Vzpomínky na minulost

17. Čas příprav

Sid seděla doma a malovala, vždy jí to uklidňovalo. Včera tu byl Raul a probírali věci okolo rodiny. Bylo jim všem jasné, že Albert toho bude chtít nějak využít. Buď aby si pomohl pracovně, nebo klidně i finančně. Musela si přiznat, že už jí setkání s rodinou neděsilo. Od doby co byla s Adamem, bylo všechno zalité sluncem. Neměla důvod si stěžovat vůbec na nic. Bylo to na jednu stranu zvláštní jak po těch letech navázali tam kde skončili. Oba si už dávno uvědomili, že tam ty city byli už tehdy, jen jim nedali šanci. Tehdy nebyla ta správná doba, ona bojovala s rodinou a on pořád zpracovával smrt rodičů a válku. Teď už byli oba někde jinde, čas jim umožnil se posunout kupředu a láska jim dala nový smysl života. Raul byl neskonale šťastný, viděla jak moc ho to těší.

Hodně teď přemýšlela i nad vším ohledně rodiny. Pořád nevěděla jestli alespoň někomu nezkusit říct jak to bylo. Eda ještě párkrát zahlédla v zoo, strašně se změnil, byl z něj rozmazlený fracek. Předpokládala, že rodiče mu dovolí a dají úplně všechno a on toho nepokrytě využívá. Raul byl toho názoru, že pokud by s někým mluvit měla tak možná s mámou. Ta roky žila pod nadvládou Sidonie a teď zřejmě Eduarda. Od paní ředitelky věděla, že nemá ani žádné slovo ve firmě a to bylo zvláštní. Čas asi nejlépe ukáže, kdo je kdo a jaké nakonec budou definitivni vztahy v rodině. Naštěstí ona měla Adama a to bylo nejdůležitější, byl její láska i ochránce.

Adam vařil večeři a pozoroval Annu, miloval když jí mohl pozorovat při kreslení. Vlastně si uvědomil, že díky tomu se do ní zamiloval. Poslední týdny byly skvělé, láska jim dala možnost vyrovnat se s minulostí. Taky věděl, že teď už je na případnou konfrontaci s rodinou připravená. Byla tak moc silná, obdivoval jí a miloval víc než si myslel, že je možné. Raul tu včera byl a měli možnost si promluvit, Anně to neřekl, ale byl odhodlaný mu říct o ní pravdu. Čekal prostě jestli to zvládnou sami a pokud ne, byl odhodlaný jim pomoct. Vážil si jeho přátelství, měli kolem sebe lidi kteří jim štěstí moc přáli. Hlavně byl rád děda, ten už se vzdával naděje, že se usadí a teď viděl jak je šťastný. On měl Annu opravdu rád a strašně ho těšilo, že jsou spolu.

Sid si tyhle jejich klidné večery užívala. "Lásko myslíš, že to opravdu bude takhle dobré? Mám trochu o Raula strach." "Ani on se tak rozhodl a díky tomu, že nás vidí šťastné je odhodlaný to udělat." Adam došel k Anně a objal jí, ona položila skicák. Raul se zítra rozhodl využít návštěvu Eduarda a konfrontovat ho. Bylo načase, aby si vyříkali věci okolo rodiny. "Já vím, jen nechci, aby mu to ublížilo." "Raul se o sebe umí postarat, neboj se já myslím, že už to chtěl udělat dlouho a teď má příležitost." Sid se usmála a dala mu pusu. Snad měl pravdu, opravdu už nastal čas. Teď začne Raul a ji to čeká za pár dní, byli si absolutně jisti, že Albert přivede její rodiče až tam bude jako Sid. Teď byl čas příprav a čekání. Nakonec se navečeřeli a pak si ještě povídali v posteli.

Adam si byl jistý, že se Anna trochu trápí s tím o čem mluvili s Raulem. "Přemýšlíš o tom co řekl Raul? Myslím to o tvojí mámě?" "Vlastně ano, nevím co si myslet i po tom co říkala paní ředitelka. Je to složité, ale myslím že to chce čas. Prostě uvidíme jak to celé dopadne." "Jsem tu pro tebe ať se rozhodneš jakkoliv, miluju tě a chci aby jsi byla šťastná." "Adame já jsem spokojená od doby co jsem začala žít svůj život. Teď co jsme spolu jsem už absolutně šťastná, miluju tě a díky tobě vím, že všechno zvládnu." Adam si jí přitáhl a políbil jí, miloval když jí mohl takhle držet v náručí. Jejich vztah byl plný vášně, lásky a porozumění. Díky lásce byli oba silnější a schopni bojovat s minulostí. Uvažoval nad tím co mu řekl nedávno děda, že Alice Novotná při jednáních vypadá jakoby tam byla z donucení. Možná by opravdu stálo za to zjistit, jak to s ní celé je, možná ona by ještě mohla dostat šanci. Později o tom zkusí se Sid promluvit.

Druhý den ráno v klidu snídali. Raul jen psal, že ať se ničeho nebojí. "Připadá mi, že on se na to snad opravdu těší." "Víš já myslím, že ano. Vezmi si, Sidonie ho vyhodila z firmy, nedala mu nic, její syn se k němu zachoval stejně. Po tom co jsi vyprávěla o pohřbu a době kolem, myslím, že se chce i pomstít. Možná, kdyby tehdy vaši začali zpytovat svědomí, dopadlo to všechno jinak. On tě miluje jako dceru a to co ti udělali ho zasáhlo a trápí ho to." "Asi máš pravdu, přiznávám takhle jsem o tom nepřemýšlela. Je to celé zvláštní, nějak pořád nevím jak to dopadne." "Dopadne to dobře neboj. Sice bych tu rád ještě zůstal, ale obávám se, že musíme do práce." Sid ho políbila, on jí opravdu byl největší oporou. Sid si musela přiznat, že se o strejdu trochu boji. Roky jí je spíš otcem a hlavně to byl on, kdo jí byl oporou a tím komu se mohla se vším svěřit. Adamovi to zatím neřekla, ale přemýšlela, že by zkusila promluvit s mámou. No vše se ukáže v následujících dnech. Teď byl čas příprav na velké rodinné drama.