Vzpomínky na minulost

16. Kdo odhalil Sid

Albert ještě pořád zuřil, výběrové řízení ho i po více než měsíci přivádělo k šílenství. Jenže teď už věděl jak se pomstít. Pořád přemýšlel kde už tu holku viděl a teď už to ví, patří k Novotným. Našel staré fotky z nějaké akce a ona tam byla. Takže poprosil matku o informace, prý se dcera s Novotnými nevídá, jsou zřejmě rozhádaní. Tohohle musí využít, pomůže jim najít dceru a díky tomu by mohl nastoupit k nim do podniku a konečně od tud vypadnout. Nesnášel to tady, nesnášel zdejší lidi a tohle bude jeho vstupenka pryč. Teď čekal na otce, chtěl to s ním probrat. "Takže je to opravdu ona. To bude hodně zajímavé, co jsem tak zjistit, tak se opravdu nevídají. Prý tu byla jen na pohřbu a pak se po ní slehla zem." "Právě tati, toho musím využít. Jen musím přijít na to jak. Můžu sem pozvat Novotné v době kdy má odevzdávat finální práce." "Možná zkus spíš Novotného nejdřív oslovit a nenápadně se zeptat na rodinu." Albert byl rád, takhle to zkusí, navíc zítra s ním má schůzku.

Adélka celý tenhle rozhovor vyslechla a nevěděla co dělat. Už pár měsíců chodila s Markem a tak si jeho mámu oblíbila nejen jako šéfovou. Teď se jí tedy vydala hledat, byla někde v zoo s doktorem Hruškou. Marie sledovala Adélku jak se k nim rychle blíží, to značilo, že se něco děje. Čím déle byla s Markem tím jí měla radši, byla to úžasná a milá dívka. "Marie já se moc omlouvám, ale musím s tebou mluvit. Jen nevím jak začít, prostě jsem slyšela Alberta s jeho otcem." Josef se po Marii podíval a oba asi napadlo to samé, zase něco chystají. "Adélko o co jde, před Josefem můžeš mluvit." "Jde o tu malířku, on zjistit, že patří k rodině Novotných." Marie nebyla překvapená, čekali, že se to může stát. Navíc Anna s tím i počítala a měli připravený plán. "No tak, ale trvalo mu to docela dlouho." Adélka byla zmatená, oni to věděli a ani je to nerozhodilo. Teď po ní navíc chtěli, aby šla s nimi k plazům, to už nechápala vůbec.

Adam čistil terária a Anna sepisovala informace k inkubaci vajíček. V tom přišel děda, s paní ředitelkou a viditelně rozrušenou Adélkou. Navíc děda zavřel dveře a to mohlo znamenat jen jedno a taky se mu to hned potvrdilo. "Omlouvám se, že rušíme, ale Albert je ten kdo odhalil Sid." Sid s tím počítala, bylo jim jasné, že bude hledat jak zvrátit to výběrové řízení a byli připravení. Teď si Adélka asi dělala velké starosti, už před pár dny se rozhodli, že jí zasvětí a teď už byl tedy čas." Není to nečekané, takže si sedneme, teda hlavně Adélka, aby to s ní neseklo." Adélka byla absolutně zmatená, ale poslechla. V následujících minutách se dozvěděla, celý příběh Sid a jakou to má spojitost s Annou a Adamem. Nemohla tomu uvěřit, bože vůbec jí nepoznala. Bylo to neuvěřitelné, ale zároveň měla radost, že Albert zase utře.

Sid pomalu vyprávěla hlavní věci z jejího příběhu, některé věci znát nemusela. "No a to je tak rámcově všechno, opravdu jsme počítali, že bude pátrat." "On je hajzl a já si opravdu dělala starosti, proto jsem šla za Marií." Marie byla ráda, že jim to hned řekla. Teď jim ještě vyprávěla celý rozhovor Alberta s otcem. U nich dvou vážně občas přemýšlela, kdo je větší šmejd. "Adélko moc děkuju, že jsi nám to řekla. Víš tohle byl přesně ten důvod, proč jsme přivedli Sid a ne mě. Prostě jsme počítali, že s Albertem budou problémy." "Jako pořád jsem asi v šoku, ale chápu to. Strašně tě obdivuju, jak jsi to všechno zvládla. Mimochodem ty malby jsou prostě nádherný." Adélka měla rodost, ty její kresby byly prostě úžasné. Navíc to čím si musela projít s rodinou bylo strašné. Taky teď víc rozuměla Adamovi, občas jí přišlo, že když byl na schůzce s Novotnými, byl hodně ostrý. Teď věděla proč a taky ho chápala, navíc od doby co jsou s Annou spolu se hrozně změnil a bylo to super.

Adam si po odchodu návštěvy přitáhl Annu do náručí. "Tak aspoň, to víme a můžeme se na to připravit. Měli jsme štěstí, že je slyšela." "Souhlasím a navíc stejně jsme jí to chtěli říct, tak teď to bylo ideální. Předpokládám, že tedy opravdu zkusí zařídit, abych se tu s rodinou potkala. Je to něco co by měl vědět i strejda." "Určitě tak mu zkus zavolat, jestli by sem nemohl přijít a domluvíme se co dál." Adam jí ještě políbil a šli pracovat. Měl o ní trochu strach, ale teď si byl hodně jistý, že to zvládne. Snad jim Raul pomůže se nějak rozhodnout. Sid teď odběhla za Eliškou jí to říct. Ty poslední týdny byli úžasné, nikdy se necítil líp. Vztah s Annou jeho život posunul novým směrem, konečně začal zase pořádně žít. Taky začali přemýšlet co s bydlením a dohodli se, že se k ní přestěhuje. Nemělo smysl držet dva byty, navíc její byl větší a pohodlnější. Takže o víkendu se přestěhoval a svůj byt nabídl k prodeji.

Děda ho už dávno přemlouval ať si pořídí něco pořádného. Pravda byla, že peněz na to měl dost, výnosy z patentu inkubátoru mu slušně vydělávaly. Taky tu byli peníze z patentů po rodičích a z jejich životní pojistky. Jenže jemu to vyhovovalo, prostě se v tom bytě schovával. Jenže to teď skončilo, život vzal nový směr a láska mu ukázala správnou cestu. Sid se vracela od Elišky, ta slíbila, že to vyřídí mámě i Robertovi. Musela uznat, že nikdy nebyla šťastnější a proto jí konfrontace s rodinou neděsila. O víkendu se k ní přestěhoval Adam, dva byty byly nepraktické, navíc její byl větší a blíž k zoo. Časem si třeba pořídí spolu něco většího, zatím jim tohle bohatě stačilo. Teď měla i dost práce, ilustrace pro zoo už měla hotové a pracovala na ilustraci knížky. Poprvé nebyla pro děti a jí to strašně bavilo. Život občas přináší nečekaně výzvy a ona jim teď mohla čelit s klidem díky lásce.