kulička tapioky

🧋 14 🧋

Vincent se nechápal.

Nechápal, proč se k Lukášovi naklonil a dal mu pusu na tvář. Nechápal, proč se dneska choval jako ubulený děcko. Nechápal sebe.

Ležel u Jáchyma na posteli. Ne, že by si to spolu vyřešili, ale Jáchym nedokáže Vince odmítnout, když je na dně.

,,Tak co je, ty hromado neštěstí?" povzdechl si Jáchym a sedl si k Vincovi, kterej civěl do stropu. Neviděl tam mouchu, u které by se mohl divit, jak to že nespadne. Viděl jen bílo.

,,Já jsem dneska úplnej kokot." zakňoural smutně Vincek a ucítil, jak se na něj svalil Jáchym.

,,Jašku, vole, seš těžkej jak hovado, slez ze mě!" zasípal Vinc a Jáchym se smál. Nesleze.

,,Tak mluv, co tě tíží?" zeptal se znovu a vyhl se ráně.

,,Ty! Slez!"

,,NIKDY!"

Chvíli se tak prali, ale pak Vincent vyhrkl: ,,Dal jsem pusu Lukášovi"

,,Cože vole?! Seš-"

,,Dement, jo jsem, ale jen na tvář jakoby."

,,Pomátl ses?"

,,Jo!"

,,Tak ty ses zbláznil."

Vincent přikývl.

,,Ty kokote! Sakra, co? Ty ses-"

,,Já nevím! Já se nechápu vůbec!"

,,Já tebe taky ne!"

Chvíli na sebe pokřikovali v podobném smyslu, než se Jáchym v rámci situace uklidnil.

,,A ty k němu-"

Vincent ho přerušil.

,,Já nevím, já prostě nevím!"

,,Nevyšiluj, chováš se jak ženská!"

,,Já nevyšiluju! To tys tady šílel!"

,,Ty šílíš teď!"

,,Ty taky!"

,,No to je jedno! Prostě já nevím co teď dělat. On teď týden nepřijde a možná se nevrátí. Já chci, aby se vrátil, ale mám strach, že mi osud řekne; Hm, chtít můžeš; ale hovno z toho." dokončil svou myšlenku Vinc klidným hlasem.

,,Myslím, že se vrátí. To jako na něj nemáš kontakt, aby ses ho zeptal, btw?" hodil nechápavý pohled na Vince. Ten zakroutil záporně hlavou.

A tak se Jáchym pustil do stalkování.

Trvalo mu to okolo hodiny, než našel jeho instagram a twitter. Oboje poslal Vincentovi na mobil. Otočil se na něj, ale uviděl akorát hromadu neštěstí, která spala. Byl si jistý, že poslouchal piano music a omylem u toho usnul.

Prostě se znali až moc dobře.

Tohle bylo tak hard a podle mě to ani není dobrý help-