UČITEL LEKTVARŮ

ŠKOLNÍ TREST

,, No ještě, že jste tady. Já vám to říkala Snape, už týden vás naháním kvůli toho, že mi ve skladu docházejí lektvary a dívejte. Teď je tady student a já ho nemám čím léčit, to je opravdu neslýcháné...''

,, Klid Poppy, už jsem tady...Postarám se, abys měla co nejdřív všechny lektvary hotové.. Co potřebuješ nejdřív?''

Madame Pomfreyová se na něj usmála, chytila ho za rameno a ukázala naším směrem. 

,, No co vám budu vykládat, sám se podívejte, studenti zase dělají hlouposti a pak končí dokonce i v bezvědomí! Ale vše už je v pořádku, jen má tady ten váš zmijozelský student na hlavě dost velký otok a bojím se, že by se mohl rozšířit.''

Profesor Snape nás s  přizvednutým obočím skenoval jednoho po druhém pohledem.

,, Ano, očividně noví potížisti... Pane Blackwelle, váš otec by jistě neměl radost, kdyby se k němu dostalo, že jeho nástupce chodí za školu a utíká ve večerních hodinách z hradu, že ne? Předpokládám, že tohle se vám nemohlo přihodit při hledání bodlošů..''

Takže mu to došlo. Počkat jak věděl-

,, Ne, pane.''

,, Vaším nezodpovědným chováním mě nutíte udělat něco, co bych nechtěl. A z toho už vás otec bohužel nevyseká jako vždy. No a vy... pojďte semnou. Pokud si dobře vzpomínám, ještě jsem vám nezadal školní trest.''

Vyšli jsme z ošetřovny a mířili jsme do nějakého sklepení se zásobami do lektvarů. Profesor bral různé sklenice, váčky, zvláštní ampulky,..

,, Mohla bych Vám s něčím pomoci?'' zeptala jsem se, když jsem viděla, že má plné ruce. 

Podíval se na mě vyčítavým pohledem. Jakoby mi dával najevo, že nejsem normální. Pak jen mávnul hůlkou a všechny sklenice se vznášely kolem nás.

Prošli jsme dále chodbami hradu až do učebny lektvarů. 

,, Budete připravovat lektvary pro Madame Pomfreyovou. Mám důležitější věci na práci a pochybuju, že tyto lektvary pro vás budou problém... Můžete to brát jako přípravu na soutěž. Pokud se k ní vůbec dostanete, protože tímhle tempem se dostanete tak maximálně s kufry na nádraží.''

,, Hrozně se Vám omlouvám, bylo to celé hrozné nedorozumění-''

,, Začněte připravovat lektvar na bradavice a na odřeniny...''

Sám se postavil kousek ode mně a začal připravovat lektvar pro Mordena. Poprvé jsem ho viděla (střízlivá) dělat umění lektvarů, jeho umění. Já začala dělat své lektvary, v prázdné podzemní učebně, se Snapem. Bylo ticho, které narušovalo jen příjemné probublávání v kotlících.

Po dlouhé chvíli ticha už to nevydržím a promluvím.

,, Proč jste o mě neřekl Brumbálovi? Moje chování bylo pravděpodobně na vyhazov ze školy.''

Profesor ani nezvedl oči. ,,Tím mi říkáte, že si to mám rozmyslet?...''

,,Ne to ne, jen jsem chtěla znát důvod, protože k Mordenovi jste dnes byl-''

,, Morden není zrovna ten typ žáka, který by měl nějaké naděje na lepší budoucnost, nakonec se nechá svézt svým pošetilým a nadřazeným chováním... A vy se povezete s ním jestli tohle vaše přátelství považujete za správné. Pochybuji, že vám pověděl o úspěších své rodiny... No a pokud ještě chcete spekulovat nad včerejškem, jděte za ředitelem.'' odměřeně si mě prohlédl a rázným  krokem odešel s lektvarem na ošetřovnu. 

---

Další dny v Bradavicích probíhaly poklidněji. Nechtěla jsem profesora Snapea ničím naštvat, aby si nerozmyslel mé doučování na soutěž. Scházeli jsme se pravidelně v úterky ve večerních hodinách a vždy to probíhalo stejně. Byl mi zadán lektvar, profesor ho zkontroloval a mezitím míchal své lektvary, nebo čmáral do pergamenu. Vůně učebny lektvarů, santalového dřeva a pergamenu začala být pro mě nejkrásnější vůní na světě a už po východu z učebny jsem se nemohla dočkat na další hodinu. Usínala jsem každý večer s myšlenkami na tmavé oči, které se mi vpíjely pod kůži. V noci jsem se kradla do knihovny jen abych ho mohla na chvíli cítit ve své blízkosti. Kdykoli prošel kolem mě po chodbě, neskutečně se mi rozbušilo srdce a podlamovaly se mi kolena. Nemusel se na mě ani podívat... 

,,Tak hele a dost.'' Kate mě zatáhla do prázdné učebny když jsme procházely hradem a on se znenadání objevil před námi. ,, Myslíš si, že jsem hloupá? Neznáme se sice kdo ví jak dlouho, ale momentálně jsi moje nejlepší kamarádka a myslíš že si nevšimnu, když jsi do někoho totálně hotová?''

Úplně jsem zčervenala. V normálním světě není ok, když se vám líbí učitel. Než jsem ze sebe cokoliv stačila vykoktat-

,, Proto se teď vyhýbáš klukům? A Mordenovi? stalo se mezi vámi tenkrát něco u jezera? Tyvole jsem tvoje nejlepší kámoška a nic nevím! Jak si tohle představuješ?''

Počkat, takže ona neví, že-

,, Tak dělej mluv! To kvůli toho je teď Morden úplně jak vyměněný?''

,, Co je s Mordenem?''

,, Věděla bys to, kdyby ses furt někde neschovávala s knížkama z lektvarů.''

,, Dobře, dnes půjdu s vámi na večeři a večer si s ním promluvím, dobře? A ne, nic se nestalo. Prostě jsem poslední dobou myšlenkami celá pryč, ta soutěž je pro mě extrémně důležitá, zúčastní se studenti ze 3 různých kouzelnických škol včetně mé bývalé a já-''

,, Fajn, budiž ti odpuštěno. Když tě o lektvarech nestopnu tady, budeš mi o tom vykládat další 2 hodiny. Pojď, jdem si zalétat, obě to potřebujem.''

---

Odrážím se od země a letím rychle vzhůru. Tohle létání s Kate je skvělé. Kvůli nepřirozenému zájmu o učitele úplně zapomínám občas vypnout. Vyletíme nad hrad a dáváme si závody, kdo dříve sletí k jezeru. Cítím, jak mi vítr cuchá vlasy, jak nabírám na rychlosti. Řítíme se střemhlav k hladině, už jsme skoro u ní a na poslední chvíli vyrovnáváme košťata. Kate byla jako vždycky rychlejší. Když už letíme plynule, dotýkám se hladiny rukou a pozoruji, jak se za ní čeří voda. Je skvělý zase na chvíli žít. Nakonec vyletíme vysoko k Bradavicím a přistáváme na střeše jedné z věží. Střecha věže je strmá, ale má asi půl metru rovné plochy kolem dokola, takže si sedáme, Kate vytahuje dýňové košíčky a klábosíme do západu slunce. 

,, K. Díky, že tě mám. Ani nevíš, jak moc jsem tohle potřebovala.'' objímám ji kolem ramen.

,, Jsem úžasná, řekni mi něco, co nevím. Ne, Vick. Fakt se mi nelíbíš, vůbec nejsi ve svý kůži. Jako bys byla s tou svou soutěží úplně obsesivní a to fakt není Vick, kterou znám.''

,, Máš pravdu.. Tak pojď, letíme na večeři. ''