8

62 4 0
                                    

(pohled Alexe)
Když jsem se s Hitoshim vrátil, uviděl jsem už docela dost opilýho Akiho. Ajaj řekl jsem si v hlavě a radši zalezl na druhý kraj baru kde seděla slečna s kamarádkami. Zeptal jsem se jich jestli něco nepotřebují a jestli je vše v pořádku. Odsouhlasili mi vše a já se konečně podíval odkud přichází ten prozírající pohled. K mému neštěstí to byl Aki. Zavolal si mě k sobě a já ho musel uposlechnout protože:"náš zákazník, náš pán!" Nenávidím tuhle větu ale musím se podle ní řídit. Ughhg někdy bych se kvůli tomuhle fakt zabil bo prostě nechceš aby tě osahával nějakej namachrovanej plešatej úchylák. Přišel jsem teda k němu a slušně jako vždy se ho zeptal co si bude přát ode mě. „nalij mi dvě rundy." „omlouvám se ale nemůžu." odpověděl jsem mu v klidu. „Ježiš tak mu to nalej a nehádej se sním vždyť není tak opilej abys mu už nemohl nalít." Ozval se za mnou Hitoshi.

(Pohled Kentara)
Neskutečně dlouho jsme kecali ale mě už to přestávalo bavit. Nikdy mě tady ty srazy moc nebavily. hlavně už byli všichni nalití a nevěděli co plácaj. Šel jsem si odskočit na toaletu. Byl tady docela klid. Opláchnul jsem si obličej ve studený vodě, abych se alespoň trochu probral. Někdo sem vlítnul a šel rovnou k poslednímu umyvadlu u zdi. Napustil si vodu do toho umyvadla a mě došlo že to je Alex. Pořád si něco mlel. Nerozuměl jsem mu, ponořil hlavu do vody.

(Pohled Alexe)
Nalil jsem mu teda dvě a tu druhou ke mě zpátky přisunul. Pochopil jsem že chce abych to vypil. Nechutná mi to mám k alkoholu odpor nechci to pít. Hitoshi do mě drknul když vyděl že se k tomu nějak extra nemám. „noták jedna tě nezabije alespoň ti práce půjde líp. Hmm?"  Kýval jsem hlavou na nesouhlas. Fakt to nechci dělat! „ notaáák." Drknul do me znova. Hodil jsme to teda do sebe. A hned to zapil vodou bylo to fakt hnusný. Odešel jsem na záchody kde jsem si napustil vodu do umyvadla. "Nechci to dělat. Proč to dělám když nechci." Pořád jsem si to opakoval. Ponořil jsem hlavu do vody abych se trochu uklidnil. Opřel jsem se o zeď po který jsem následně sjel na zem.

(Pohled Kentara)
Celí jsem to zmateně sledoval. „ v pohodě?" Zeptal jsem se ho. Vypadá dost naštvaně.

(Pohled Alexe)
Vyděsil mě něčí hlas. Okamžitě jsem si stoupl a podíval se na dotyčnou osobu. Byl to zase ten zkurvenej učitel. Co tu pořád chce? Proč tu je? Nevím nechápu to kde jsem já je i on! To me snad sleduje nebo co chce? „j-jo je mi fajn." Odpověděl jsem mu na otázku, ale tím jsem nechtěně začal konverzaci. Achjo na to fakt teď nemám náladu ani čas.

(Konverzace)
„ A co tu děláš?" „heh mohl bych se ptát na tu samou otázku." „no to teda nemohl protože tohle jsou toalety pro zákazníky a ne zaměstnance."

(Pohled Alexe)
Uvědomil jsem si že má pravdu. Jen jsem se zasmál a znovu se složil na zem. Já už to fakt nedávám. Chce se mi brečet z toho jak jsem neschopnej. Zvedl jsem se a s omluvou že mam práci odešel.

(Pohled kentara)
Nechápal jsem to ale nějak jsem to neřešil. Odešel jsem za svoji partou a pokračoval dál v "bavení se".

(Pohled Alexe)
Šel jsem zpátky k baru. Samozřejmě si mě Aki zase odchytil. Byl fakt moc opilej, chtěl abych vypil zase nějakou skleničku co měl položenou před sebou. O co mu sakra jde!? Já to nechci pít prosím. Zase jsem se s ním hádal. Odmítám to pít. Nechutná mi to, nevím co to je a prostě to pít nechci. zapomněl jsi? Náš zákazník náš pán. " zašeptal mi do ucha Hitoshi. Aaaaahhhhhggggr. Nechtěl jsem se s ním dál hádat tak jsem to prostě vypil. Začal jsem to už trochu pociťovat. Nevím alkohol na mě vždycky působí docela rychle. Zjistil jsem to už asi před rokem když mi bylo patnáct a táta do mě lil jedno pivo za druhým. Pivo je fakt strašně odporný. Oklepal jsem se nad tou vzpomínkou.

Nemocný Kde žijí příběhy. Začni objevovat