Tajemná láska

9. Svádění

V následujících dvou týdnech byl v zoo klid. Vlastně jedinou zábavou bylo sledovat absolutně marné pokusy Alberta o svádění Anny. Ta se mu vyhýbala jak jen mohla, popřípadě párkrát na něj dost ostře vyjela v infocentru. Zaměstnanci zoo se shodovali, že je to sranda a takové ponížení mu přáli. Jediné co jim vrtalo hlavou bylo proč se Anna tak brání, ano všeobecně věděli, že má přítele, jenže ho tady zatím ještě nikdo neviděl. Takže někteří přemýšleli jestli ho opravdu má nebo ne.

Při snídani v kantýně se zrovna tohle řešilo. Anežka tam seděla a se zájmem to poslouchala, musí pak za Annou zajít a pobavit jí. Taky si umínila, že s ní půjde na oběd, už totiž pochopila jak to doktor Hruška myslel s tím, že není dobré, když jsou ti dva od sebe. Ponoření se do práce byl očividně jejich společný rys, zaháněli tak stesk. Hodně jí to i zpětně pomáhalo chápat Adama. Franta zrovna vyprávěl, že už zase Anna poslala další kytku Stáňe pro lemury. Historka jak Alberta vyhodila ze zázemí a přibouchla mu dveře, byla také velmi populární. K Albertově smůle si to totiž Tauchen nenechal pro sebe, ale bavil tím ostatní. Nejraději ovšem měli když po něm házela věci, Eliška zrovna přidala historkou ze včera, kdy na něj hodila bomboniéru.

Anežka s Eliškou pak spolu šly za prací a povídaly si. "Víš mami, je to fakt sranda. Když ještě vím proč to Albert dělá bavím se o to víc. Jen si říkám, že by fakt asi pomohlo, kdyby nám Anna toho svého představila." "Eli tak má asi důvod proč to má takhle, prostě si chrání soukromí." "Já to chápu, ale už i já si říkám jestli opravdu někoho má nebo ne. Tvrdí, že ho má už dlouho a je to komplikované, ale fakt nevím." "Až přijde ten pravý čas určitě to poví." S tím se Anežka s dcerou rozloučila a šla za Annou k plazům. Jako obvykle ji našla v plné práci. Na chvilku ji donutila si s ní sednout.

Anna poslouchala její vyprávění a společně se smály Albertovým pokusům. Probraly práci a jednu nemocnou želvu. Nakonec Anežka pro jistotu zavřela dveře do přípravny a řekla Anně i o hovoru s Eliškou. "Jo já vím Anežko, už pár dní si s ní chci promluvit, ale vždy do toho něco vlezlo. Řešila jsem to i s Adamem včera, když volal." "Jak se má? Je všechno v pořádku?" "Rozhodně je absolutně nadšený, jsem na něj strašně pyšná. Tohle je pro jeho kariéru skvělá příležitost." "Mám radost za Vás oba, ale stejně budeš nejradši až bude doma." "V tom máš samozřejmě pravdu, ale ať to nezamluvíme. Co kdyby jsi vzala dnes večer Elišku ke mně?" Anežka už u ní byla na večeři takže věděla kde s Adamem bydlí. Za ty roky u Adama nikdo z nich vlastně nebyl. "Myslím, že je to skvělý nápad, hlavně tam budeme mít soukromí." Takže po této dohodě ji ještě Anežka připomněla, že spolu půjdou na oběd.

Albert Polák zuřil, ta holka ho strašně vytátečela. Nic jí nebylo dobré, jeho pokusy o svádění absolutně ignorovala. Nejhorší bylo, že už začal být pro smích ostatním zaměstnancům. Lubor si ho v kanceláři dobíral zrovna před chvílí. Snažil se zjistit jestli fakt někoho má, ale narážel jen na nepropustnou zeď. Podle adresy na smlouvě bydlela u tety a strýce, byla to honosná vila na samém okraji města. Před pár dny tu byl odpoledne Eduard Novotný a když odcházel viděl ho s ní mluvit. Pak ho zahlédl jak čeká na parkovišti a po konci pracovní doby Annu naložil a odjeli. Tím se mu zcela mylně potvrdilo, že tam opravdu bydlí. Prostě žádného přítele neměla jen si hrála na netykavku. Rozhodl se, že si dojde dolů pro kávu.

Když čekal až mu jí Lada udělá viděl přicházet Annu v doprovodu Anežky. Mile se na ní usmál, ona ho však absolutně ignorovala. V kantýně bylo docela rušno. Franta jako obvykle ostatní bavil svými úspěchy, spíš tedy neúspěchy u žen. "Tak schválně Aničko, mě by fakt zajímalo co musí chlap udělat, aby tě sbalil." "No rozhodně se nesmí chovat jako idiot. Musí mít stejné koníčky, mít rád stejné věci. Když dva lidi spojují i společné zážitky je vztah vždy pevnější. Láska založená na pevném základu, důvěře a účtě vydrží úplně všechno." Tímhle Anna všechny dostala, každý by si takovou lásku přál."Teda ty se nedáš lacino, no alespoň už víme, že Albert je úplně bez šance." Tomu se všichni zasmáli, ale trochu doufali, že to bude dál zkoušet, byla to strašná legrace.

Eliška Krásná byla absolutně zmatená, máma jí jenom řekla, že večer půjdou k Anně na večeři, nic jiného nechtěla prozradit. Teď jim Anna otevřela dveře a pozvala je dál. "Ahoj holky prosím pojďte dál. Eli já chápu, že jsi zmatená, ale hned všechno pochopíš." Eliška musela uznat, že měla pravdu. V obývacím pokoji zabírala půlku stěny terária s hady. To už samo o sobě bylo divné. Absolutní šok jí měl teprve čekat, protože na poličkách vedle byli v rámečcích fotografie usměvavé dvojice. S Annou na nich nebyl nikdo jiný než Adam Hruška.

Po prvotním šoku a posílena sklenkou vína si s nimi sedla k večeři. Anna byla skvělá kuchařka a ona se pak postupně dozvěděla celý příběh. Chápala taky mámu, ten den kdy ji řekla o rodině Anny se musela dozvědět i tohle. Musela uznat, že čekala různé věci, ale tohle tedy ne. "Promiň už pár dní jsem ti to chtěla říct, ale vždy do toho něco přišlo." "Ančo nic se neděje chápu to. No pořád jsem asi trochu v šoku, ale vlastně je to skvělé. Bože tak on má Adam několik let přítelkyni a nikdo to neví." "Nemysli si Eli taky jsem byla paf, tolik let to tajit. Fakt se těším až se vrátí." "No teď už dává sakra velký smysl to jak Alberta nenecháš, aby tě sváděl." "Je to tak, absolutně mě nazajímá, ale trocha ponížení mu prospěje." S tím souhlasily všechny tři. Eliška také slíbila, že to Robertovi řekne, až pokud by to bylo nutné. Anna to tak domluvila i s Adamem.