internet. Musím říct, že máš dobrej vkus Louisi." Zasmál se jakmile se odtáhl a já hned ucítil, jak se kolem mých boků obmotala Harryho paže. Žárlivka.

„Julien." Představil se můj kamarád a natáhl k Harrymu ruku. „Harry." Harry tu ruku přijal a potřásli si s ním.

„Takže co to bude, kluci?" Zeptal se dál Julien a vedl nás do místnosti za bílým pultem.
Šel jsem první já a tak jsem mu nadiktoval co bych si chtěl nechat vytetovat a o pár minut později jsem už ležel na křesle s načrtnutým tetováním na své paži.

Přesně si pamatuju, jak jsem tady ležel poprvé. Hrozně jsem se bál, že to bude bolet a nakonec to bylo úplně v pohodě. Julien začal tetovat a já jsem si s ním i Harrym, který seděl na malém gauči naproti mně celou dobu povídal. Harry se najednou rozesmál a já se na něj nechápavě podíval. Harry na svém mobilu zvýšil hlasitost, nepřestávaje se pořád chichotat.

„Harolde, věděl jsi, že delfíni jako jediný zvířata mají sex taky i pro potěšení? To jako fakt všechny ostatní zvířata mají sex jenom na rozmnožování? Však je to na hovno..." Ozval se z Harryho mobilu Niallův hlas.

Vyprskl jsem smíchy, protože... co to sakra?
„Louisi, pokud se budeš pořád hýbat, tak z té čáry bude podělaná horská dráha." Zasmál se Julien a já se teda uklidnil.