29

203 4 0
                                    

Už dvě hodiny letím a hrozně se o Paye bojím.
Momy- Co když se neprobudí? Jenom kvůli mně. Všichni mě budou nenávidět.
Takové myšlenky mi poradí proudí hlavou. Nemohla jsme je zastavit. Ale poletím ještě dlouho tak jak se mám zabavit? No nějak to budu muset udělat.

~~~~~

Vysedám z letadla a rychle běžím pro kufr a na taxík. Nějaký mi zastavil a já jsem rychlostí blesku nasedla.
Já- Dobrý den. Můžete to vzít co nejrychleji na tuhle adresu?
?- Ale jistě.
Byl to docela milý pán. Odvezl mě a cestou se dozvěděl proč potřebuju tak rychle domů. Už jsem stála před dveřmi a chtěla jsme zazvonit, ale ze dveří vykročila mamka.
Ma- T/j?
Já- Mami...
Rozbrečela se a hned mě objala.
Ma- Kde jsi byla?!
Já- V New Yorku. Ale hned co jsem se dozvěděla co jsem způsobila musela jsem se vrátit. Jak je na tom Pay?
Ma- Teď za ním jedu. Už jsou tam všichni.
Já- Jedu s tebou. Snad na mě nebudou všichni naštvaní.
Ma- Myslím že kromě mě a taťky se budou všichni zlobit.
Já- Já vím. Můžu za to že Pay možná umře. Co si udělal?
Ma- Píchl si nůž do břicha. A ještě si nějak pořezal ruce. Už jsme ho našli v kuchyni na zemi a kaluži krve.
Všechno jsem si začala vyčítat. Celou cestu do nemocnice jsem brečela. Vstoupili jsme a recepční nám řekla kam máme jít. Cestou k Paytonovo pokoji jsem byla čím dál víc nervózní.
Ma- Neboj T/j. Všichni tě rádi uvidí.
Já- Nebyla bych si tím tak jistá.
Ma- Tak to uděláme jinak. Počkej tady.
Jenom jsme přikývla a sedla jsem si na židli co tam byla. Pak se otevřeli dveře a v nich byly holky.
Char- T/j!
Hned mě všechny objali.
Addi- Proč jsi nám to udělala?!
Já- Připadala jsem si tu úplně zbytečná.
Ava- Jak vidíš asi nejsi úplně zbytečná.
Já- Jak je na tom?
Char- Ztratil hodně krve a doktoři říkají že nemá velkou pravděpodobnost na přežití.
A zase jsem se rozbrečela.
Já- Já jsem tak blbá! Kvůli mně možná Pay umře. Jdu skočit pod auto!
Ava- Ty už nikam nejdeš! Maximálně tak za Payem a domů.
Holky mě vzali do pokoje kde byli kluci a táta.
Chas- A takže ty ses došla podívat jak jsi to podělala co?
Jad- A nezkoušej se nám namluvit že ses vrátila kvůli Payovi!
Dyl- Tohle bych o tobě nikdy neřekl, ale je to pravda. Děvko!
To poslední slovo zabolelo. Takhle jsme je ještě nikdy neviděla.
Jad- Co čumíš krávo jedna?!
Char- Co to s váma je?!
Chas- Tak se podívej sama!
Všem nám ukázali fotku jak spím na jedné posteli s Brycem.
Ava- Co to sakra je T/j?!
Já- Já nevím. Ale já jsem to nefotila ani bych tohle neudělala a-
Jad- Ještě se tady budeš vymalovat?!
Jaden už se natahoval aby mi dal pěstí a já jsem se skrčila a čekala jsem kdy to přijde. Dlouho nic a tak jsem se pomalu podívala co se děje. Charli držela Jadenovo ruku aby mi nemohl dát pěstí za což jsem docela ráda.
Já- Já už radši půjdu. Už tak jsem způsobila dost problémů.
Otočila jsem se a odešla jsem pryč. Sice na mě holky křičeli ať zůstanu, ale nechci poslouchat ty urážky. Vyšla jsem před nemocnici a asi hodně velkou náhodou tam kousek byla hlavní silnice. Proč toho nevyužít. Vběhla jsem doprostřed cesty a srazilo mě jedno auto které jelo moc rychle. Jaké to štěstí.

Pov Charli
Já(Charli)- Vy jste takový debilové! Třeba si teď šla něco udělat!
Jad- Ona by si zasloužila aby se jí něco stalo.
Já- Posloucháš se někdy?! Teď umíš jako nějaký debil! Co se to s tebou stalo?!
Jad- Jenom pravda Charli jenom pravda.
Já- Jdu si pro kafe chce ještě někdo?
Nikdo nic neřekl a tak jsem šla. Vracela jsem se zpátky, ale kolem mě proletěli záchranáři a na lehátku byla T/j?!

I don't know what is love /Dokončeno\Kde žijí příběhy. Začni objevovat