Tajemná láska

2. Madagaskar

Adam Hruška seděl na lavičce před chatkou, byla ještě tma, ale on byl zvyklý už z armády spát málo a vstávat brzo. Navíc se nemohl dočkat videohovu, konečně byli od příletu na kvalitním signálu, protože zatím byl odkázaný jen na emaily. Uvědomoval si, že těch šest dní kdy Annu neviděl jsou jako věčnost. V minulých letech od sebe byli někdy opravdu daleko, ale od doby co jsou pár si denně volali. Poslední dva roky jejich vztah hodně posílily, Anna studovala v Praze on pracoval ve Dvoře Králové. Všechno nakonec zvládli, pendlovali sem a tam mezi dvěma byty a dvěma životy. V zoo krom jeho dědy nikdo netušil, že má přítelkyni navíc už tak dlouho. Hodně si chránil soukromí a lidí se převážně stranil, bylo to dáno jak jeho povahou tak tím co všechno zažil.

Konečně mohl vytočit Annu, podle toho jak rychle videohovor příjmula musela u počítače netrpělivě sedět. "Ani miláčku krásné ráno. Tak strašně rád tě vidím. Snad spojení vydrží." "Lásko taky tě ráda vidím, nemohla jsem dospat. Moc mi chybíš, ale tohle je důležitá cesta jak pro tvoji kariéru tak pro zoo. Zvládli už jsme mnohem horší věci" Adam se usmál měla samozřejmě pravdu, od doby co se poznali uběhlo hodně času a zažili i opravdu děsivé věci. "Slíbila jsem dědovi, že tě budu od něj moc pozdravovat." "Děkuju a jak to vy dva v zoo zvládáte?" "Je to v pohodě neboj, všichni jsou fajn, Eliška je strašně milá. Mimochodem Anežka je moc fajn a má opravdu úžasnou tendenci tě bránit, kdykoliv na tebe přijde řeč." "Budu hádat většina těch řečí tě předem varuje aby jsi si na mě dala pozor, že se nedružím a nemám rád společnost." Adam i Anna se společně zasmáli, tohle téma během let probírali mockrát. Oba byli svým způsobem introverti, spíš okolnostmi které zažili, než vysloveně povahou. Byla to jen další z mnoha věcí co je spojovala.

Mluvili spolu ještě asi půl hodiny, Adamovi se hovor vůbec nechtělo ukončovat. Moc dobře věděl, že další podobná možnost hned tak nebude a zase jim budou muset stačit emaily. Nakonec se rozloučili, Adam zaklapl počítač a chvilku ještě seděl a díval se jak začíná svítat. Bylo neuvěřitelné kolik toho s Annou už prožili, teď když mohli být konečně spolu bez neustálého dojíždění přišla tahle nabídka. Odmítl ji, ale nakonec ustoupil rozumným argumentů a rozhodl se jet. Annina láska a podpora pro něj v minulých letech znamenala všechno, stejně tak jako si před tím cenil jejich kamarádství. Takže teď byl tady na Madagaskaru daleko od rodiny a ženy, kterou nesmírně miloval.

Pokusí se výzkumné projekty dokončit co nejdřív, aby se mohl vrátit co možná nejrychleji. Taky si vzpomněl na její argument, že aspoň bude mít šanci se v zoo uchytit sama za sebe. Měla samozřejmě pravdu, když už to takhle vyšlo byla to skvělá příležitost. O jejich vztahu nikdo krom dědy a Novotných nevěděl, takže prostě jen neřeknou ještě pár měsíců celou pravdu. Anna měla jak skvělé reference ze školy tak hlavně z pražské zoo, na praxi si ji chválili jak u kopytníků tak u plazů. To, že nastoupí k Elišce už bylo jasné pár měsíců, zároveň ji ani praxe u plazů nedělala problém. Což se dalo předpokládat vzhledem k jeho specializaci a díky tomu, že to ona ho přiměla dodělat doktorát a s dědou mu při tom hodně pomáhali, ale měli samozřejmě hady i doma.

Věděl, že má čas než kolegové vůbec vstanou, tak si uvařil kávu a vrátil se zpátky na lavičku. Když takhle nabídka přišla, strašně ho to potěšilo, byla to obrovská příležitost po profesní stránce. Zároveň to byla šance pro zoo se zviditelnit a navíc získat nové vzácné druhy. Proto chápal rozhořčení paní ředitelky, když řekl, že nepojede. Snažila se ho přemluvit, ale marně. Pak to zkoušela přes dědu, ten slíbil, že to zkusí ač znal důvod odmítnutí. Všechno probrali o pár dní později i s Annou, která přijela klasicky z Prahy na víkend. Adam nechtěl jet, věděl hlavně, že se mu bude stýskat a navíc teď když už mohli být spolu s Annou pořád. Nakonec vzal v úvahu všechny argumenty a rozhodl se odjet. Děda i Anna ho podporovali a to pro něj bylo hlavní. Ředitelka Roklová byla nadšená, když jí změnu stanoviska oznamoval. Většina kolegů nechápala proč nechtěl jet, ale neměl důvod jim to vysvětlovat.

Teď se musí soustředit na práci tady a pak už si jen bude užívat štěstí po boku jeho lásky. Nakonec si vzal ještě počítač a odpověděl na pár emailů. Jeden byl i od Alice, psala mu ať si nedělá starosti, že je doma všechno v pořádku a Anna se má dobře. Měl ji rád svým způsobem jim oběma nahrazovala mámu. Vždy byla ochotná pomoct nebo poradit. Její manžel byl fajn chlap, který dlouho trpěl pod nadvládou své matky, ale po její smrti jako by mohl konečně pořádně žít. Alice často říkala, že se to projevilo i v podnikání, za poslední roky firma doslova vzkvétala. Novotní byli i největšími sponzory zoo, takže zoo se dařilo. Přispíval k tomu i sám Adam, vedl za posledních pár let několik velice úspěšných grantových programů. Tábor se začínal probouzet a Adam ač nerad se musel vrátit do reality a k práci kvůli které tu byl.