19

236 5 0
                                    

Každým dnem je to horší a horší. Pořád mě mlátí a dokud mu neodpovím že ho miluju nepřestane. Ale já se nezdám. Pořád doufám že mě Pay hledá a nezapomněl na mě. Zase je to tu. Vzbudila jsem se a čekám kdy zase přijde. Tohle jsem si o něm vážně nemyslela, ale nesuď knihu podle obalu. Podle mých určitě správných výpočtů tu jsem tak dva nebo tři týdny. Za tu dobu jsem skoro nedostala žádné jídlo. Teda asi krajíc suchého chleba. Zase jde sem. Co budu dělat? Utéct nemůžu není kudy. Prostě musím čekat. Celé tělo mám pokryté jizvami a ranami které mi udělal. Otevřel dveře a šel jako každé ráno ke mně. Byla jsem k němu otočená zády takže nevím jestli byl naštvaný nebo ne.
Vin- Proč už mě moje kráska nečeká u dveří?
Já- Protože nejsem tvoje a za to co mi děláš ani tvoje nebudu. Nediv se protože takhle by se do tebe nezamilovala žádná holka.
Vin- Jak myslíš.
Zase mě začal mlátit dokud se mi před očima nedělalo černo. Pak už jsem nic nevnímala.

Pov Payton
Nemám nejmenší tušení kde může T/j být. Hacker se s ní schoval moc dobře. Ano za tu dobu jsme zjistili že ji unesl Hacker, protože od té doby co se T/j ztratila se nikde taky neobjevil. A já se teď utápím v depresích a beznaději, protože za to můžu já. Měl jsem si ji vzít s sebou do auta. No nic musíme ji pořád hledat. Jen tak si ležím na posteli a začne mi zvonit mobil.

Hovor:
P/t- Payi dojeď co nejrychleji za mnou
Já- Proč? Děje se něco vážného?
P/t- Už víme kde je T/j a jak se k ní dostat
Já- Dobře hned jsem tam
Konec hovoru

Rychle jsem vyskočil z postele a šel jsem do auta. Jel jsem asi tak 250 a divím se že jsem se nezabil.
P/t- Jak tak vidím tak ji chceš co nejdřív vidět.
Já- Jasně že ji chci vidět co nejdřív.
P/t- Tak nasedni do auta a doufám že sis nezapomněl zbraň.
Já- Jak sis myslel že jsi mě vychoval?
P/t- Asi dobře. Tak sedej plán ti řekněme cestou.

I don't know what is love /Dokončeno\Kde žijí příběhy. Začni objevovat