Nemocný

9

(pohled kentara)
Bože měl bych se sebrat. To jsem vždycky takhle depresivní když piju? Zeptal jsem se sám sebe a odpověď radši nechtěl znát. Zabalil jsem to když jsem dopil asi 5 skleničku. Víno do ledničky a skleničku do dřezu. Došel jsem do ložnice a to že jsem se na schodech málem zabil nebudu komentovat. Já kretén si ani nerozsvitil takže jsem neviděl na cestu a zapomněl že mám schody. No nevadí. Došel jsem teda do ložnice a lehl si na postel  ještě jsem nespal ale jen jsem měl zavřený oči. Něco se vedle mě pohlo. Docela jsem se lekl. Ale kdež se to ke mě schoulilo došlo mi že to je Alex. Byl celej studenej, když jsem šel na balkón nechal jsem otevřené dveře takže tu je trochu zima. Přikryl jsem ho. Všiml jsem si že se na mě dívá. „Promin nechtěl jsem tě probudit." „M-můzu vás .......o-obejmout?" Řekl stydlivě a rozklepalně. „Jistě když ti to udělá radost proč ne." Odpověděl jsem mu trochu zařazené ale potěšeně. Nečekal jsem že tohle někdy řekne a už vůbec ne dnes a teď. Ale to z něj nejspíš mluví jen ten pomalu vyprchající alkohol. „nooo... Vy spíš jen strašně hřejete." Jen jsem se uchechtl a prikril ho. „To mi chceš do konce života vykat nebo si můžeme týkat?“ zeptal jsem se po chvíli kdy ještě nespal. „Tykat?" „Ano. Týkat. To víš co je ne?" Odpovědí mi bylo jen jemně zakyvani hlavou na souhlas. „Tak mi říkej Kentaro.“ „Dobře." „Teď už ale spinkej. Ano?" Řekl jsem mu a on zase jen přikývla na souhlas, více se mi zavrtal do hrudi a spal. Bylo vidět že už toho má dneska dost. Ráno se ho musím na vše zeptat doufám že bude chtít odpovídat sám od sebe nemůžu to z něj přece nutit. Jak je možný že usne tak rychle? Nebo počkat lepší otázka. Proč mě nejde usnout tak rychle? Nevím, ale co vím je to že to je tak vždycky. Napiju se a pak aspoň půl hodiny nemůžu usnout. Jen jsem přemýšlel nad podobnými blbostmy a koukal na Alexe. Je strašně roztomilý a nevinný když spí. Prolitlo mi hlavou. SAKRA KENTARO! TAKHLE NEMŮŽEŠ MYSLET JE TO TVŮJ ŽÁK! Pokáral jsem se a s touhle myšlenkou usnul.

*Ráno*

Probudil jsem se asi okolo půl 11. Chtěl jsem se zvednout ale bránil mi v tom Alex. Budeme ignorovat že jsem na nej zase zapomněl, prostě si nemůžu zvyknout že tu semnou někdo je když žiju už nějakou tu dobu sám. Byl na mě namáčklej a když jsem se od táhl jen zamručel neco jako zimaa~ a znovu se na mě namáčkl. Mmhhmm tak dneska už asi nevstanu. Po chvíli mě napadlo že bych mu mohl podstrčit toho obřího Nedvěda co jsem tenkrát dostal od mého velice zábavného kamaráda. Natáhl jsem se pro něj a nějak ho za mě vyměnil. Heh uchechtl jsem se když mi to vyšlo. Vzal jsem mobil a vyfotil jsem si ho protože to bylo strašně roztomilý. Bože teď se cítím jak nějakej pedofil... Stejně to nevymažu. Pořádně jsem ho přikryl, aby nekecal že mu je zima a odešel jsem. Po včerejšku mě bolela hlava 'logicky když jsem chlastal jak starej dědek válející se před hospodou' vzal jsem si prášek a udělal si snídani.

(Pohled Alexe)
Ani jsem se pořádně neprobral a ucítil jsem neskutečnou bolest hlavy. Potom co jsem se vzpamatoval mi došlo že ležím v cizí ale povědomí posteli. Víc mě ale zarazilo, že se mačkám na neskutečně obřího medvěda. Zase jsem se k němu přitulil bo neskutečně voněl a byl příjemný. „heh" mám pocit že moje srdce se na vteřinku zastavilo z toho jak jsem se lekl. Otočil jsem se za původem mé menší srdeční zástavy. Zase učitel. Jsem docela rád že to je on a ne někdo jiný.

(Pohled kentara)
Po chvílích jsem ho zašel zkontrolovat jestli je v poho ale zatím stále spal. Byla už skoro jedná a já se divil že stále spí. Došel jsem se na něj znova podívat zrovna se probouzel. Jen se zmateně rozhlédl a hned na to se znovu zabořil do médi. Uchechtl jsem se a tím si vysloužil rozrušený pohled toho drobka válející ho se mi v peřinách. „dobre ráno. Budeš ještě spát nebo jdeš semnou dolů. Jen mi zakýval že půjde dolů. „Dobře tak mám počkat nebo jít pryč."„počkat." Zašeptal.