Vzpomínky na minulost

19. Pomsta bude má

Adam seděl se Sid u nich doma na gauči, od setkání s Eduardem uplynulo pár dní. Oni dva si byli stále bližší, jejich láska jen vzkvétala. Díky Adélce věděli co se chystá a jaké má Albert plány. Teď bylo potřeba se na to připravit, možná to bude hodně emotivní, ale byl čas to všechno uzavřít. Adam se taky rozhodl, že je čas zkusit si se Sid promluvit o její matce. "Miláčku nechci, aby jsi se zlobila, ale rád bych se tě na něco zeptal kvůli Alici." "Adame já se nezlobím, taky jsem s tebou o tom chtěla mluvit. Víš pořád přemýšlím jestli s ní zkusit navázat vztah, zkusit s ní promluvit." "Děda mi říkal jak vypadá na jednáních, když je v zoo i já si pamatuju, že téměř vždy mlčí." "Máš pravdu Adélka mi říkala, že ji táta prý i několikrát dost ošklivě okřikl, když vyjádřila svůj názor." "Teď je to na tvém rozhodnutí, chceš se s ní sejít ještě teď, nebo to nechat až po setkání s otcem?" "Uvažovala jsem o tom a chci se s ní vidět až potom. Nejdřív asi chci vidět jak bude reagovat na naší konfrontaci a potom se definitivně rozhodnu." "My tě všichni podpoříme a budeme stát za tebou. Jsi úžasná a já mám obrovské štěstí, že jsme spolu. Miluju tě." "Taky tě miluju, prošli jsme už spoustou ošklivých věcí, ale vyšli jsme z nich silnější a ani teď to nebude jinak." Sid se mu schoulila v náručí, takhle jí bylo nejlíp. Pozítří se postaví rodině a už bude moci tuhle kapitolu navždy uzavřít.

Albert měl dneska skvělou náladu, dnes tady bude ta malířka. Včera zavolal Novotnému a řekl mu co zjistil, domluvili se, že s manželkou dnes dorazí. Rozhodně s dcerou chtěli mluvit a zřejmě si ji potom odvezou. Taky mu Novotný řekl, že pro tak schopného muže bude mít místo u něj ve firmě. Jeho plány se začaly naplňovat. Teď ještě mluvil s otcem, který se tu zastavil. "Skvělá práce Berte, to místo ti přinese samé zisky. Taky pokud si jí přitáhnou zpátky do rodiny tak by jsi se o ní mohl pokusit." "Přesně tak, už mě to taky napadlo. No rozhodně pomsta bude má a hlavně vypadnu z téhle mizerné zoo." "Matce jsem zatím nic neřekl, znáš ji ona tyhle věci nechápe." "Dobře, ještě taky musím vymyslet jak se pomstít Hruškovi, za to jeho chování ke mě." "Určitě něco vymyslíš, no já budu muset jít mám stání u soudu. Pak mi dej vědět jak to celé dopadlo." Adélka s paní ředitelkou celý rozhovor slyšely a málem se začaly smát. Identita Anny pořád byla v zoo tajemství jen pro pár zasvěcených. Obě jí naprosto obdivovaly za to jak se dokázala odpoutat od rodiny. Adélka byla vděčná za lásku Marka a náklonnost jeho mámy. Teď se Adélka potichu vyplížila přes Mariinu kancelář a šla říct Adamovi a Anně co zjistila.

Sid seděla v zázemí u plazů a pomalu se chystala se převléknout do podoby Sid. Adam ještě kontroloval expozici, když přišla Adélka. Poslechla si novinky a byla ráda, že Adélce řekli pravdu. "Díky moc, tak on si ještě myslí, že by mě pak mohl balit? Tohle celý je absolutně nechutný." "Hlavně, že víme co chystá. Já tě vážně obdivuji, jak to zvládáš po tom všem co ti udělali." "Víš ona by to bylo daleko horší, ale mám Adama a díky němu mě nic z toho neděsí." Adélka odešla zpátky do kanceláře, bylo domluvené, že za dvě hodiny Sid přijde odevzdat návrhy. Pak jim všem bylo jasné, že cestou od budovy vedení na ní budou někde čekat rodiče. To všechno naštěstí věděli a mohli se na to připravit. Eliška s Anežkou se budou potloukat po zoo a Robert bude taky v záloze, kdyby bylo potřeba. Hlavně se jí bude na blízku držet Adam a zasáhne, ale až podle situace. Sid chtěla svojí identitu tady pokud možno ještě utajit. Adam by zasáhl čistě z principu a nikomu by to nebylo divné. Teď byl čas znovu přivést Sid k životu.

Adam čekal v zázemí a sám si musel přiznat, že je hodně nervózní. Za chvilku dorazí i Raul, chtěl tu být jen pro jistotu, kdyby se Sid třeba složila. Sice oba byli přesvědčení, že to zvládne, ale jistota byla jistota. Musel uznat, že se o Sid vážně bál. Pořád měl před očima jak zničená byla když je tu potkala, ten den kdy mu konečně došlo kdo je. Od té doby se toho hodně změnilo a to rozhodně k lepšímu. Měl teď úžasný život a byl rád i kvůli dědovi, tomu jeho vztah dělal opravdu velkou radost. Konečně prý začal pořádně žít, věděl moc dobře, že má pravdu. Teď ještě zbývalo prodat byt a pak už minulost uzavře kompletně. Až bude ten správný čas tak si pak se Sid najdou něco společného, kde snad i založí rodinu. Bylo zvláštní jak ho takhle představa už neděsila.

Sid už byla připravená a přišla za Adamem do zázemí. "Páni moc ti to sluší, jen si pořád trochu zvykám na ty krátké vlasy." "Tak si moc nezvykej, už jsou na pořadu dne jen dneska" Sid se nechala obejmout a políbit. Přesně tohle potřebovala, pocit síly a jistoty který z Adama vyzařoval. To jí samotné dodávalo odvahu. "Miluju tě a teď už je čas, abych to definitivně ukončila." "Taky tě miluju a pamutauj si, všichni jsme tu pro tebe." Poslední pusa a už byl čas jít. Směrem k hlavní budově potkala pár lidí, ale nikdo ji nepoznal. Bylo to zvláštní se takhke schovávat, ale mělo to důvod. Dneškem skončí jedna dlouhá bolestná kapitola v jejím životě. Zahlédla Alberta jak spěchal po cestě, takže jí bylo jasné, že rodiče tu už někde budou. Odhodlaně tedy šla do kanceláře ředitelky a pak se uvidí jak to celé vyvrcholí.