5

66 5 1
                                    

(pohled Alexe)
Koukám na nej a nevím jestli si dělá ze mě prdel nebo to myslí vážně. Vypadám snad jako člověk kterej je něco z toho chápe?!Neochotně jsem si vzal papíry a koukl se na to. No vypadá to teda docela lehce ale tak co já vím že jo zase v tom budou ty chytáky a já budu zase v prdeli. Hej ale naštěstí jsou někde takový ty otázky že a, b, c nebo ano ne ale pak tam jsou i příklady a rýsování a to mám rád to mi jde. Tak nějak jsem to napsal a zase to odevzdal službě která to vybrala a dala ucitelovu na stůl.

( Pohled Kentara)
Dodělal jsem svoji práci a koukal se po třídě. Ty pohled jsou k nezaplacení. Nevím jestli jsem už zmiňoval, ale man tu neteř od mojí starší sestry. Úplně mě propalovala pohledem, ta mě zase seřve co jsem ji to udělal. Chováme se k sobě jako bratr a sestra nejspíš to bude tím že jsem vlastně SKORO stejně starý no takových 10 let no nevím asi jsem debil ale nepřijde mi to moc. Zeptal jsem se kolik jim toho ještě zbývá a všichni řekli že to mají hotový. Poprosil jsem zase službu ať mi to vyberou  já si to srovnal na kopičku, odložil stranou a začal vysvětlovat novou látku. vypadlo to že to všichni chápou, ale myslím si že třeba Aki to úplně nepobírá protože co si budeme Aki nepobírá snad nic.

(Pohled Alexe)
Po asi deseti minutách jsem si přestal kreslit do sešitu a koukl se na tabuli. SI DĚLÁŠ PRDEL NE!? On vysvětluje novou látku a ja si v klidu kreslím do sešitu no já jsem kripl. Snažil jsem se to nějak pochopit, všiml jsem si že tam ten postup i popsal, takže jsem opisouval celou tabuli. Tyjo nějak mi to šlape. Asi to chápu, ale nevím podle mě to mám asi blbě,  bo takhle jednoduchý to nemůže být. Než jsem si to stačil nějak rozmyslet jestli to chápu nebo ne, zazvonilo. Pozdravili jsem učitele a já se chystal na další hodinu. Měli jsme chemii tak jsem si ji logicky šel připravit a přesunul se na chodbu čekat před místnosti kde se učíme chemii. Sedl jsem si na zem jako vzdicky a čekal na zvonění. Zase jsem se propadl do hlubokých myšlenek a nevnímal okolí, vrátila mě do realitu bolest na žebrech. Aki do mě kopl se slovy: „hej jdeš nebo se učíš na chodbě!?........demente" zamumlal poslední slovo když procházel dveřma. Zvedl jsem se a vešel do třídy.

(Pohled Kentara)
Dodělal jsem si práci a učení noprostě vše probíhalo jako vždy. Teď mám před poslední hodinu a hned potom tělák s mojí třídou. Docela se těším, protože jsem si pro ně připravil kilometr, musí ho uběhnou za co nejkratší dobu. Hodina rychle uběhla a já šel pro prváky. Achjo tak neskutečně se zase těším na ty pohledy a komenty okolo toho.(btw mají tělák spolu, ano já vím je to divný ale perfektně se mi to hodí do příběhu.) Jak jsem  předpokládal měli kecy. Jen jsem se pousmál a šel připravovat dráhu. Sepsal jsem si jména a připravil stopky ať v tom nemám bordel. Běží po skupinkách, vyšlo mi to tak že je Aki, Alex, a Mika spolu (Mika je ta jeho neteř.)

___________________________________________
Taaak po asi 3 měsících tu je nová kapitola
Jeeeej. Jo jsem na sebe hrdá že jsem vydala další ale zároveň se za sebe studium že nevidavam pravidelně a že se mi ty kapitoly pořád zkracují a jdou kratší. 🥲Nevadi děkuji že čtěte tenhle příběh a zase můžete připomenout chyby a prekliky no vselijaky možný kraviny co vám tam nesedí děkuji.

Nemocný Kde žijí příběhy. Začni objevovat