45. Tohle je vaše nová paní

82 6 0
                                    


Když Karina sešla po schodech dolů, tak Robert už na ní čekal. Něžně jí vzal za ruku a pak jí dlouze políbil na její rty. 

,,Má paní," pronesl jí do rtu a pak se od ní po chvíli jeho rty odtáhly a na její tváři stejně tak jako na jeho se objevil úsměv.

,,Můj pane," zašeptala Karina něžně a přitom se na něj stále usmívala. 

,,Můžeme?," zeptal se Robert který jí vzal za ruku a Karina jen přikývla.

,,Ano," dodala ještě po chvíli a přitom se jejich navzájem spojené dlaně lehce dotkly palci, jako by chtěli jeden druhého pohladit.

Vešli do velkého sálu kde už bylo nastoupeno služebnictvo aby se zde setkalo s jejich novou paní které budou náležitě sloužit a od které rovněž tak jako od něho budou poslouchat všechny náležité rozkazy a příkazy, jako by je vydával on sám.

Na hradě Rosebery dlouho nevládla jiná ruka než Robertova a tak proto to i Robert silně zdůrazňoval slovo od slova.

,,Tohle je teď vaše nová paní Lady Karina Roseberyová a doufám že jí všichni budete s úctou náležitě poslouchat a s láskou se o ní i starat," řekl Robert a na tváři mu přitom pohrával úsměv když se podíval Karině do jejich nádherných očí.  

Karina se tak seznámila s hlavní služebnou Peyton, jenž měla na starosti celý chod hradní domácnosti, s kuchařkou Barborou a jejím manželem Filipem, s pomocnou kuchařkou Rosemary, které všichni říkaly zkráceně Rose.

S komorníkem Gilbertem, sluhou Hektorem, lokajem Herym a s Albertem, Rézi a Agnes se který se už znala, i se všemi ostatními kteří tu byly.

,,Kde je zahradník a štolba?," zeptal se Robert a sluha Albert jen pokrčil rameny.

,,Ať okamžitě přijdou, chci aby má paní znala tváře všech sloužících," dodal Robert nahněvaně a tak sluha Albert spěchal rychle ven aby je sem přivedl a za nedlouho se vrátil se štolbou Petrem a jeho ustrašeným pomocníkem Jeremym a se zahradníkem Leonem, který taky působil trochu vyděšeně. 

Oběma mužům nemohlo být víc jak dvacet let, ale přesto působily oba roztěkaně a neustále klopily oči k zemi jakoby se snad něčím provinily.

,,Henryho už znáš, má drahá," řekl Robert a ukázal na muže který právě přišel směrem od kuchyně a Karina jen kývla.  

,,Henry pomáhá Jeremymu a Leopoldovy a doprovází mě také na cestách," dodal ještě a potom políbil Karině ruku. 

Teď už Karina znala všechny, i když jí jména a tváře poněkud splývaly, ale důležité bylo aby ji zapamatovala aspoň jméno své vlastní komorné a třeba i několika služek a pak si už dovede udělat obraz o celé této nové domácnosti a když se Karina se všemi náležitě pozdravila, tak pak pokračovala s Robertem do jednoho z pokojů, aby si mohli dát spolu snídaní a služebnictvo si zase šlo po své práci.



Šepot Havraních KřídelKde žijí příběhy. Začni objevovat