Bojim se

242 7 1
                                    

Dominik:
Bojim se. Bojim se o svojí dceru. Nevim co bude dál. Bojim se, že si něco zase udělá, že si to bude dávat za vinu. Musím ji hlídat, stát při ní vždycky když bude potřebovat. Musí to mít težký, nejdřív stěhování a teď tohle. Ale já vim, že je silná. Trochu se bojim i toho jak jí bude ve škole. Lidi je poznají, lidi vědí, že je z rodu Cittů. Ale když jí někdo bude šikanovat, jsem si skoro jistej, že se bude bránit. Vypadá tak slabě ale je silná, veřím, že to všechno zvládne. Můj život se otočil na ruby. Trávim víc času doma nebo z Ami než v klubech nebo v studiu. Našla si kamarády jsem za to moc rád. Před chvíli Amel po dlouhým brečení zaspala a nevim jestli mám jít do studia nebo zústat tady, kdyby se něco dělo. Zapnu telku a koukám na nějaký film.

Po asi 10minutách mi napadne, zavolat sem Jakuba. Jen tak vole pokecat. Jakub po zavolání asi do 10ti minut dorazí. Otevíráme flašku a balíme jointy. Při kouření mluvíme snad o všem. Chvíli se smějem a chvíli máme pocit, že se rozbrečíme. Okolo jední nás vyruší Amelka.

Otevřela dveře a koukla na nás ubrečením pohledem.
"ahoj Jakub" řekne a nutene jse usměje a posmrkne.
"Čau, čau" odpoví jí a usměje se taky. Já vstanu a jdu jí obejmout. Při obejmutí ji zvednu a posadím na gauč ona se usměje. Ale už tak pěkne tak děkovne.
"Jak se vede Amelius? Slyšel jsem co se stalo. Určite na tebe kouká ze zhora." Řekne Jakub, přiloží si ruku na srdce a zvedne pohled na strop. Možná je to tím, že jsme zhulený ale přijde mi asi i Jakubovi, že jí je líp.
"Vy ste hulili?" Zeptala se s provokativním usměvem.
"Trošičku" řekne Jakub a ukáže na prstech jak moc. Já se neubránim smíchu a kouknu spět na Ami. Přemejšlí. Nad čím?.
"Mohla ehm mohla by som si dať cigu?" Zeptá se a poslední dvě slova řekne skoro neslišně. A co kurva teď?! Vole jsem její fotr, chce cígo. Dovolit nebo né? Je jí dopíči 11. Podle mně to teď potřebuje dovolim, ale za normálnich okolností jí to nebudu dovolovat ani akceptovat.
"Můžeš" řeknu s povzdychnutím.
"ďakujeem" řekne s úsměm a obejme mě. Beží do svojeho pokoje a docupitá s krabyčkou cigaret. Od kud to má? Ta jí jako předají? Vole. Vybere jsi jednu cigaretu a zapáli, krabičku pak položí na stůl. Máčka zlatý. Je po mně. Vypadá jak já. Je divní ji vidět s cígem. Já si vyberu cígo taky a Jakub znova balí.
"Keď som prišla a celkovo sa dozvedela, že mám ísť bývať k otcovi a.k.a. k tebe som nebola dvakrát šťastná. Nechcela som ísť preč. Chcela som zostať s mojou matkou. Ale teraz, som rada, že som tu. Mám všetko aj, keď nemám nič. Milujem to tu. Milujem vás všetkých a hlavne teba tati." Řekne a usměje se na mně.
"Já tebe taky prcku" odpovím ji a ukážu srdíčko se smíchem. Ona mi ho opětuje.
"Hej a já co?" Zeptá se Jakub.
"Ukaž taky srdíčko debile." Řeknu ze smíchem a Jukub ukáže srdíčko s divním ksichtem.
"Dúfam, že umriem ako rockstar a né jako děvka" řekne a na konci napodobní český přízvuk.
"Amel děvka to zní fajn, můžeš mít vlastní biznis s děvkama." Řekne Jakub zcela vážnim ksichtem.

☆tati?//M+ ☆Where stories live. Discover now