Poslední okvětní lístek

9. kapitola

Léto loňského roku

Možná se mi to celé jen zdálo, nedržel mě v náruči a nelíbali jsme se v křišťálové řece v srdci Kokořína. To bych ale pořád tak jasně necítila Davida rty na těch mých. Náš polibek se mi zaryl hluboko do paměti. Mé tělo při vzpomínkách na něj velmi bouřlivě reaguje, celé vibruje a hoří touhou po dalších polibcích a dotecích s ním. To já políbila Davida, ale on nás dostal do té situace, kdy jsme si byli tak blízko, že jsem nemohla tu příležitost nechat být. Musela jsem ji využít, protože jsem měla strach, že bych si ji mohla znovu nechat utéct mezi prsty. Tak jako když jsme spolu tančili na Harasově. Věděla jsem, že jsou pouze dvě možnosti, jak to mohlo dopadnout. Mohl mě odmítnout nebo polibek opětovat. Opětoval ho. Na malý okamžik byl zaskočený, pak ale velmi rychle převzal iniciativu a právě v ten moment se z obyčejné, nervózní pusy stal nejkrásnější a nejvášnivější polibek mého dosavadního sedmnáctiletého života. Mohu si pouze vyčítat, že jsem s tím tak dlouho otálela, protože tyto nejasné první kroky už mohly být dávno za námi. 

Cestou zpět na farmu jsme nemluvili, protože jsme potřebovali včas vrátit koně. Nechci říct, že jsme pak v autě dělali, že se mezi námi nic nestalo, ale ani slůvkem jsme se k událostem z projížďky nevrátili. David nadšeně plánoval víkendové aktivity pro celou partu a já mu pouze zasněně přitakávala. Zastavil před naším barákem s tím, že musí jet ještě za Jakubem. Pohladil mě po stehně, rozloučil se se mnou a odjel. Možná jsem se k celé situaci měla vrátit já, ale nenaskytla se mi ta pravá příležitost a pak už bylo pozdě. Musím si s Davidem do víkendu promluvit, abychom si to mezi sebou vyjasnili. Do té doby si vše nechám pro sebe, aby se nezačaly šířit nějaké drby a nepravdivosti.

David večer napíše do našeho společného chatu informace k víkendové akci a všichni naši přátelé jsou nadšení z dobrodružství, které nás spolu o víkendu čeká. Já přemýšlím pouze nad tím, zda budu v teepeečku s Davidem nebo se Sárou. To asi hodně předbíhám, ale nejsem schopná zastavit všechny ty představy, které se mi nyní vynořují v hlavě. Davida Nikodýma znám a mám ráda celý svůj život. Vše je s ním velmi snadné. Přátelství bylo. A ještě snazší bylo se do něj zamilovat. Miloval mě i on celou dobu a jen potřeboval to první popostrčení, abychom tomu mohli oba spolu propadnout? Možná mu až náš polibek otevřel oči. Nebo si až v tu chvíli uvědomil, že nejsme pouze přátelé a je mezi námi více. Brzy se všechno dozvím. Jsem ve svém pokoji a snažím se soustředit na knížku. Ale, když vidím, že jednu stránku čtu pořád dokola, raději knihu zaklapnu a odhodím na postel. Na mobilu vidím, že tam pořád přibývají zprávy od kamarádů, ale v jeden moment si všimnu, že David poslal před chvílí také zprávu do naší soukromé konverzace: Pořád na tebe musím myslet. Ta pusa byla nečekaná, ale krásná. Doufám, že si to brzy zopakujeme. David

Tak jsem se nakonec dočkala reakce na dnešní události. Ale nevím, zda jsem z ní nějak více moudrá, než jsem byla předtím. Myslí na mě, nečekaná a krásná pusa a chce si to brzy zopakovat. Přemýšlím, co a kdy mu odepsat, abych nevypadala moc dychtivě. Nakonec se rozhodnu pro jednoslovnou a snad dost výmluvnou odpověď: Nápodobně. Dnešní večer už nic dalšího nevymyslím, tak jdu mámě pomoct s večeří a pak s Nelou koukám na nějaké připitomělé animované seriály v televizi. Od Davida mi žádná další soukromá zpráva nepřijde.

Až do konce týdne mám volno z cukrárny, protože si více hodin chtěla nabrat naše brigádnice. Neměla jsem s tím žádný problém, když se to plánovalo a teď, když vím, co mě v následujících dnech čeká, už vůbec ne. Se Sárou se rozhodneme, že si v pátek na celý den vyrazíme na koupaliště do Mšena. Máma mě poprosí, zda bych s sebou nevzala také Nelu. Nejsem z toho nadšená, ale nemám to srdce je odmítnout. Babička s dědou si musí také odpočinout a u mámy v práci by to pro Nelu byl fakt nezáživný den. A pořád je to má malá sestřička. Na koupališti bychom se měly potkat také se Zuzkou a Alenou. Možná se k nám později přidá i Michal, který tam brigádničí. Rozhodneme se, že pojedeme vlakem. Bude to tak s Nelou nejjednodušší. Je celá nadšená, že si užije den s velkými a částí mé party. Možná tam potká nějakou svou spolužačku nebo kamarádku a my si budeme moct se Sárou v klidu promluvit. Potřebuju, aby mi poradila s Davidem, protože jsem celá nervózní z našeho dalšího setkání.