Vzpomínky na minulost

22. Nové vztahy

O pár dní později seděla Alice u Raula před srubem a vychutnávala si klid a pohodu tohoto místa. Pořád nemohla uvěřit jak moc se její život změnil. Před pár dny byla přesvědčená, že už od života nemůže nic čekat, ale teď měla druhou šanci. Ten den kdy se vše změnilo, měli obrovské štěstí. Eduard neunesl neúspěch a opil se pod obraz, jeden z jeho kamarádů jí to volal. Taky jí řekl, že ho nechá přespat u nich. To poskytlo potřebný čas pro ní a s pomocí Sid s Adamem a Raulem si zajela do vily. Vzala si všechny doklady a dokumenty, zabalila věci které chtěla. Všechny ty kostýmky a večerní šaty, které nenáviděla tam nechala. Všichni jí pomohli to nastěhovat do bytu, kde teď bydlela. Adam jí ho nechal na jak dlouho bude chtít. Byla mu vděčná, bylo to zvláštní, ale cítila se v něm opravdu dobře, poskytoval skutečný pocit bezpečí. Musela uznat, že byla tehdy večer strašně unavená, ale spíš psychicky než fyzicky. Měla tehdy spoustu otázek, ale sama uznala, že na ně bude spousta času. V dalších dnech se dozvěděla celé příběhy Sid, Adama i Raula. Všechno to co nikdy neměla zjistit, ale s tím byl konec teď bude žít svůj život.

Raul jí teď přinesl ven čaj a sedl si k ní. "Děkuju ti, že jsi mě přemluvit sem přijet. Už chápu proč to tu má Sid tak ráda, je tu krásně a hlavně klid." "Sid vždycky říkala, že to je takové její útočiště, pro Adama měl takový význam jeho byt." "To chápu, má na mě stejné účinky, jsem v něm ráda. Sid se mě ptala, jestli nechci něco lepšího, ale já se tam vážně cítím dobře." "Nemáš kam spěchat, Adamovi je jedno jak dlouho tam budeš. Oni stejně chtějí časem pořídit něco svého společně." "Ona je s ním moc šťastná, pořád ten příběh jejich lásky zpracovávám. Je neuvěřitelné kolik toho prožili spolu a pak musela jejich láska čekat, než mohla tady definitivně svést jejich osudy dohromady." "Máš v tom úplnou pravdu, jinak zkoušel ti ještě volat?" "Naštěstí ne a je mi teď jedno co dělá, já už ho nechci pokud možno nikdy vidět." Raul věděl, že se jí Eduard pokouší najít, ale marně. Zrušila si číslo, měla nové účty v bance a slehla se po ní zem. Ten večer si vzala všechno nutné a taky svoje auto. Zároveň jí pomohl s podáním žádosti o rozvod. Jeden z přátel, který sem chodil pravidelně rybařit byl právník a moc rád jim pomohl.

Sid byla u holek v zázemí na kávě, Adam jí sem poslal i se snídaní. Tvrdil, že potřebuje babinec jako sůl. Měl vlastně pravdu, spolu to probírali několik dní. Holky i Robert samozřejmě všechno věděli. Paní ředitelka i Adamův děda byli taky v obraze. Pořád ještě zpracovávala tyhle nové vztahy v rodině. Byla ráda za obnovu vztahu s mámou, zároveň si den ode dne víc uvědomovala, v čem ona celé roky žila. Teď jakoby najednou mohla volně dýchat a měla znovu chuť do života. "Jsem ráda, že jsi přišla vážně už mi tu chybíš. S mámou jsme si říkaly, že bychom tě měly někam vytáhnout." "Já vím holky omlouvám se, bylo toho teď prostě moc. Nějak pořád zpracovávám co se stalo, taky je tu pořád to jak se otec snaží mámu najít." "Ančo my to chápeme, Eliška má pravdu potřebuješ vypnout. Jak se mamince vlastně v Adamově bytě líbí? Mohla by si přeci něco pořádného koupit." "To mohla, ale ona zatím nechce, říká nám, že se tam cítí dobře a hlavně bezpečně. Je to zvláštní ten byt má na ni stejný vliv jako měl na Adama. Je to prostě tiché útočiště a je jí tam dobře." Eliška byla ráda, že to slyší. Když jim Adam říkal druhý den po té konfrontaci co se všechno stalo, byli všichni v šoku. Paní ředitelka říkala, že ji Alice vždy přišla zvláštní a teď to všechno dávalo smysl. Teď má možnost znovu žít vlastní život, navázat vztah s dcerou a už je v běhu i její rozvod.

Adam seděl v zázemí a odepisoval na nějaké emaily. Taky odepsal Jackovi, jeho cesta do Prahy měla být za pár dní. Byl to fajn chlap a on byl rád, že se s ním zase uvidí. Taky bylo strašné vtipné, že když mu včera volal tak ve videohovoru zjistit, že on a Sid jsou spolu. Bylo zvláštní jak mu to ani nepřišlo divné, říkal jim, že celé ty dlouhé měsíce co je tam občas viděl spolu přemýšlel jak to mají. Taky říkal, že je rád, už kvůli nim oběma, řekli mu jak to celé bylo. Musel uznat, že byl hodně v šoku, zvlášť ohledně příběhu Sid. Teď se sem chystal a oni toho využijí, aby definitivně udělali tečku za minulostí. Sid teď byla u holek a sem přišel děda, slyšel jak ho, jako vždy volá z chodby. Počkal až přijde. "Adame jen jsem se chtěl zeptat jak se máte?" "Dobře, Anna je teď u holek, taky jsem mluvil s Raulem, Alice je tam spokojená." "To je dobře, ty poslední dny jí daly hodně zabrat. Je strašné, když si uvědomím kolikrát jsem jí viděl na jednáních a nikdy mi nedošlo jak to s manželem má." "Já vím dědo, ona prostě už před lety rezignovala. Žila v tom tak dlouho, že už si myslela, že není cesta ven. Teď má možnost znovu žít a znovu vybudovat vztah s Annou." "Tak hlavně, kdyby bylo cokoliv potřeba tak mi dejte vědět." "Určitě dáme, neboj se." Adam byl rád, že se Alici všichni snaží pomoct, ona to opravdu teď bude potřebovat.