Bledý odraz vzpomínek

11.kapitola

"Zatracená věc," zaklela Ginny a Severus otevřel oči, aby ji viděl, jak stojí před ním, jednu ruku ve vlasech a vypadala velmi otráveně.

"Problém?" zeptal se.

"Byla jsem takhle blízko, abych rozebrala vnější bariéru," řekla a zvedla prst a palec pár centimetrů od sebe. "Už jsem to skoro měla a pak mě ten malý prevít vystrčil ven."

"Proto mě bolí hlava?" Zeptal se Severus a třel si spánek.

"Omlouvám se. Mělo by to polevit, ale mohu ti na to něco dát. Merlinovy koule, byla jsem tak blízko," zafuněla a vrhla se na pohovku.

"Je ta kletba tak silná?" Zeptal se Severus znepokojeně.

Ginny si povzdechla a zastrčila si vlasy za ucho. "Je, ale myslím, že o to nejde. Nejsem si jistá, jestli to seslala nějaká výjimečně zkušená osoba, spíš si myslím, že ji v půlce přerušili. Ta kouzlo je... poškozené."

"A co to znamená pro mé uzdravení?"

Ginny si zamyšleně poklepala na bradu. "Myslím, že musíme najít toho, kdo to seslal."

"Úžasné. Tak to je snadný úkol!"

"Kingsley a jeho tým pracují na jejich vypátrání. Dělají, co mohou, a jsem si jistá, že-"

"A co když ne?" Zeptal se Severus a cítil, jak mu v hrudi stoupá podivná panika. "Budu takhle trčet navždy? Žít jeho zatracený poloviční život?"

"Ne, pokud do toho budu mít co mluvit," řekla Ginny pevně. "Nevzdám to, dokud to nevyřešíme."

"Tak to se těším, až s tebou strávím důchod," odsekl unaveně.

"Tenhle tón ti pro tentokrát dovolím. Příště tě prokleju."

Severus jí věřil. Ačkoli byl ze své současné situace zoufalý, byl si jistý, že nejlepší šanci na uzdravení má s Ginny. Byla odhodlaná, nehledě na to, že ve své práci byla naprosto skvělá. To však jeho situaci nijak nečinilo snesitelnější.

Cítil se uvězněný a frustrovaný. Jeho starý život byl pro něj ztracený, a přesto neměl v novém pořádnou oporu. Uvízl mezi nimi, byl bez kormidla a měl čím dál větší chuť propadnout zoufalství.

"Gabe si na půl hodiny hraje venku," řekl Lupin, když se k nim připojil v obývacím pokoji. "Odpoledne budeme řešit povstání skřetů." Posadil se na opěradlo pohovky, objal Ginny kolem ramen a vtiskl jí polibek na temeno hlavy. "Něco nového?"

"Jen samé špatné věci," odpověděl Severus a cítil, že se ho začíná zmocňovat mimořádně špatná nálada.

"Pokračuj v tomhle postoji a způsobím ti nové zranění hlavy," řekla Ginny s pohledem upřeným na něj.

"Na tvém místě bych se s ní nehádal," řekl Lupin s křivým úsměvem.

"Mluvíš jako pravý zhrzený manžel," ušklíbl se Severus.

"Nebuď hajzl, Seve," pokárala ho Ginny. "Nemáš ani ponětí, jak hloupě zníš, když takhle mluvíš."

Severus si povzdechl a řekl: "Když mě omluvíš, musím jít zkontrolovat své lektvary."

Vyšel z pokoje a chystal se jít do kuchyně, ale když se blížil ke schodišti, uslyšel z prvního patra hudbu. Zastavil se, naslouchal a zamračil se, protože se mu v hrudi usadilo něco teplého a známého.

Tu melodii znal, i když netušil odkud. Nedokázal k ní přiřadit konkrétní vzpomínku, ale věděl, že v něm vzbuzuje štěstí, že tato hudba pochází z období jeho života, které bylo plné lásky a smíchu.