Vzpomínky na minulost

26. Vzpomínky na minulost

O pár měsíců později

Sid seděla u Raula v chatě a čekala než pro ní přijde, protože to on bude ten kdo jí provede uličkou. Dnešní den byl pro ní a Adama ten nejdůležitější, dnes si řeknou ano. Rozhodli se vzít tady u Raula, na břehu rybníka, obklopeni rodinou a přáteli. Osud jim dal šanci na život plný lásky a štěstí. Všichni jejich přátelé už tu byli, pomalu začalo zapadat sluníčko a nebe se zbarvilo do nádherných odstínů růžové a fialové. Byla tu s ní máma a naposledy jí upravila závoj. "Holčičko jsem na tebe tak pyšná. Tak moc ti to sluší." "Děkuju mami, jsem strašně šťastná, tohle jsem si vysnila a teď se to splní." Alice políbila Sid na tvář a naposledy se na ni podívala, než se půjde připojit ven k ostatním. Sid byla nádherná nevěsta v krásných krajkovych šatech s vlečkou vypadala jako víla. Tak moc byla vděčná, že tento den může prožívat. Málem o všechno přišla, ale osud zasáhl a dal jí druhou šanci.

Adam stál venku a čekal až Raul přivede uličkou Annu. Chtěli se vzít tady, v podvečer obklopeni rodinou a přáteli. Tak to bylo správné a oba to tak cítili, zítra je taky čekají líbánky. Odjedou na několik dní do Londýna, to místo bude vždy mít zvláštní místo v jejich životech. Tam se poznali a začala klíčit jejich láska i když ta musela čekat, než mohla tady propuknkut a dát jim možnost na štěstí a krásný život. Už bydleli i v novém bytě, kde měla Anna i svůj vlastní ateliér. Pořád jí malování strašně bavilo a věnovala se mu. Bylo zvláštní jak ty měsíce utekly jako voda. On občas jezdil po jiných zoo pomáhat s projekty, ale teď měl důvod se rychle vracet. Vždy se na návrat těšil. Děda byl štěstím bez sebe, tak moc ho těšilo jak je teď šťastný a spokojený. Taky už u Alice zjišťoval jestli se nechystaji na miminko. Usmál se když si vzpomněl na jejich rozhovor, který náhodou zaslechl. Určitě se snad brzo dočkají, rozhodně se o miminko už snažit začali.

Raul byl tak moc pyšný, Sid byla zavěšená do jeho ruky a on ji vedl uličkou. Byl pozdní večer a všude tu bylo spousta světýlek a svíček. Nedaleko stál velký stan, kde se odehraje hostina. Sid byla krásná nevěsta, hlavně zářila štěstím a to bylo nejdůležitější. Když jí předal Adamovi sedl si vedle Alice a sledovali ty dva. Alice si otírala oči, slzy štěstí se zastavit nedaly. On sám byl skutečně spokojený, Sid i Adam mu přinášeli tolik štěstí do života. Milovali se hlubokou a čistou láskou. Taky věděl, že Alice už se s minulostí vyrovnala. On sám měl celkem dobré informace co se dělo ve zbytku rodiny. Ed měl velké problémy ve škole a Eduardovi se ve firmě moc nedařilo. Tohle byly informace, které si rozhodně, ale nechával pro sebe. Nikdo další to vědět nepotřeboval.

Sid zářila štěstím, když si s Adamem vyměnili snubní prstýnky a dali si první manželský polibek. Pak za potlesku přítomných prošli uličkou, aby mohli přijímat gratulace. První tanec si moc užila, cítila se jako princezna. Našla svého prince, svoji spřízněnou duši. Adam si užíval celý večer, včetně krájení dortu a tance. Tolik jí miloval a teď byli manželé. Na chvilku ho vyrušil děda. "Mám takovou radost Adame, je vidět jak vám to oběma moc svědčí. Dávno jsem pochopil, že Anna je pro tebe ta pravá." "Já ji opravdu miluju, vím jaké jsi si vždy dělal starosti, ale teď už nemusíš. Třeba se brzo dočkáš i pravnoučete." Adam sledoval, jak se na něj děda zářivě usmál. Vyhledal očima Annu, stála stranou s Eliškou a Anežkou. Adélka u nich seděla, přeci jenom už jí těhotenství dávalo zabrat. S Markem byli moc šťastní a strašně se těšili na miminko.

Raul si na chvilku ukradl Sid, vypadala tak moc šťastně. "Holčičko jsem na tebe tak moc pyšný. Jsem šťastný za vás za oba." "Děkuju ti, za všechno, za všechny ty roky co jsi stál při mě. Bez tebe bych to všechno měla mnohem těžší." "Dokázala jsi toho sama hrozně moc a teď máš Adama. Máte jeden druhého a vaši lásku. To je to nejcennější co můžeš v životě mít." "Máš pravdu a já jsem osudu moc vděčná, že nás znovu svedl dohromady." Raul se díval jak se připojila k Adamovi. Řekl jí pravdu, ona sama toho dokázala tolik. Možná byl její oporou, ale ona sama byla taky silná, roky bojovala a teď za to byla odměněna. Snad se s Adamem brzo rozhoupou a založí rodinu. Věděl jistě, že z nich budou skvělí rodiče. Přemýšlel jak moc se Adam změnil od doby co se Sid vrátila do dvora a začala pracovat v zoo. Vzpomínky na minulost vypluly na povrch a dali jim šanci na lásku.

Sid stála s Adamem stranou od ostatních, byla tak moc šťastná. "Jsem ráda, že jsme se rozhodli vzít tady." "Souhlasím, je to to správné místo a čas. Tolik jsme toho prožili spolu i odděleně a teď už nás čeká jen nádherná budoucnost." "Máš pravdu lásko, život a osud nám dali možnost proměnit minulost na budoucnost. Vzpomínky nám umožnili se najít a být už navždy spolu. Miluju tě." "Taky tě moc miluju a nikdy nepřestanu být vděčný osudu. Přivedl mi tě ze vzpomínek zpátky do života. Rodina a přátelé s námi tohle vždy budou sdílet a hlavně máme jeden druhého." Sid se usmála a nechala se líbat. Minulost a přítomnost se protly a díky tomu teď mají společnou budoucnost plnou lásky a až přijde čas tak i dětí.

Konec