Tajemná láska

10. Láska napříč kontinentem.

Expedice pokračovala skvěle, Adam měl ohromnou radost. Krom toho, že dostanou do zoo dva nové druhy gekonů, tak jsou dost napřed s plněním plánů expedice. Pokud vše půjde takhle hladce i dál, mohli by se domů vrátit o takové tři týdny dřív. Nemohl se dočkat, pravda byla taková, že Anna mu strašně chyběla. Navíc se pomalu blížilo třetí výročí kdy jsou spolu a on pro ni měl něco speciálního. Věděl, že už je čas jejich vztah posunout, chtěl to udělat v červenci ve Francii, každý rok tam jezdili k přátelům. Pak přišla tahle nabídka a on musel změnit plány. Naštěstí na Marcuse bylo spolehnutí a pomohl mu i na dálku. Byli si blízcí od doby co spolu sloužili v mezinárodní jednotce, při Adamově druhé misi. Na základně tehdy pracovala i jeho budoucí žena, jako zdravotní sestra. Adam se bolestně usmál, když si vzpomněl na den kdy o ně dva a hlavně o Annu málem přišel. Anna už tehdy byla v zemi několik let a za pár měsíců měla s otcem odjet na nové působiště. Ve hře byla Francie, Dánsko nebo Indie.

Krom práce na základně občas jezdila s jednotkou lékařů po vesnicích a tlumočila tam, byla žena tak k ní měly místní ženy větší důvěru. Tehdy odjeli tři lékaři, dvě sestry, Anna a šest vojáků. Jeli dvěma auty. K večeru měli být zpátky, ale nebyli. Dostali se pod palbu separatistů a jen tak tak se jim podařilo skrýt v blízkých jeskyních. Adamově jednotce trvalo skoro dva dny je najít, byl strachy bez sebe a navíc měl před očima Raula, když mu to oznamovali. Měli několik zraněných, ale byli všichni naživu. Marcus to odnesl nejvíc, lékařům se ho i provizorních podmínkách podařilo stabilizovat. Ztratil sice spoustu krve, ale naštěstí Anna má stejnou krevní skupinu a tak byla na místě možná transfuze. Návrat na základnu byl obtížný, ale zvládli to. Po tomhle zážitku požádal Raul o okamžité přeložení a bylo mu vyhověno. Do týdne byla Anna na cestě do Lyonu. On musel zůstat ještě pár měsíců. V kontaktu spolu zůstali.

Na notebooku se mu objevil příchozí hovor od Marcuse. "No to je dost, už jsme myslel, že se mnou nechceš mluvit." "Moc vtipné asi řeknu tvoji ženě, že by tě měla srovnat." "No jo už mlčím, chci ti hlavně říct, že Eduard si to vyzvedl a budeš to mít u něj schované. Udržet to doma pod pokličkou bylo fakt náročné." "Je mi to jasné a jsem ti opravdu moc vděčný, prostě chci aby to bylo pro Annu překvapení." "Jak se vůbec moje oblíbená Mina má?" Adam se nahlas zasmál, Marcus tuhle dětinskou přezdívku vymyslel ještě v Afghánistánu. Byl to odkaz na Draculu od Stokera, pointa byla v tom že mu Anna darovala docela dost krve a sama pak byla dost slabá. "Víš moc dobře co si o té přezdívce myslí, ale má se dobře. Řídí teď můj pavilon, nešlo to jinak a taky to s dědou pár lidem museli o Nás říct." "Tak aspoň víš, že bude vše v pořádku, na ní je vždycky spolehnutí." Ještě chvilku si povídali a pak už museli hovor ukončit.

Adam pak seděl a přemýšlel o minulých letech. Rychlý odjezd Anny ho zasáhl a on si uvědomil, že se hodně sblížili. I následují měsíce byli ve spojení, psali si, volali a občas se i měli možnost vidět. On nastoupil do zoo a díky podpoře Anny se rozhodl si dodělat doktorát, z toho měl ohromnou radost hlavně děda. Anna dokončila víceleté gymnázium a přihlásila se v Lyonu na univerzitu. Vybrala si jak jinak přírodní vědy, vůbec to Adama nepřekvapilo. Když dokončila první ročník zemřela její babička a oni s Raulem přijeli na pár dní do Čech. Tehdy si Adam uvědomil , že jí miluje, ale nechtěl zničit to co si za ty roky vybudovali. Jejich kamarádství ho drželo na správné cestě, hodně toho dokázal díky ní. Tehdy taky zjistili, že stará paní na konci života zpytovala svědomí, alespoň co se vnučky týkalo. Zřídila pro ni svěřenecký fond. Když nakonec odjížděli byl zdrcený, ale všiml si, že i u Anny se něco změnilo.

Tehdy jí ještě nebyl schopný říct co k ní cítí, byla vůbec láska napříč kontinentem schopná přežít? Děda taky poznal, že se mezi nimi něco změnilo. Než mohl zjistit co dál a jak vůbec řešit svoje city, přišla nabídka jet na čtyři měsíce do Zoo Lyon. Měl jim pomoci s chovem vzácných krajt. Po nabídce ihned skočil, musel Annu vidět a zjistit jestli jsou jejich city vzájemné. Pokud by nebyly  byl ochoten ty svoje pohřbít hluboko v srdci jen, aby o ní nepřišel. Později zjistil, že Anna to měla úplně stejně. Raul mu okamžitě nabídl, že může bydlet u nich. Co tehdy netušili, byla čilá komunikace mezi Raulem a Josefem. Raul musel prý odjet na dva dny pryč, takže když Adam přijel byli tam s Annou jen oni dva. Slova už nebyla potřeba ihned si padli do náruče a od té doby byli spolu a nerozluční. Museli toho ještě hodně překonat, ale láska jim dávala sílu a ani vzdálenost nic neznamenala. Tyhle první měsíce jen jejich vztah zocelili a byl díky tomu pevný jako skála.

Adamovi přišel email od Eduarda, psal mu nějaké informace co doma a hlavně mu sděloval, že prstýnek od Marcuse přebral. Bude ho mít bezpečně u něj v trezoru než se vrátí. O tom, že chce Annu požádat o ruku věděl už jen děda, Alice ani Marcusova žena radši ne. Prstýnek nechal Adam vyrábět na zakázku, měl totiž jasnou představu jak má vypadat. Prstýnek byl z bílého zlata, středový kámen byl oválný ametyst, fialová byla Annina oblíbená barva a po stranách dva drobné diamanty. Adam se nemohl dočkat návratu domů.