Nastal den kdy měla přijet delegace ze zoo Lyon. Albert se tetelil blahem, den jeho pomsty přišel. Od rána vládl v zoo čilý shon, vše se chystalo a připravovalo. Albert stál u zábradlí a pozoroval dění dole, před chvílí zahlédl ty dva. Šli ruku v ruce a smáli se, on je ten smích brzo přejde. Hlavně teď musím být v klidu, za dvě hodiny si vychutnám jejich potupu. Ředitelka a starý Hruška ještě něco řešili u ní v kanceláři. Plán byl takový, že nejdřív se půjde do pavilonu a pak bude jednání v kanceláři. Netušil ovšem, že dnešek byl perfektně připraven pro jeho konečný pád.
Anna a Adam dorazili do zázemí u plazů, poprosili Boba, aby dnes pomáhal Elišce. Ten měl pořád černé svědomí ohledně doby, kdy tu Anna začala pracovat tak bez řečí šel. Anna zrovna vyndala z batohu dvě fotografie v rámečcích a postavila je vedle šanonů nad stůl. Už včera to místo uklidnila, aby se tam vešli. Doma potom s Adamem pečlivě vybrali dvě fotografie, na obou byli oni dva a Marcus s Lili. Jedna byla ještě z Afghánistánu, byla focená na základně, zobrazovala objímající se rozesmátou čtveřici. Druhá byla o pár let starší, byla to svatební fotka Lili a Marcuse. Vedle nich stáli jejich svědci, tedy Anna a Adam. "Mám tuhle fotku strašně ráda." "Já taky a tehdy se hezky vyjímala i v tamních novinách." Adam se zasmál a políbil Annu. Pak se šli oba převléct do pracovního a už nezbývalo nic jiného než čekat.
Ředitel Martin Durand dorazil do zdejší zoo v doprovodu svého hlavního chovatele plazů Etienna Petita. Byl rozhodnutý ukončit smlouvu o partnerství a nepovolit ani výměnu zvířat. Etienne se ho snažil přemluvit ještě cestou, ale on ho stejně neposlouchal. Nerad se družil se zaměstnanci, byli pod jeho úroveň. Marie Roklová je přivítala v infocentru s Josefem a bohužel musela sebou vzít i Alberta. Po seznámení šli všichni směrem do pavilonu plazů. Etienne šel s doktorem Hruškou napřed, řekl mu o svých obávách. Překvapilo ho jak byl Adamův děda klidný a zároveň ho ubezpečil, že je všechno v pořádku a nic se nestane. Ještě dodal ať se moc nedivím a že Adam a Anna to mají pod kontrolou. Etienne si Annu pamatoval, ona a Adam se znali dlouho a chodit spolu začali, když byl u nich Adam na stáži. Byli moc hezký pár.
Ředitel Durand viděl jak se Etienne srdečně vítá s Adamem Hruškou a mladou ženou vedle něj. Drobná blondýnka, která podle gest ke zdejšímu hlavnímu chovateli patřila, mu přišla povědomá, ale stejný pocit měl i z mladého doktora Hrušky. Nedokázal si, ale vybavit odkud by je mohl znát. Adam byl úplně klidný, pozoroval jak se všichni blíží a hlavně mu neunikl Albertův vítězoslavný úsměv. On si vážně myslel, že vyhrává. No tak to bude za chvíli pěkně v šoku, Adam se usmál, protože Albertův pád byl tady. Po prohlídce expozice se přesunuli do zázemí. Kvůli místu byly želvy odsunuty až ke zdi. Konverzace po cestě probíhala v angličtině, jen Albert si občas rýpnul do ostatních a přešel do francouzštiny. Albertovi sice vadilo, že jsou všichni ostatní moc v klidu, ale díky rozhovoru s Durandem před chvílí věděl jistě, že jeho plán vyšel.
Martin Durand byl trochu zmatený, vše tu bylo skvělé a na profesionální úrovni. Mladý doktor Hruška byl velmi milý a jak věděl ve svém oboru byl kapacita, drobná blondýnka byla zdejší chovatelka a zároveň jeho dlouholetá přítelkyně. Pořád se nemohl zbavit pocitu, že jsou mu oba povědomí. Teď trochu váhal ohledně svých rozhodnutí, ale proč by mu Albert Polák lhal? Po příchodu do zázemí, kde si prohlédl dvě nové samice Bojg afrických, které rozšíří zdejší chov se zastavil u psacího stolu. Konverzace plynula a on ji poslouchal. Pak najednou strnul a nevěřícně zůstal zírat na fotografie nad stolem. Zdejšího hlavního chovatele a jeho přítelkyni poznal ihned a jen o chvilku déle mu trvalo identifikovat zbývající pár. Nevěřícně zíral na Marcuse a Lili Bonnetovi. Rodina Bonnetových byla největšími mecenáši jeho zoo, proto mu ti dva přišli povědomí musel jejich fotky vidět v novinách nebo společenské rubrice.
Albertovi neunikl šokovaný pohled ředitele Duranda na fotografie. Nikdy tu žádné nebyli, proč jsou tu teď? Co to má sakra znamenat. Bohužel v příští vteřině zjistit, že jen padl do další dokonale připravené pasti. Haďak totiž oslovil ředitele naprosto plynulou francouzštinou. "Omlouvám se, je všechno v pořádku?" "Ano samozřejmě, netušil jsem, že mluvíte franckzky." "Anna i já mluvíme plyně, což asi není takové překvapení." "Ne to není, máte velmi vlivné přátele doktore." Teď byla řada na Anně, aby si přisadila, přešla však už do angličtiny. "Lili a Marcus jsou naši dlouholetí přátelé, jsme i kmotry jejich dětí. Za pár týdnů se k nim chystáme, zároveň oslavíme s dětmi i jejich narozeniny." "To je velmi milé, jejich rodina jsou naši největší sponzoři. Mají krom jiných zájmů úžasné vinice." Albert bez jediného slova utekl ze zázemí. Nikomu to nevadilo. Etienne konečně pochopil jak to Adam myslel, s tím že si nemá dělat starosti. Postavit se proti rodině největších sponzorů si ředitel nemohl dovolit, usmál se na Adama i Annu. Oni mu úsměv oplatili. Jednání mohlo pokračovat, přesunuli se tedy do kanceláře paní ředitelky.
Albert se ještě během schůzky ze zoo vypařil, informoval je o tom Lubor. Doufal, že snad to nebude vadit, ale to okamžité rozvázání smlouvy mu podepsal. Paní ředitelka ho pochválila a tak se Alberta zbavili už definitivně. Jednání potom dopadlo dobře, vše zůstalo tak jak se původně dohodli. Jen si všichni účastníci všimli až přehnané ochoty ze strany francouzského ředitele. Jak později poznamenala Anna, je to snob. Marie jim pak oběma děkovala. "Tedy musím přiznat, že jste to připravili dokonale. Tohle bylo opravdu skvělé." "On spoléhal na svoji prohnanost, ale zvolil zrovna Lyon, místo kde to v okolí známe s Annou nejlíp." Všichni si pak mohli oddechnout a slavit, Adam jen ještě poslal zprávu Marcusovi, že je vše v nejlepším pořádku. Zároveň se začal těšit na víkend.
ČTEŠ
Tajemná láska
Short StoryAnna Novotná nastupuje na začátku léta do Zoo ve Dvoře Králové. Úspěšně dokončila bakalářské studium a odbyla si praxi v Praze. O jejím spojení se sklářskou rodinnou Novotných ví v zoo jen dva lidé. Anna brzo zapadne do kolektivu i díky své milé a v...