Šepot Havraních Křídel

44.Otevíraní starých ran vzpomínek

,,O čem to mluvíte?," zeptala se Karina a vrhla na Agnes svůj pohled.

,,Odpusťte, já...už nic," odpověděla Agnes a opět se věnoval své práci.

,,Vy myslíte, první ženu mého manžela," řekla Karina po chvíli když jí to došlo a stará žena na její slova jen kývla.

,,Ano paní..," odpověděla a trochu nejistě se ošila.

,,Lady Annabell Rosmbraunová, byla krásna asi tak jako vy a ohromně mladá když se jí to stalo. Měla dlouhé blonďaté vlasy a vypadala jako anděl, kterého i svou povahou připomínala. Byla hodná, milá, dobrosrdečná a každý na panství jí měl rád a taky jsme jí každý hned oplakaly, když zemřela...protože ona opravdu byla jak anděl," řekla Agnes a hned na to pokračovala.

,,Otec našeho pána, lord Brauner Rosebery jí vybral pro svého syna lorda Roberta jako jeho nevěstu a spolu s tím mu přenechal i toto sídlo a se svou novou ženou se kterou se oženil krátce po smrti Robertovy matky se odstěhovaly do jiného hradu, kousek od severu a starý pán nechal svého syna aby se i on ujal svého dědictví...protože i když měl lord Brauner spoustu dětí, tak některé se buď to nedožily dospělosti a nebo se provdaly a oženily někam dál do světa a taky sám lord Brauner, chtěl odkázat tohle sídlo právě svému synovy Robertovy."

 Dodala s trochou smutku v hlase a pak se trochu odvrátila aby si utřela slzy.

,,Takže když bylo Robertovy dvacet tři let, oženil ho jeho otec s Annabell Rosmbraunovou, které bylo v té době sedmnáct a nechal našeho pána aby se postavil na vlastní nohy. Lord Robert se do své ženy ihned zamiloval už při prvním setkání a tato láska byla opětovaná z obou stran, protože i lady Annabell našeho pána velice milovala...," zmlkla na chvíli a pak opět stará služebná pokračovala.

,,Vzaly se tedy a byly oba dva spolu nesmírně šťastní, protože se opravdu milovaly a krátce asi tak měsíc po jejich svatbě byla už naše paní v očekávání a oba se pak spolu těšily na vytoužené dítě. Tak plynuly, týdny a měsíce a náš pán zahrnoval naši paní nesmírnou láskou a když přišel její čas kdy už konečně nastala chvíle jejího porodu, tak se pak vše najednou zhroutilo," řekla skoro šeptem a z očí si utřela slzu.

,,Porod byl dlouhý a nesmírně namáhavý a když dítě přišlo na svět, tak po pár hodinách nakonec umřelo. Byl to malý, ale opravdu roztomilý chlapeček a oba se z toho v tu chvíli zhroutily a lady Annabell byla od porodu neskutečně slabá a bylo jen otázkou hodin jestli se z toho zotaví. Nakonec dostala infekci a ta jejímu stavu ještě přitížila a tak krátce na to ještě ten den zemřela..," dodal Agnes zlomeným hlasem a měla co dělat aby se nerozplakala.

,,Bylo to opravdu smutné paní a náš pán nechal matku i s dětem společně pohřbít a jejich pohřeb který se konal jen par dní na to byl opravdu krásný...přesně tak jak by si zasloužila její andělská duše kterou jsme na ní všichni milovaly, ale hlavně ze všeho nejvíc jí miloval lord Robert," řekla potichu a pak se na chvíli otočila aby nemusela pohlédnout Karině do tváře.

,,Potom se náš pán ze smutku a žalu uzavřel a trvalo dva roky než se opět oženil, ale jeho druhá žena ta byla oproti němu o něco jiná."

 Zněl její hlas slabě a Karina na ní pohlédla, jenže Agnes se od ní odvrátila pohledem.

,,Lady Margot Semleová, ta byla jiné povahy než lady Annabell. O ano byla hodná a milá, ale našeho pána nemilovala a hned krátce po jejich svatbě asi tak pár týdnu se zamilovala do sluhy který tu sloužil a pak spolu ti dva utekly a jen se po nich slehla zem....ale kdo ví kde je jim konec," dodala a pak se na Karinu opět usmála.

,,Potom náš pán nechtěl chvíli o ženách ani slyšet, potom co mu lady Margot provedla a i když tu i párkrát měl pár opravdu krásných žen, tak žádná neukojila jeho potřeby toho co se týče jeho srdce a tyto ženy byly spíš jen na jeho vášeň a ne pro touhu v jeho srdci, to až vy jste ta která si jeho srdce opět získala, stejně tak jako jeho duši," řekla po chvíli opět Agnes a pak se její úsměv který už zase měla na tváři ještě víc prohloubil.