Druhý den jsem už jaksi v hlavě byla smirena, že Štěpán je debil, nu což. Ale porad ve mě mi říkalo, že je to ten pravý. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu. Ráno, brzo ráno asi kolem páté hodiny, jsem se probudila a oblékla si na sebe běžeckou sadu. V níž bylo dlouhé uply crop top, kraťasy a dlouhé kalhoty. Venku je zima tak jsem si dala dlouhé kalhoty.
Vyšla jsem z baráku, dala si sluchátka do uší a běžela jsem směr nekonečno. Běžela jsem s tím, že jsem se v půlce a potoka, kochala krásou kolem mě. Já vím je to divné, ale ať kolem sedmé jsem běžela parkem směrem domů. Tohle beru jako kondičku a většinou to dělám jednou do týdne, tenhle týden jsem to už dělala po druhé. Většinou ubehnu tak 10 kilometrů, dneska to muselo být víc, asi, nevím.
V parku jsem viděla z dálky nějakého hezkého kluka, jak jde s nějakým panem. Vypadal jako nějaký zlatníķ nebo něco takového. Když jsem byla u nich uvědomila jsem si, že ten hezky kluk je Štěpán. Co tam dělal s tím pánem?? To mi je vlastně jedno. Štěpán si mě všiml a snažil se mě zastavit. Nepovedlo se mu to.
Běžela jsem rychle domů. Stejně už byl za rohem. Když jsem byla doma, dala jsem si rychlou sprchu, oblékla se3 trochu víc hezky a šla na tramvajovou zastávku, Jela jsem do školy.
Ve skole jsem se snažila co nejvíce vyhýbat Štěpánovi. No i když to úplně nešlo, přepadával me na každém rohu. Nejvíce mě zarazilo když jsem viděla SŠ bavit Agu s ním. Ale spíš zo vypadalo jako kdyby se bavili o nějakém projektu. Nechám to raději být, nechci přijít i o nejlepší kamarádku.
Poslední hodinu jsme měli matiku. Seděla jsem vedle Filipa, protože jsem byli rozdělení na půlky. Od Filipa jsem to neměla úplně za zlé, on přeci nepolibil jinou holku než Agu. Trochu me naštval tím, že se mi celou hodinu snažil vysvětlit co se tam stalo. Jak už jsem pochopila, prej to není jeho chyba. Ale pric bych mu měla odpouštět nevím, už už něj nemám žádnou důvěru. Třeba někdy budu nějakou mít, ale teď není tak správná chvíle.
Po matice jsem šla co nejrychleji domů aby mě zas nepřepadl Štěpán. Cestou me však přepadl někdo jiný. Někdo úplně jiný. Můj bratr. Začal se mě vyptávat ba Štěpána, jakoby něco tušil. Nechci aby se rodina dozvěděla co se stalo.
B:,,Kdy zase přijde Štěpán?"
V:,,Nevím někdy."
B:,,Určitě?"
V:,,Nevím, nechci ho k nám brát kvůli tátovi."
B:,,Vaness? Ty mi něco tajiš."
V:,,Ne?"
B:,,Ale jo tajiš a já zjistím co, to se neboj."
V:,,Nechci nic říkat, ale docela mě desis."
B:,,Však to je účel."
ČTEŠ
Všechny cesty vedou vždy k sobě
Romantizm‼️Prosím dočtěte až do konce tenhle popis, dole jsou nějaké důležité připomínky‼️ Tenhle příběh jedné holce jménem Vaness, chodí do posledního ročníku na gymnázium. Má mensi partu přátel. Dveře k více kamarádům a možná i lásce se jí však otevřou, kd...
