kulička tapioky

🧋 33 🧋

Prázdniny a tudíž i společná brigáda se blížila ke konci.

A kluci si to uvědomovali. Bylo to, jako když si všimnete, že vás píchl komár a až pak cítíte to svědění. Dokud si to ani jeden z nich neuvědomil, nemysleli na to. Byli teď spolu a byli spokojení, ne? Klapalo to. Proč by to nemohlo klapat dál?

Tak na to nahlížel Lukáš. Měl v sobě bordel, netušil, co chce, ale s Vincem mu bylo fajn. Neřešil to. Dokud se s ním cítil spokojeně, neviděl důvod přemýšlet nad tím.

Vinc ale tak bezstarostný nebyl.

Měl strach. Strach, že neví, jak na tom je. A doopravdy nevěděl.

Ano. Chodili spolu s Lukym na brigádu, občas se šli projít po skončení směny, ale jak to bude vypadat, až společnou práci mít nebudou. Budou se vídat? Bude mít Lukáš čas po škole jít ven? Bude mít Vinc sám čas po škole jít ven? Špatně zvolená škola mu dávala zabrat a v mysli viděl tu hrůzu v podobě těžkého učiva. Domů se vracet unavený a do noci se učil, aby měl vůbec nějakou šanci se další rok do školy vrátit. V tomhle rozpoložení by na Lukyho neměl čas.

Občas o tom přemýšlel dlouho do noci. Co když tolik ani pro Lukáše neznamená? Jenom letní láska. Další léto přijde někdo další. Přeci jen, Lukáš se moc slovy neprojevoval a Vinc tím pádem taky mlčel.

Přišlo mu brzy přiznat se k silnějším cítům, ale zároveň strašně toužil po tom, aby to někdy od Lukáše slyšel. Ale on to začal, ne? Je správné předpokládat, že by i u tohohle měl udělat první krok, ne? Ne?

Vincent byl zmatený a zoufalý. Chtělo se mu řvát. Křičet. Možná i trochu brečet. Chtěl u sebe Lukáše.

Ale byly 2 ráno. To asi není nejlepší čas na to někoho obtěžovat.

Poslední zpráva mu od Lukáše přišla v devět, určitě si už šel lehn-

Telefon mu zavibroval na břiše, kde si ho položil a rychle po něm chňapl. Potřeboval se rozptýlit, potřeboval na Lukáše chvíli nemyslet, což je těžké.

A těžší, když ta zpráva byla od něj.

Posílal mu stránku z jedné knihy, kterou Vinc rychle prolítl očima. Byla to nějaká vtipná scénka.

Co se na tohle odepisuje?

Lukáš naštěstí vyřešil trable jednoduchým způsobem- napsal zprávu.

[Asi není úplně ideální číst si do dvou ráno, když vstáváme brzy, co? 🤔💀]

[Alespoň něco děláš! Já nemůžu spát 😭]

Ozval se vyzváněcí tón. Lukáš volal.

Vinc to zvedl. Co mu chce?

,,Dobrý podvečer přeji." zasmál se Lukáš a Vinc se uchechtl.

,,No dobré brzké ranko." usmál se.

,,Děje se něco? Že nemůžeš spát?" ptal se starostlivě Luky a Vincentovi se sevřelo srdce.

,,Jen přemýšlím."

,,Nad čím."

Vinc se zarazil. 'Mám jít s pravdou ven?'

Ano. Půjde. Zapíráním by působil podezřele.

,,O nás."

Mně je ze sebe úplně zle.

Dělám všechno na světě, ale nic nepíšu 😝😝

Chystám i překvápko chichi.
A jednodílovky. 😋