Tajemná láska

19. Láska na vinici

Bylo nádherné brzké podzimní páteční ráno. Alice stála u jedné z budov vinařství, menším penzionu kde se normálně pořádaly oslavy a svatby. Dnes se tu odehraje i hostina Anny a Adama, obřad se uskuteční kousek od tud v nádherné zahradě. Podzim už se plně přihlásil o slovo a stromy zářili barvami, bylo to dokonalé. Vše bylo připravené a nachystané, všichni přijeli z letiště před hodinou. Měli tak dost času, aby se připravili než obřad začne. Všimla si Caterin jak k ní jde. "Vypadáš tak spokojeně, neboj se, vše je připravené a zařízené. Dnes musí být všechno perfektní." "Děkuji ti, ty i Lili jste to zařídily úžasně, je to krásné a dokonalé. Jsem ráda, že se vezmou zrovna tady a hlavně, že nechtěli na nic čekat." "Věř mi, zvládlo by se to i za poloviční čas, pro ně cokoliv. Nikdy nezapomenu co Anna a Adam udělali, nebýt jich nemám teď rodinu. Marcus mohl zemřít, nebýt její krve a kdyby je Adam s jednotkou nenašli." Caterin se odmlčela a Alice jí objala, naštěstí už to byla minulost, zbyly jen vzpomínky. "Všechno dobře dopadlo a teď napíšou další kapitolu tohoto příběhu, všichni ušli od Afghánistánu dlouhou cestu a teď jsou šťastní." Na tom se obě ženy shodovaly a pak se vydaly začít s posledními přípravami.

Adam už byl oblečený a čekal na začátek obřadu. Bylo to zvláštní, ale nebyl vůbec nervózní. Všechno bylo perfektně připravené, hostina i obřad. Měl to tady rád, obřad se uskuteční v zahradě, byl tam úžasný altán s vyhlídkou. Když na ní člověk stál viděl do širokého okolí, na blízké rodinné sídlo Marcusovi rodiny, ale hlavně na rozsáhlé vinice. Byl rád, že se vezmou tady a teď, bylo to tak správně. Tenhle kraj oba milovali, budou tu mít lidi, které mají rádi a to je nejdůležitější. Chtěl taky ještě mluvit s dědou, našel ho jak se dívá na uličku, kterou už brzo projdou s Annou. "Tady jsi, hledal jsem tě." "Všechno je hotové tak si tady jen užívám tento den. Jsem moc šťastný Adame, ušli jste dlouho cestu, ale teď jste šťastní a miluje te se. Rodiče by na Vás byli pyšní." Adam dědu objal. "Doufám, že ano, jsem šťastný a připravený si vzít ženu, kterou miluju." "No za chvilku to začne, dámy už to začínají organizovat. Já taky doufám, že se třeba brzo rozhodnete i pro děti. Nechci na tebe tlačit, to vůbec ne, ale moc se na to těším." "Dědo, neboj třeba se brzo dočkáš, uvidíme." Adam na dědu mrknul a šel za Marcusem.

Anna byla nervózní, za pár minut už projde zavěšená do Eduarda uličkou k muži svého života a řeknou si ano. Budou obklopeni rodinou a přáteli, dokonalý den. Podzim už byl tady, ale dnes bylo úplně jasno a slunečno, jakoby i počasí mělo radost. Alice tu byla před chvilkou se ujistit, že je všechno v pořádku, měli ještě čas si i promluvit. "Neboj holčičko, všechno je dokonalé, Adam a ostatní už jsou připravení, Lili tu s Eduardem budou za chvilku." "Děkuju Alice, mám tě ráda." objala jí, Alice pro ní byla jako druhá máma, měli to tak s Adamem oba. "Hlavně žádné slzy, jsi nádherná nevěsta a já jsem strašně šťastná za Vás za oba. Vybrali jste si perfektní den a perfektní místo pro další kapitolu vaší lásky." "Souhlasím je to přesně tak, prostě láska na vinici." "No a brzo snad budete uvažovat o dětech, myslím že by to bylo skvělé. S dětmi Marcuse a Lili Vám to tak moc sluší." "Uvidíme třeba to bude i brzo." Alice ji políbila a nechala v péči Lili.

Anna se musela usmát, děti bylo téma, které s Adamem probrali hned po zasnubách. Oba je chtěli a opravdu si je přáli. Dohodli se tedy, že tomu nechají volný průběh. Teď už jí Lili naposledy upravila vlečku a zkontrolovala účes a kytici. Eduard byl nervózní, za chvilku povede Annu uličkou. Hlavně se strašně těšil až si ti dva řeknou ano. Měl je oba moc rád a tohle bude úžasný den. Slunce svítilo a bylo nádherně teplo, na začátek listopadu až nezvykle. Prostě dokonalý den. Alice sledovala svatební obřad a byla dojatá. Milovali se a teď zahájí další kapitolu svojí lásky. Oběma to moc slušelo, dokonalý pár spojený čistou a hlubokou láskou. Všichni to cítili úplně stejně.

Josef Hruška byl hrdý, díval se jak Anna kráčí uličkou. Byla nádherná, slušelo jí to a zářila štěstím. Měl z nich obou takovou radost, s Anežkou si před obřadem povídali. Oba doufali, že se třeba co nevidět dozví radostnou zprávu o miminku. Po rozhovoru s vnukem si byl jistý, že to možná nebude trvat dlouho. Možná do roka by se mohl dočkat pravnoučete, moc by si to přál. Za ty uplynulé roky viděl jak se upevnilo jejich přátelství, jak tu vždy byli jeden pro druhého. Pak si uvědomili, že se milují a už je nic nemohlo rozdělit. Vybudovali si pevný vztah, založený na hluboké a čisté lásce. Teď se díval jak si vyměňují prstýnky, byl to absolutně dokonalý den.

První manželské políbení si Adam a Anna užili, pak už je obklopili přítomní a zahrnuli je gratulacemi. Marcus se usmíval, on a Lili si pozici svědků moc užívali, byla to krásná připomínka i jejich svatby. Prostě si jen teď vyměnili role. Přátelství jim vydrželo roky a bylo pevné. Mohlo se stát tolik věcí, Afghánistán je všechny svým způsobem poznamenal. Teď to už byla jen vzpomínka. Užíval si pohled na šťastné novomanžele, jejich láska byla silná a překonali toho opravdu hodně. Teď byl čas slavit, užít si tento den, hodně smíchu, tance a hudby. Dnes byli vinice plné lásky.