Deník moderního Hraničáře- hraničářův učeň (Dokončeno)

kapitola jedenáctá- hrátky v dešti

,, Takže..." Oddechl si Gilan.

Jídlo v hospodě "U Naducaného krále" bylo překvapivě velmi jedlé. Z venčí budova působila, jako kdyby se měla každou chvíli zřítit, ale uvnitř bylo čisto, teplo a personál svou práci bral rozhodně vážně.

Lasair a Tine byli ustájeni v zadní části budovy, která byla napůl stodola a napůl garáž. Ani oni se neměli nejhůře, podestýlka byla čerstvě vykydaná, voda v korytě čistá a chladná. Alex neměla nejmenší výčitky, když tam svého koně nechala.

,, Takže..?"

Venku zase pršelo. Tma zahalila celé město a kdyby nebylo těžkých, černých mračen, byl by vidět úplněk. Teď ale nebylo vidět ani přez ulici, natož na měsíc.

Gilan se zvedl od stolu. Alex si všimla, že kromě skládacího luku má stále všechny zbraně u sebe, i nože. Asi hlavně kvůli nim byla překvapená, že se svalil na postel.

,, Co ti dal rozhovor s Gregorym za informace?" Zeptal se její učitel. Alex už věděla, že nechce, aby střílela od boku náhodně vygenerované nápady, takže si rychle projela vše, co se událo. Pak ji napadla jedna otázka, která, z jejího pohledu, byla dost zásadní:,, je vůbec ten George důvěryhodný?"

Gilan se uchechtl. ,,Si piš, že je. Však mu nic jiného nezbývá!"

Alex to zmátlo, ale pokračovala dál v přemýšlení. Ne že by jí to bůh ví jak šlo, ale nakonec nějakou teorii přeci jen vymyslela.

,, Myslím, že ten... někdo je prodejce nelegálních látek. Však se sám málem prokecl. Je součástí nějaké sítě, díky čemuž má informace. A ty vzpoury v lénech... Vždy se k nim připojila domobrana a vždy za tím stál nějaký neviditelným člověk.

Myslím, že to je někdo z jeho party a že se s domobranou snaží o převrat, protože domobrana je ozbrojená, takže by pak mohli násilím vzít království... A pak možná i sousedy. Přeci jen, Pikty se chce spousta Araluenců zbavit, protože, no, je to Pikta."

Gilan chvíli zpracovával a pak kývl. ,, Ten začátek, že prodává a má síť, to jsi trefila. Ale ten zbytek je podle mě trochu jiný." Zavrtěl se na posteli. Na nohách, které mu vyseli přes pelest a jen tak se kývaly shodil své boty.

,, Máš pravdu, někdo asi chystá povstání a domobrana v tom má rozhodně prsty. Zapomněla jsi ale na jeden detail - poslední část rozhovoru s Gregorym." Gilan se protáhl a Alex se zmateně vrátila do pochmurného domu. Nic dalšího se jí ale nevybavilo. Tedy, až na...

,, Baron divoké vody," vydechla. V její ubohé hlavičce se zase pohybovali myšlenky. Co všechno patří do tohohle příběhu? Kdo všechno v tom má prsty? Co je příčina a účel? Připadala si malá a ztracená ve víru věcí, kterým nebyla schopna porozumět.

,, Ano, baron, a hlavně jeho smrt. Jak moc zvládáš dějepis?"

Dějepis? Tak v tom se příliš neorientovala. Pamatovat si všechna ta data a události bylo nad její schopnosti. Tak nějak to interpretovala svému učiteli a ten se s tím smířil.

,, Tohle na chvíli necháme. Dám ti lekci typické práce hraničářů, obleč se a vyrazíme ven."

Alex se podívala z okna. Chtěla namítnout: vždyť prší, ale s útrpným výrazem přijala rozkaz, protože věděla, že nějaký ten jarní deštíček Gilana opravdu nezajímá. Vzala si pláštěnku a znovu se obula (stejně jako Gilan).

Venku, k překvapení všech přítomných, stále pršelo. Teď byla Alex znovu vděčná za částečně nepromokavé oblečení, i za podivně ušmudlaný vzorek, protože v tak hustém dešti byli jeho nositelé téměř neviditelní.

Proplétali se ulicemi Macindawu a skrývali se ve stínech. Gilan, ačkoli nebyl ani pět kroků daleko, se Alex ztratil z očí, a proto ho nyní sledovala pouze instinktem, který jí bůh ví jak Gilan předal.

Náhle jí cestu zastoupili nějací lidé. Chtěla se otočit a obejít je, ale za ní stáli další tři. Byla v obklíčení.

Nestačila ale začít panikařit. Věděla, že by se mohla bránit, ale okamžitě vyškrtla luk, jehož tětiva by v takovém dešti ihned navlhla. Aby se bránila válečky, na to jich bylo až moc. Ruka jí tedy pod pláštěnkou zašátrala po dvojitém pouzdru u pravého boku.

,, Ale ale! Hoši, myslím, že tohle pískle zabloudilo!" Ozval se jeden. Ostatní se hlasitě zasmáli. ,, Tak mu pomůžeme! Ale nejdříve bych jí odlehčil náklad; co třeba nějaké zlaťáčky, panenko?"

Alex vytáhla saxonský nůž. I přes déšť, který tlumil veškeré zvuky, bylo slyšet svist kovu o kůži. Očima projížděla skupinu a snažila se odhadnout, kdo zaútočí první.

,, Ale ne, koťátko se chce prát? Aby nás svým kapesním nožíkem nepoškrábala!" Další sborový smích.

A pak začala bitka. Jeden z té party co stála za ní se na ni vrhl. Na poslední chvíli se vyhla jeho dlouhému noži a naplocho vzala jeho ruku plochou stranou toho svého. Muž, který protiútok nečekal, upustil s hlasitým řinčením svou zbraň.

Alex ale na takovéhle detaily čas neměla. Šli na ní další tři- dva s nožem podobným tomu, co se válel na zemi a poslední měl dvě kudly. Na reagování neměla mnoho času. Prvnímu útoku se vyhla, klekla si a popadla na zemi se válející nůž. Zkusila vyváženost a pak jím spodním obloukem hodila po tom se dvěma noži, protože jinak by se mu neubránila.

Další dva hoši zaútočili zároveň. Alex cítila, že jí něco narazilo do ruky, ale krev neviděla, takže víc pozornosti si ono zranění nevyžádalo. Útočníku na pravo podrazila nohy a když se zvedala z podřepu, pěstí dala druhému spodním hákem do brady.

Teď ale přišla řada na gangstery. Ten, kterého srazila k zemi na úplném začátku, jí zatáhl za nohu. Lehla k zemi. Toho se pokusil využít jeden s dlouhým nožem a chtěl jí bodnout, ale k jejímu štěstí se jí na poslední chvíli povedlo lehce odsunout a čepel tak dopadla jen pár palců od ní, a to s hlasitým řinčením.

V úzké uličce před tím Alex příliš nepředpokládala, že by ti chlapi mohli využít svou početní převahu. Když teď ale byla ve slepém bodě na dlažbě, všichni čtyři se na ní sesypali. Poslednímu tekla krev z ruky proudem, takže se této bitky nezúčastnil.

Proto byl asi první, kdo si všiml další temné postavy. Vlastně dvou. Další věc byly šípy v jeho přátelích. Nebo byli ty kusy dřeva to první, čeho si všiml? Nestihl tyto myšlenky dokončit, protože i jeho si jeden z šípů našel.

Na zemi se válelo šest těl. Nikdo nebyl mrtvý, na to si dali střelci bacha. U kaluže krve se ale stále nacházela ona.

A její osud mohl být brzy u konce.

Aloha!
Budeme předstírat, že vůbec nemám decentní spožďeňí. ✨VůBeC✨

Easter eggy zaručeny, vOuTuJtE, komentujte, existujte, kritizujte.

Sè onr sverdar sitja hvass