Tajemná láska

14. Plány na pomstu

Albert Polák seděl u sebe v kanceláři a nevěděl co dál. Byl dokonale ponížený a první myšlenka byla, že ze zoo odejde. Před chvílí musel snášet Luborovi posměšky, protože ten si ho hodlal vychutnat. Nakonec se pohádali a Lubor si šel pro kávu. Ta malá mrcha ho tahala za nos od samého začátku, už když sem nastoupila byli s tím zmetkem spolu. Jen zatím nevěděl jak dlouho, ale tady se drby šíří rychle. Teď přemýšlel jestli opravdu odejít, nebo ještě lépe, zůstat a pomstít se. Nesnášel mladého Hrušku a tohle byla taky jeho vina, že teď byl všem pro smích.  Jenže jak se pomstít? Nejdřív potřeboval informace a účetní Monika mu zrovna přišla do rány, měla pro něj slabost a nebyl problém z ní vytáhnout nejnovější drby.

Teď se rozhodně hodlal pomstít. Nejen, že ti dva byli spolu, ale dokonce už skoro tři roky. Taky se už rozneslo, že starému Hruškovi říká dědo, on jediný to věděl od začátku. Potom se to prý dozvěděla ředitelka s Anežkou a nakonec i Eliška s Robertem. Sakra tři roky, jak to mohli tak dlouho utajit a kde se vůbec poznali. Nakonec našel co hledal ona studovala v Lyonu a ten zmetek tam v tu dobu byl na stáži v jejich partnerské zoo. Sice tomu moc nerozuměl, ale třeba se to ještě bude dát nějak využít. Teď bylo důležité dát dohromady plány na pomstu.

Naneštěstí pro Alberta ho Adam nepodceňoval a bylo mu jasné, že se bude chtít za tu potupu pomstít. Zatím si, ale užíval návrat domů a Anninu společnost. Bob se měl vrátit ve čtvrtek, zatím tedy zůstane na výpomoc Anna, rozhodně mu to vyhovovalo. Potřebovali probrat některé věci ohledně dovozu zmijí Nitscheiových z partnerské zoo. V jejich chovu byli velmi úspěšní a měli tudíž dostat další dvě samice a jednoho samce. Ředitel zoo Lyon a jejich hlavní chovatel dorazí za týden. S Etiennem se znal od doby co tam byl na stáži, než odjel byli v kontaktu, jim se odchov nedařil a proto zmije pošlou k nim. Naoplátku dostanou dvě samice želvy ostruhaté, aby rozšířili chov. Otázkou byl jejich nový ředitel, podle popisu to byl někdo jako Albert. Všechno přepočítával na peníze a dokonce prý uvažoval o konci partnerství s jejich zoo. Děda mu to psal jako informaci, ještě když byl pryč. No uvidíme příští týden pomyslel si a šel najít Annu.

Odpoledne seděla Anna u žiraf a s ostatními pili kávu. Robert měl slovo. "Brázda se v infocentru chlubil jak se Albertovi posmíval, Lada říkala, že vypadal moc potěšeně, očividně mu tu potupu přeje." K tomu měla co říct Anežka. "Ančo prosím tě, hlavně si dejte s Adamem pozor. On se bude chtít pomstít a bůh ví co vymyslí." "Neboj Anežkou víme to, Adam ho rozhodně nepodceňuje. Dáme si pozor, teď si bude podle pár dní lízat rány a pak něco připraví." Eliška a Anežka pokývaly hlavou, byly rády. Anežka si totiž opravdu dělala starosti. Měla z těch dvou ohromnou radost a zároveň potupu tomu panákovi přála, ale bála se co může napáchat.

Během pár dní si v zoo vše sedlo, Bob se vrátil a byl v šoku stejně jako všichni ostatní. Zároveň si, ale dával pozor, aby Adama něčím nenaštval. Bylo mu absolutně jasné, že ví přesně co se tu dělo. Jenže ani on Adama nepoznával, najednou se víc smál, byl uvolněný a dokonce dělal vtipy. Bylo neuvěřitelné jak jiný byl v přítomnosti Anny, toho si v zoo už všimli úplně všichni. Nový Adam se jim, ale moc zamlouval. Jediný kdo trpěl byl Albert ten se všech stranil a drby sbíral kde se dalo. Naštěstí i Lubor když se rozhodl ho dráždit mu poskytoval nechtíc informace. Byl pořád víc frustrovaný a nevěděl jak se nejlépe pomstít. Pak mu, ale pomohla náhoda.

Ředitel zoo Lyon ho kontaktoval ohledně návštěvy příští týden. Albert toho okamžitě využil, věděl už, že uvažuje o ukončení spolupráce. Takže pokud by to šikovně navlékl, tak se ukončí spolupráce a navíc nedojde k žádné výměně zvířat. Jako třešnička na dortu bude, že to svede na Haďáka. Domluvili se ještě na hovoru příští den, aby cestu doladili. On a jeho chovatel plazů, měli ještě navštívit i pražskou zoo. Teď si dával dohromady všechno potřebné a plánoval zítřejší hovor. To bude panečku šok až sem přijedou a nic z toho nebude a navíc ukončí partnerství. Prostě ho musí zítra přesvědčit, že je to pro něj výhodnější a navíc přidá, že místní zoo asi přijde o dotace, což samozřejmě nebyla pravda. Albert byl se sebou a svými plány nad míru spokojený.

Adam s Annou si užívali klidný večer doma, měli za sebou hovor s Lili a Marcusem. Probrali všechno možné, hlavně taky měli možnost mluvit s kmotřenci. Jejich přátelství vzniklo před mnoha lety a následujícími roky se jen prohloubilo. Spojovali je zážitky z Afghánistánu i ty z dalších let. "Nechápu Marcuse, že ho ta přezdívka pořád baví. Čekám kdy ji děti začnou používat taky." "Nojo tak mu to nech, myslím, že se tak svým způsobem vyrovnává s tím co se stalo." "Asi máš pravdu, jsem ráda, že pojedeme na pár dní k nim, mám to tam vážně ráda. Navíc tak stihneme narozeniny dvojčat." "Další pompézní oslava ve velkém stylu." Tomu se museli zasmát oba. Adam šel ještě dolít oběma víno, neměl tyhle velké oslavy rád, ale kvůli přátelství to vždy přežil. "No taková akce jako jejich svatba a křtiny to naštěstí nebude." "Pravda lásko, to bylo tehdy skoro čtyřista hostů, byl to mazec a i velký zmatek." Klidný večer jim nikdo a nic nemohl narušit.